Sem se přesměrovává heslo Ascetic. Možná také hledáte kyselinu octovou. Tento termín by neměl být zaměňován s pojmem askeze.
Askeze (řecky askēsis) je slovo, které popisuje určitý způsob života. Při tomto způsobu života se člověk zbavuje světských požitků ve prospěch náboženství nebo duchovnosti. Člověk nemusí mít sex nebo pít alkohol. Člověk může trávit většinu svého času modlitbou nebo meditací. Často je důvodem následování cílů křesťanství a indických náboženství (včetně jógy). Ta učí, že spása a svoboda zahrnují proces změny mysli a těla. Toho se dosahuje omezením řeči, toho, co si člověk myslí a co dělá s tělem.
První lidé, kteří vyznávali buddhismus, džinismus a křesťanští poustevníci, žili velmi prostě a bez přepychu. Odmítali smyslné požitky a držení peněz. To však neznamenalo, že by si nemohli užívat života. Duchovním a náboženským cílům však takové požitkářství brání.
Askeze úzce souvisí se zdrženlivostí a křesťanským pojetím čistoty a dá se říci, že je technickým provedením abstraktních slibů odříkání. Ti, kdo praktikují asketický životní styl, nepovažují své praktiky za ctnostné, ale vedou takový životní styl, aby splnili určité technické požadavky na transformaci mysli a těla. Mezi výše uvedenými náboženstvími existuje pozoruhodná jednota, pokud jde o přínos sexuální kontinuity. Náboženství učí, že očista duše zahrnuje také očistu těla, která tak umožňuje spojení s božstvím a pěstování vnitřního klidu. V obecných představách je askeze považována za druh zvrácenosti (sebebičování březovými větvičkami jako archetypální stereotyp sebemrskačství), ale askese, kterou náboženství nařizují, funguje tak, že přináší větší svobodu v různých oblastech života, například osvobození od nutkání a pokušení přináší klid mysli a s tím spojené zvýšení jasnosti a síly myšlení.
