Závoj je měkké zakrytí celého obličeje nebo jeho části. Ženy ho často používaly v mnoha kulturách. Často jej používají nevěsty ve svatební den. Může mít náboženský význam nebo se používá pro potěšení či tanec. Od masky se liší tím, že maska je přiléhavá a často pevná nebo tvrdá, zatímco závoj je měkký a může být volný.
Závoj
Závoje jako komunikace
Závoje jsou druhem neverbální komunikace. Vždy obsahují nějaké nevyřčené poselství.
Některé druhy závojů zahrnují kapuci, která zakrývá celou hlavu, podobně jako hidžáb. Smyslem úplného zakrytí hlavy je zakrýt všechny části, které mají sexuální význam. Vlasy ženy jsou jedním z jejích sekundárních sexuálních znaků a působí (spolu s její tváří, tělem a osobností) na opačné pohlaví. Některé náboženské skupiny se domnívají, že ženská sexualita by se neměla ukazovat na veřejnosti.
Nejdůležitější částí hlavy (pro diváka) je obličej, protože lidská tvář se podílí na komunikaci. Její zakrytí v podstatě říká "tato osoba není k dispozici". Proto ji tak často používaly ženy. Protože je závoj z měkkého materiálu, může být zvednut zpět přes hlavu nebo z jedné strany odepnut. To je také signál. Říká "nyní jsem k dispozici". Nevěsty si tedy závoj zvedají v okamžiku, kdy se vdávají.
Závoje mohou být, a často také jsou, částečně průhledné. To dodává "poselství", které divákovi nabízí, nejednoznačnost a tajemství; je to "módní prohlášení". Zvednutí nebo spuštění závoje je znamením intimity: nositelka, která byla zahalená, je nyní otevřená. Extrémním příkladem je myšlenka "tance sedmi závojů", která vznikla v roce 1893 v anglickém překladu francouzské hry Oscara Wildea Salome z roku 1891 v divadelní režii.
- Maska
- Make-up