Metafyzika
Metafyzika je hlavním oborem filozofie. Zabývá se existencí a povahou existujících věcí. Celkově se jedná o teorii reality.
Ontologie je část metafyziky, která pojednává o tom, co existuje: o kategoriích bytí. Kromě ontologie se metafyzika zabývá povahou a vztahy mezi existujícími věcmi.
Metafyzická myšlenka, že realita existuje nezávisle na mysli, a přesto ji lze poznat, se nazývá realismus. Metafyzická představa, že žádná realita nezávislá na mysli neexistuje a nemůže být poznána, se nazývá idealismus. Jedná se o dvě hlavní bitevní pole metafyziky.
Platón (vlevo) a Aristoteles (vpravo). Aristoteles je obvykle považován za tvůrce metafyziky.
Historie
Přírodní filozofie
Na Západě se metafyzika obvykle odvozuje od přírodních filosofů ve starověkém Řecku, kde Aristoteles systematizoval metafyzický popis přírody, který odpovídá dnešní teoretické vědě.
Ve 4. století n. l. se v egyptské Alexandrii alchymie začala měnit v chemii. Obvyklý názor je, že alchymie byla proniknuta mystikou a že chemie se stala tím, co bychom nazvali vědou, až v 19. století.
Věda
Na počátku 17. století představil Galileo své experimenty s pozemskými objekty ve fyzice: počátek empirické vědy v západní Evropě. Galileovy pohybové zákony vedly ke svržení Aristotelových myšlenek, revoluce byla víceméně dokončena širokým přijetím karteziánské fyziky, postavené na koperníkovské a galileovské mechanice.
Newtonovská fyzika rychle nahradila fyziku karteziánskou. Isaac Newton, stejně jako ostatní, které dnes nazýváme vědci, byl znám jako přírodní filozof. Ve 30. letech 19. století vytvořil Auguste Comte pozitivismus, první moderní filozofii vědy. Ten se snažil oddělit vědu od náboženství a metafyziky.
V roce 1847 Hermann von Helmholtz ve svém článku "O zachování energie" formuloval první termodynamický zákon a pokusil se redukovat fyziologii na fyziku. V roce 1859 Darwin navrhl vysvětlení evoluce přírodním výběrem. Obojí se zdálo být věrohodné a slučitelné s fyzikální teorií.
Běžné použití
V 60. letech 19. století se do slovníku dostal termín věda (ve významu odlišném od filozofie). Dnes se termínem metafyzika obvykle označuje diskuse o aspektech reality, které přesahují rámec fyziky. Zejména mezi těmi, kdo se snaží být vědeckými, může být termín metafyzika v různé míře pejorativní. Filosofové vědy však uznávají, že věda bez metafyziky není možná. Přinejmenším před zahájením empirického zkoumání je třeba mít ontologii. Je to proto, že je zapotřebí kategorií, do nichž se pozorování třídí.
Související stránky
- Metafyzičtí básníci
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to metafyzika?
Odpověď: Metafyzika je hlavní odvětví filozofie, které se zabývá existencí a povahou existujících věcí a také teorií reality.
Otázka: Čím se zabývá ontologie?
Odpověď: Ontologie je část metafyziky, která pojednává o tom, co existuje; o kategoriích bytí.
Otázka: O jakých dalších tématech pojednává metafyzika?
Odpověď: Mezi další témata, o nichž metafyzika pojednává, patří předměty a jejich vlastnosti, prostor a čas, příčina a následek a to, co je možné.
Otázka: Jak metafyzika souvisí s realitou?
Odpověď: Metafyzika je teorie reality. Snaží se pochopit podstatu existence a její vztah k ostatním existujícím věcem.
Otázka: Zahrnuje ontologie všechny aspekty metafyziky?
Odpověď: Ne, ontologie pokrývá pouze jeden aspekt - to, co existuje - zatímco ostatní aspekty, jako jsou objekty a jejich vlastnosti, prostor a čas, příčina a následek atd. jsou rovněž zahrnuty do metafyziky.
Otázka: Překrývá se ontologie s jinými obory filosofie?
Odpověď: Ano, ontologie (nauka o tom, co existuje) se může překrývat s jinými obory, jako je epistemologie (nauka o poznání).
Otázka: Jak využíváme metafyzické teorie v každodenním životě? Odpověď: Metafyzické teorie nám mohou pomoci lépe porozumět našemu světu tím, že nám poskytnou vhled do toho, jak na sebe různé prvky vzájemně působí. Toto porozumění pak můžeme aplikovat na různé životní situace a pomoci nám tak při rozhodování nebo řešení problémů.
