Nihilismus pochází z latinského nihil, tedy nic. Je to přesvědčení, že hodnoty jsou falešně vymyšlené. Termín "nihilismus" lze použít také pro označení myšlenky, že život nebo svět nemá žádný zřetelný smysl nebo účel. Nihilisté věří, že neexistuje žádná skutečná morálka. Mnoho lidí si při pojmu nihilismus vybaví německého filozofa Friedricha Nietzscheho, protože ten tvrdil, že morálka je vymyšlená. Nietzsche však ve svých knihách říká, že lidé si musí vytvořit vlastní morálku, aby se dostali přes nihilismus.
Michail Bakunin (1814-1876) ve své knize Reakce v Německu (1842) uvedl tuto pasáž: "Důvěřujme tedy věčnému Duchu, který ničí a ničí jen proto, že je nevyzpytatelným a věčným zdrojem všeho života. Vášeň pro ničení je také vášní tvůrčí!" Tento termín zpopularizoval Ivan Turgeněv v románu Otcové a synové (1862). Jeho hrdina Bazarov byl nihilista.
Nihilismus byl základem většiny revolučního terorismu. Ujal se ho Rus Sergej Nečajev, který napsal pamflet, jenž ovlivnil Lenina. Dostojevskij byl ve svých dvaceti letech členem nihilistické skupiny. Následkem toho si odseděl deset let ve vyhnanství. O Nečajevovi pojednává jeho román Ďáblové (neboli Posedlí). Na toto téma je i jeho slavný román Zločin a trest.
Atentát na cara Alexandra II. (13. března 1881), který byl spáchán sérií bombových útoků, byl dlouho plánován nihilisty. Výsledkem bylo rozdrcení nihilistického hnutí.