Naloxon (často nazývaný Narcan) je lék, který rychle a dočasně zvrací účinky opioidníchpředávkování opioidními analgetiky, kdy hrozí útlum dýchání a ohrožení života. Naloxon působí jako antagonista opioidních receptorů (zejm. μ‑receptorů) v mozku, takže soutěží s opioidními látkami o jejich vazebná místa a rychle obnovuje dýchací drive a vědomí u postiženého.

  • Morfin (často nazývaný MSIR nebo MS Contin)
  • Oxykodon (často nazývaný Percocet (ve směsi s paracetamolem), OxyIR nebo OxyContin)
  • Hydrokodon (ve směsi s paracetamolem se často nazývá Vicodin)
  • Metadon
  • Meperidin (Demerol)

Proč je naloxon důležitý

Opioidní léky tlumící centrální nervový systém zpomalují činnost určitých oblastí mozku, včetně centra, které řídí dýchání. Při předávkování může dojít k těžkému zpomalení nebo úplnému zastavení dýchání a následnému selhání organismu. Podání naloxonu při předávkování může rychle obnovit dýchání a zachránit život.

Jak a kdy podat naloxon

Naloxon lze podat několika způsoby:

  • intravenózně (i.v.) – účinek nastupuje do cca 1–2 minut;
  • intramuskulárně (i.m.) – účinek obvykle do 3–5 minut;
  • nosním sprejem (intranasálně) – jednoduché použití pro laiky, účinek podobný i.m. podání.

V praxi se často používá nosní sprej (komerčně známý jako Narcan v některých zemích) nebo autoinjektor (Evzio) tam, kde je potřeba rychlé a jednoduché použití laikem. Při podání naloxonu je důležité zároveň okamžitě zavolat záchrannou službu a podle potřeby zahájit podporu dýchání (resuscitaci, umělé dýchání nebo ventilaci), protože účinek naloxonu je dočasný a může dojít k opětovnému útlumu dýchání.

Dávkování a opakování dávky

Účinky naloxonu trvají obvykle přibližně 30–90 minut. Vzhledem k tomu, že některé opioidní látky působí déle než naloxon, může být nutné podat další dávku, pokud se příznaky předávkování znovu objeví. V nemocničním prostředí nebo v sanitce může být naloxon podáván opakovaně nebo ve formě infuze podle stupně intoxikace a typu opioidu.

Co očekávat po podání naloxonu

Po rychlém zvrácení účinku opiátů může dojít k náhlému a výraznému opioidnímu abstinenčnímu syndromu, zvláště u osob s dlouhodobou závislostí: nevolnost, zvracení, pocení, třes, úzkost, tachykardie a bolest. Tyto příznaky jsou nepříjemné, ale v situaci ohrožení života je podání naloxonu nezbytné. Pokud je osoba po podání naloxonu při vědomí, je třeba ji sledovat do příjezdu zdravotní péče.

Bezpečnostní poznámky a dostupnost

Naloxon je v případě pochybností bezpečné podat i osobě, u které si nejsme jisti, zda brala opioidy – nepůsobí škodlivě, pokud opioidní látky v těle nejsou. Neexistují prakticky žádné absolutní kontraindikace v případě podezření na předávkování. Naloxon je dostupný v nemocnicích, záchranných službách a v mnoha zemích i v lékárnách; v řadě komunit fungují programy, které poskytují naloxon zdarma lidem ohroženým předávkováním nebo jejich blízkým.

Praktické kroky při podezření na předávkování opioidem

  • Zkontrolujte reakci postiženého a zavolejte záchrannou službu.
  • Pokud postižený nedýchá nebo dýchá nepravidelně, začněte s podporou dýchání (resuscitace/umělé dýchání) a předejte informaci o podezření na předávkování.
  • Podle dostupnosti a školení aplikujte naloxon (nosní sprej nebo injekce) a opakujte dávku, pokud se příznaky nelepší a podle doporučení výrobce nebo záchranářů.
  • Uložte postiženého do zotavovací polohy, pokud dýchá, a sledujte dýchání až do příjezdu pomoci.

Možné nežádoucí účinky

Časté nežádoucí účinky jsou při podání naloxonu: agitace, bolest, zvracení, neklid, zvýšený krevní tlak nebo srdeční frekvence. Tyto reakce souvisí buď se samotným naloxonem, nebo s náhlým rozvojem abstinenčních příznaků u opioidně závislých osob. Při správném použití je riziko závažných komplikací nízké a přínos při zvrácení život ohrožujícího stavu převyšuje možná nežádoucí rizika.

Naloxon je tedy klíčovým nástrojem při léčbě předávkování opioidů: rychle obnovuje dýchání, je bezpečný na podání laiky a často zachraňuje život, přičemž je nutné zajistit následnou lékařskou péči.