Héra — řecká bohyně manželství, života a královna Olympu
Héra — řecká bohyně manželství a královna Olympu: moudrá vládkyně nebes, symboly páv, granátové jablko a koruna. Mýty, rodina a moc bohyně.
V řecké mytologii byla Héra bohyní manželství, života a lásky. Jejím manželem je Zeus. Je jednou z dvanácti olympských bohyň. Héra je také bohyní oblohy a hvězdného nebe. Staří Řekové říkali, že Héra je jednou z nejkrásnějších bohyň, téměř tak krásná jako Afrodita.
Jako manželka vrchního boha byla Héra vnímána především jako ochránkyně manželství, věrnosti a rodiny. V římském panteonu odpovídá Héře bohyně Juno. V mnoha mýtech vystupuje jako ženská protihodnota Zeuse — moudrá a důstojná, ale často i žárlivá a pomstychtivá vůči milenkám a nemanželským dětem svého manžela.
Jejími zvláštními znameními jsou páv, granátové jablko a kráva. Jejími dalšími důležitými předměty jsou koruna a závoj.
Symbolika Héry vyjadřuje zejména plodnost, vládu a majestát: páv je spojován s krásou a korunou zobrazuje její královský status. Podle jednoho známého mýtu věnovala Héra pávovi ocas s „očima“ Argosovy vševědoucí hlavy — poté, co ho Hermes zabil, Héra umístila Argovy oči na pávův ocas. Granátové jablko bylo symbolem plodnosti a manželské věrnosti, kráva zase její ochrany nad ženami a porodem.
Rodiče Héry jsou Kronos a Rhea. Jejími sourozenci jsou Zeus (za kterého se také provdala), Hestia, Demeter, Hádes a Poseidon. Héra má jednu dceru a dva syny, Hébé, Área a Héfaista. Athéna je její nevlastní dcerou. Hermes je její nevlastní syn.
V různých verzích mýtů se liší i rodokmen Héry: některé prameny připisují Héře další potomky, například bohyni Eileithyia (bohyni porodu) nebo uvádějí rozdílné okolnosti narození Héfaista (v jedné verzi je Héfaistos synem Héry bez otce). Také vztahy s jejím manželem Zeusem jsou častým námětem příběhů plných žárlivosti, přetahů moci i rodinných sporů.
Kult, chrámy a svátky
Héra byla jednou z nejuctívanějších bohyní starého Řecka. Mezi hlavní centra jejího kultu patřila Argo (Argos), ostrov Samos a chrámy v Mykénách a Olympii. Významná byla zejména Heraion na Samu a známý argejský Heraion nedaleko Argosu. V Olympii se konaly zvláštní soutěže a obřady věnované Héře, například ženské atletické závody nazývané Heraia.
Kněží a kněžky Héry (někde i královny či manželky vládců) plnili rituály spojené s ochranou rodiny, sňatku a porodu. Héra měla také různé epitheta, která zdůrazňovala její aspekty jako ochránkyně manželství, paní nebes nebo panovnice nad ročními obdobími.
Mýty a literární zobrazení
V mýtech Héra často vystupuje jako žárlivá a pomstychtivá bohyně, která trestá Zeusovy milenky i jejich potomky — příkladem jsou příběhy o Íó, Létó nebo o hrdinovi Héraklovi (Heraklésovi), jenž byl předmětem jejího hněvu. V Homérově Ilias je Héra jednou z hlavních bojujících božstev, které se zapojují do lidských válek; kvůli urážce při Soudu Pařížově (kdy Paříž upřednostnil Afroditu) nenáviděla Tróju a podporovala Řeky v trojské válce. V epické tradici je Héra zároveň rozumnou a politicky mazanou postavou, která umí intrikovat i přemoci i samého Dia (pokusila se ho například svést v některých verzích eposu, aby zmírnila jeho zásah do bojů).
Její příběhy a úlohy se liší podle regionů a dobových pramenů, ale stále zůstává symbolem manželství, státnosti a ženské síly — včetně té ochranné, někdy i mstychtivé stránky.
Jméno a význam
Jméno Héra je tradičně spojováno s představou paní nebo vládnoucí ženy. Lidové vysvětlení uvádí 'krásná paní', ale přesný původ jména je předmětem odborných debat; interpretace se točí kolem významů „paní“, „vládkyně“ nebo obecně „žena v úctě“.
