Urmijské jezero (persky: دریاچه ارومیه) je slané jezero na severozápadě Íránu. Nachází se v provinciích Východní Azarbajdžán a Západní Azarbajdžán a leží jihozápadně od Kaspického moře v těsné blízkosti. Je to největší jezero na území Íránu a druhé největší slané jezero na světě. Je největším jezerem na Blízkém východě. Jezero má významný ekologický a kulturní význam: je považováno za důležitou oblast pro hnízdění a tah migrujících ptáků a bylo zařazeno mezi chráněné oblasti (biosférická rezervace a mokřad podle mezinárodních úmluv).

Poloha a základní údaje

Jezero Urmia se nachází na 37°42′0″ s. š. a 45°18′60″ v. d. Jeho rozloha je přibližně 5 200 km², avšak plocha se v čase významně mění podle množství vody přitékající z okolí. V největším rozsahu je asi 140 km dlouhé a 55 km široké. Jeho nejhlubší místo je hluboké přibližně 16 m (52 stop). Jezero je endoreické – přijímá vodu ze třinácti řek přitékajících z blízkých hor a nemá žádný přirozený odtok, takže odpařování je hlavním mechanismem odstraňování vody.

Obyvatelstvo a infrastruktura v okolí

Jezero Urmíja leží mezi provinciemi Západní Azarbajdžán a Východní Azarbajdžán. Největším městem na východě je Tabríz a největším městem na západě Urmíja. Nejkratší cesta mezi těmito městy vede kolem jezera. V 70. letech 20. století byl zahájen projekt na vybudování mostu přes jezero. Tento projekt byl zrušen po islámské revoluci v roce 1979. V roce 2000 však byl projekt znovu zahájen; jeho dokončení se plánuje na konec roku 2007. V praxi byla v 21. století přes část jezera vybudována silnice/hádra (causeway), která významně ovlivnila cirkulaci vody mezi severní a jižní částí jezera a tím i jeho chemismus a ekologii.

Vlastnosti vody a soli

Jezero má velmi slanou vodu. Koncentrace soli je v každém ročním období jiná; na konci podzimu může dosahovat 26-28 %. V důsledku odpařování a snižování objemu vody často roste salinita až na hodnoty, které jsou pro většinu sladkovodních organismů smrtelné. V některých obdobích je jezero rozdělené do dvou oddělených bazénů s odlišnou salinitou, což dále komplikuje ekologii.

Ekologie a význam biodiverzity

Urmijské jezero je domovem specializovaných organismů, především slaných krevet (např. druhy rodu Artemia), které tvoří potravní základ pro migrující ptáky. Oblast je důležitým zastávkovým a hnízdním místem pro stovky druhů ptáků, včetně bahňáků, čápů a plameňáků. Ptačí populace jsou však citlivé na změny salinity a množství dostupné potravy, takže snižování hladiny a kolísání složení vody má přímý dopad na jejich početnost a migrace.

Příčiny úbytku vody

  • Odběr vody pro zemědělství: rozsáhlé zavlažování v povodí snižuje množství vody přitékajícího do jezera.
  • Výstavba přehrad a regulace řek: řada menších i větších přehrad v toku přítoků omezuje průtok do jezera.
  • Sucha a změna klimatu: pokles srážek a vyšší teploty zvyšují odpar a snižují doplňování vodních zdrojů.
  • Voda z podzemních zdrojů: nadměrné čerpání spodních vod pro zemědělství a zásobování obyvatel rovněž přispívá k poklesu přítoků.
  • Infrastrukturní zásahy: hráze, náspy a komunikace postavené přes jezero mění proudění vody a zhoršují ekologickou rovnováhu.

Důsledky úbytku a ohrožení

Snižování hladiny Urmijského jezera má řadu důsledků:

  • ztráta vhodných hnízdišť a potravních zdrojů pro ptactvo, což vede k výraznému poklesu některých populací;
  • vznik solných prachových bouří z vyschlého dna, které ohrožují zdraví místního obyvatelstva, snižují kvalitu půdy a poškozují zemědělství;
  • ekonomické ztráty pro lokální komunity, které byly závislé na jezeře (rybolov, turismus, těžba soli);
  • změna krajinného rázu a potenciální dlouhodobé desertifikace okolních oblastí.

Opatření na záchranu jezera a aktuální stav

Úsilí o záchranu Urmijského jezera zahrnuje kombinaci národních programů a mezinárodních doporučení. Íránská vláda a místní orgány spustily programy snižování spotřeby vody v zemědělství, výsadbu větrolamů, regulaci odběru podzemních vod a projekty na obnovení průtoku mezi oddělenými částmi jezera (například úpravy causeway). V některých letech vedly příznivé srážkové podmínky a provedená opatření k dočasnému navýšení hladiny vody, avšak jezero zůstává ohrožené a jeho dlouhodobé obnovení vyžaduje udržitelné hospodaření s vodou a pokračující koordinované kroky napříč regionem.

Výzvy do budoucna

Pro dlouhodobé zlepšení stavu Urmijského jezera je nutné:

  • implementovat efektivní a udržitelné zavlažovací technologie v povodí;
  • snížit plýtvání vodou a regulovat odběry spodních vod;
  • zabezpečit udržitelný management zemědělské půdy a podporovat místní komunity při přechodu na méně náročné kultury;
  • pokračovat v obnově vodní výměny mezi částmi jezera a monitorovat ekologické dopady stavebních zásahů;
  • zvýšit mezinárodní spolupráci a financování ochranných projektů.

Urmijské jezero je důležitým přírodním a kulturním zdrojem regionu. Jeho budoucnost závisí na kombinaci vědecky podložených opatření, udržitelné správy vodních zdrojů a politické vůle k dlouhodobé ochraně ekosystému a zdraví místních obyvatel.