No Fences je druhé studiové album amerického countryového umělce Gartha Brookse. Bylo vydáno 27. srpna 1990 a rychle se stalo průlomovým titulem v jeho kariéře: dosáhlo prvního místa v žebříčku Billboard Top Country Albums a na 3. místo v žebříčku Billboard200. V tomto posledním žebříčku se udrželo v první čtyřicítce 126 týdnů, což je pouze o jeden týden méně než album Come On Over od Shanii Twain, rekordman z éry Soundscan. No Fences zůstává Brooksovým dosud nejprodávanějším studiovým albem — bylo dodáno přibližně 17 milionů kopií v USA — a právě toto album ho proměnilo v mezinárodní hvězdu. Bylo to jeho první album vydané v Evropě (původní evropské vydání obsahovalo čtyři singly z jeho amerického debutu jako bonusové skladby).

Vydání, produkce a nahrávání

Album vznikalo v období kolem přelomu 1989–1990. Produkci opět zvládl dlouholetý spolupracovník, producent Allen Reynolds, který s Brooksem vytvořil charakteristický zvuk kombinující tradiční prvky country s rokenrolovou energií a populárně koncipovanými refrény. Na nahrávkách se podíleli zkušení nashvillští studioví hudebníci, kteří podpořili Brooksův výrazný zpěv a živý styl, na němž vznikl později i jeho koncertní fenomén.

Singly a ocenění

Na albu No Fences se objevují některé z Brooksových nejznámějších a komerčně nejúspěšnějších písní, například:

  • "Friends in Low Places" — píseň, která se stala hymnou a široce rozpoznatelným hitem; singl získal ocenění singl roku 1990 od Academy of Country Music.
  • "The Thunder Rolls" — temná, dramatická skladba, jejíž videoklip vyvolal debaty kvůli zachycení motivu domácího násilí; přesto (nebo právě proto) získal podle CMA titul videoklipu roku 1991.
  • "Unanswered Prayers" a "Two of a Kind, Workin' on a Full House" — další silné singly, které posílily komerční úspěch alba.
  • "Mr. Blue" — coververze písně původně od skupiny The Fleetwoods, která ukazuje Brooksovu schopnost podat i jemnější, melodické skladby.

Samotné album bylo v roce 1990 vyhlášeno ACM albem roku a zaznamenalo vysoké prodeje i v zahraničí: v Británii se dostalo na první místo hitparády country hudby, čehož výsledkem bylo první zlaté album pro Brookse v této zemi, a v britských žebříčcích se drželo po mnoho let.

Další nahrávky, vydání singlů a pozdější verze

Skladbu "Victim of the Game" později nahrála Brooksova přítelkyně a budoucí manželka Trisha Yearwood na své debutové eponymní album z roku 1991, což ukázalo vzájemné propojení jejich repertoárů v začátcích obou kariér. Brooks rovněž skladbu "Wild Horses" znovu nahrál a počátkem roku 2001 vydal novou nahrávku jako singl, který se umístil v žebříčku country hitparád.

Kritika a dědictví

Hudební kritika album obecně přijala kladně; recenze chválily silné skladatelské momenty, chytlavé refrény a Brooksův charizmatický projev, který přitáhl posluchače mimo tradiční country okruh. Komerční úspěch No Fences přispěl k vlně zájmu o country v 90. letech a pomohl definovat mainstreamový zvuk žánru v tomto období.

Komerční výsledky a certifikace

No Fences patří mezi nejprodávanější country alba všech dob. V USA bylo album dodáno v desítkách milionů kusů (přibližně 17 milionů), což mu vyneslo mnoho platinových ocenění. Jeho dlouhodobá přítomnost v žebříčcích a trvalá přítomnost na koncertních setlistech potvrzují trvalý vliv alba na Brooksovu kariéru i na country scénu obecně.

Album je považováno za jeden z klíčových momentů v rozvoji Garthovy mezinárodní popularity a za titul, který zásadně rozšířil publikum country hudby do arén a stadionů po celém světě.