Héra zůstává jednou z nejkomplexnějších postav řecké mytologie: bohyně, která ochraňuje svazek manželů i rodinnou soustavu, a zároveň bohyně s výraznou osobností, často středem mýtických konfliktů a legend, jež formovaly starořecké představy o božské i lidské spravedlnosti.
Socha Héry ve Vatikánu.
Mýty o Héřině žárlivosti
Dionýsos
Dionýsos je Diův syn z lidské ženy. Héra se ho pokusila zabít, když byl ještě dítě s Titány. Titáni chtěli Dionýsa přimět k tomu, aby k němu přišel tím, že mu budou ukazovat hračky, a pak ho sníst. Zeus Titány zaplašil svými blesky, ale Titáni už snědli všechno kromě Dionýsova srdce. Zeus použil srdce, aby Dionýsa znovu stvořil. Udělal to tak, že srdce vložil do lůna Semelé. Dionýsos se pak narodil podruhé.
Echo
Echo je nymfa z řecké mytologie. Kdysi měla za úkol odvádět pozornost Héry od Diových vztahů s jinými ženami. Dělala to tak, že Héru odváděla a lichotila jí. Když to Héra zjistila, velmi se na Echó rozhněvala. Uložila na ni kletbu, která znamenala, že mohla říkat slova jiných lidí až poté, co je slyšela. Právě díky tomuto příběhu se dozvídáme význam slova ozvěna.
Io
Ió je Diova milenka. Héra málem přistihla Io a Dia spolu, ale Zeus Io ukryl tím, že ji proměnil v krávu. Héra se nenechala oklamat a řekla, že jí Zeus musí dát krávu jako dárek. Jakmile Io patřila Héře, staral se o ni Argus. Argus měl za úkol zajistit, aby Io a Zeus nikdy nebyli spolu. Zeus přikázal Hermovi, aby Arga zabil a Io byla volná. Hermes to udělal tak, že Arga zabil poté, co ho uspal. Héra pak poslala mouchu, aby Ió bodla, když se procházela po zemi.
Lamia
Lamia je libyjská královna, do které byl Zeus zamilovaný. Héra na Lamii žárlila a proměnila ji v netvora. Když se stala netvorem, Lamia pak zabila své děti. Jiná verze tohoto příběhu je, že Héra zabila Lamiiny děti a pak byla tak smutná, že se proměnila v netvora. Héra také na Lamii uvalila kletbu. Kletba spočívala v tom, že Lamia nemohla zavřít oči. Héra tuto kletbu zvolila, protože chtěla, aby Lamia stále myslela na obraz svých mrtvých dětí. Zeus pak dal Lamii dar, že si může oči vytáhnout, aby si mohla odpočinout. Poté si je mohla opět nasadit.
Leto
Když Héra zjistila, že Leto čeká s Diem dvojčata, rozzlobila se. Zakázala Leto rodit na kterékoli známé pevnině nebo ostrově. Leto našel plovoucí ostrov, který se jmenoval Dellos. Nebyla to ani pevnina, ani skutečný ostrov, a tak tam Leto směla porodit. Nejdříve se narodila Artemis, která pak Leto pomohla porodit Apollóna. Dellos byl později přidržován čtyřmi sloupy, aby se již nevznášel. Říká se, že je obklopen labutěmi a později se stal posvátným místem pro Apollóna.
Související stránky
- Uni - etruská mytologická verze Héry.
- Juno - římská mytologická verze Héry.
Otázky a odpovědi
Otázka: Za koho je Héra provdaná?
Odpověď: Héra je provdaná za Dia.
Otázka: Jaké jsou některé symboly spojené s Hérou?
Odpověď: Symboly spojené s Hérou jsou páv, granátové jablko, kráva, koruna a závoj.
Otázka: Kdo jsou Héřini rodiče?
Odpověď: Rodiče Héry jsou Kronos a Rhea.
Otázka: Kdo jsou její sourozenci?
Odpověď: Mezi její sourozence patří Zeus (za kterého se také provdala), Hestia, Démétér, Hádes a Poseidon.
Otázka: Co v řecké mytologii znamená "Héra"?
Odpověď: V řecké mytologii znamená "Héra" "krásná paní".
Otázka: Jaká je jedna z jejích rolí jako bohyně?
Odpověď: Jednou z Héřiných rolí jako bohyně je vládnout hoře Olymp, kde žijí všichni bohové a bohyně.
Otázka: Jaké zvíře je s ní spojováno? Odpověď: Zvíře spojené s Hérou je vrána.
Vyhledávání