Masakr v Džallianwalah Bagh, známý také jako Amritsarský masakr, byl masakr, který se odehrál v Amritsaru v roce 1919. Je pojmenován podle [chrámu] Jallianwala Bagh v severoindickém městě Amritsar. Dne 13. dubna 1919 začali vojáci britské indické armády střílet do neozbrojeného davu mužů, žen a dětí. Velitelem byl brigádní generál Reginald Dyer, vojenský velitel Amritsaru.
Střelba trvala asi deset minut. Podle oficiálních zdrojů Britského ráje bylo zabito 379 lidí. Podle jiných zdrojů bylo mrtvých více než 1 000 a více než 2 000 osob bylo těžce zraněno a civilní chirurg Dr. Smith uvedl, že obětí bylo 1 526.
Kontext
Masakr následoval v období rostoucího napětí mezi indickým obyvatelstvem a britskou koloniální správou. Na začátku roku 1919 britské úřady schválily tzv. Rowlattův zákon (Rowlatt Act), který rozšířil pravomoci k zadržování osob bez řádného soudního řízení. To vyvolalo vlnu protestů a stávky v několika částech Indie, včetně Pundžábu. Dne 13. dubna, v den svátku Baisakhi, se v Jallianwala Bagh shromáždil velký počet lidí – část z nich přišla i na náboženské oslavy, jiní na politická shromáždění.
Průběh událostí
Jallianwala Bagh je uzavřená zahrada s úzkými vchody a vysokými zdmi, což účinně omezilo možnosti úniku. Důstojník Reginald Dyer vyslal jednotky na místo, vstup na shromáždění byl podle jeho rozkazu považován za nezákonný, a následně dal rozkaz k palbě. Svědectví o tom, zda dav před palbou dostal varování, se liší; někteří účastníci tvrdili, že nebylo žádné varování a že mnoho lidí nemělo kam utéct. Střelba podle většiny zpráv trvala přibližně deset minut a způsobila značné ztráty na životech i těžká zranění; těla byla nalezena i v blízké studni.
Počet obětí
Počet obětí se liší podle zdrojů. Oficiální britké statistiky uváděly 379 mrtvých a 1 137 zraněných, indické a místní lékařské záznamy a očití svědci hovořili o mnohem vyšších číslech, až o více než 1 500 obětech. Rozdíly v číslech odrážejí jak poškozené záznamy, tak politické spory o interpretaci události.
Následky a reakce
- Okamžité: V oblasti byl vyhlášen výjimečný stav, následovaly další represivní opatření, zatýkání, cenzura tisku a omezení shromažďování.
- Vyšetřování: Britská vláda ustavila vyšetřovací komisi známou jako Hunterova komise (1919), která zkoumala okolnosti střelby. Komise konstatovala, že použití síly bylo přehnané a bezdůvodné; v Británii se vedly ostře kritické debaty.
- Osud Reginalda Dyera: Dyer byl odvolán z velení, sloužil kritiku i podporu – zatímco v Indii a části britské veřejnosti byl odsouzen jako odpovědný za masakr, někteří britští imperialističtí kruhy jej považovali za činitele, který „udržel pořádek“. Nakonec byl donucen opustit službu a do značné míry se stáhl z veřejného života.
- Mezinárodní a veřejné mínění: Událost vyvolala vlnu mezinárodního odsouzení a výrazně poškodila prestiž britské správy v Indii i v zahraničí.
Dopad na indické hnutí za nezávislost
Masakr v Džallianwalah Bagh byl považován za zlomový moment v moderních indických dějinách. Mnoho Indiánů ztratilo důvěru v možnost dosažení reforem spoluprací s Británií a posílil se radikálnější proud odporu proti koloniální správě. Událost významně přispěla k podpoře nenásilného odporu pod vedením Mohandase Karamčanda Gándhího a byla jedním z faktorů vedoucích k zahájení hnutí za neposlušnost vůči britské správě v následujícím období.
Paměť a uznání
Místo Jallianwala Bagh se stalo národním památníkem, kde se každoročně připomínají oběti. Masakr zůstává jedním z nejvýznamnějších a nejbolestivějších symbolů britského panství v Indii. V pozdějších letech britští politici a veřejní činitelé událost opakovaně hodnotili jako hanebnou stránku koloniální historie; například v roce 2013 britský premiér veřejně označil událost za hluboce zahanbující a vyjádřil lítost nad tím, co se stalo.
Závěr
Masakr v Džallianwalah Bagh je tragickým příkladem použití vojenské síly proti civilnímu obyvatelstvu a zůstal významným katalyzátorem indického boje za nezávislost. Přesné číslo obětí může být stále předmětem debat, avšak historický dopad události na vztahy mezi Indií a Británií a na směřování indického národního hnutí je nepochybný.


