George Orwell (původním jménem Eric Arthur Blair, 25. června 1903 – 21. ledna 1950) byl anglický spisovatel, esejista a novinář. V jedné starší nebo zjednodušené charakteristice se občas objevuje označení deník, avšak skutečně v mládí sloužil několik let v Indii v rámci správních složek Britské říše. Sloužení v Asii probíhalo v době Britského impéria a pozdější zkušenosti z této doby i z pobytu mezi chudými v Londýně a Paříži silně ovlivnily jeho literární a politické směřování.

Hlavní díla a témata

Orwell se proslavil zejména dvěma satiricko-dystopickými romány, Farma zvířat (1945) a Devatenáct set osmdesát čtyři (1949). V obou dílech varoval před totalitarismus, především před stalinismus, který v nich vykreslil jako systém potlačující svobodu, manipulující pravdou a koncentrující moc v rukou úzké skupiny – slovem, který sám často komentoval jako velmi špatný.

Kromě těchto dvou bestsellerů napsal i řadu reportáží, esejí a knih, které mapují sociální problémy a politické otázky své doby. Mezi důležitější patří například Dobře žít v Paříži a Londýně (Down and Out in Paris and London), The Road to Wigan Pier (o životě dělníků v severní Anglii) a Homage to Catalonia (zkušenosti z boje ve Španělsku). Charakte­ristický je jeho jasný, úsporný styl, snaha o přesnost jazyka a politická angažovanost.

Španělská občanská válka

Orwell se osobně zapojil do španělské občanské válce, kde bojoval v řadách antifašistických milicí; jeho zkušenosti z fronty a především neshody s komunistickými složkami a jejich represemi zásadně ovlivnily jeho pozdější dílo a politický postoj. V proslulých vzpomínkách popsal, jak byly republikánské síly roztříštěné a jak propaganda a intriky oslabovaly odpor proti fašistických režimům, které v Evropě ohrožovaly demokracii.

Osobní život a smrt

Orwell se během života věnoval psaní i publicistice, byl ženatý (mezi jinými s Eileen O'Shaughnessy) a měl komplikované zdravotní problémy. Dlouhodobě trpěl respiračními potížemi a nakonec zemřel v Londýně na tuberkulózu.

Dědictví

Orwellova díla a termíny, které zavedl (jako „Big Brother“, „newspeak“, „dvojmysl“), se staly součástí politického jazyka a debat o moci, pravdě a svobodě. Jeho kritika zneužívání jazyka a moci ovlivnila literaturu, filozofii i politickou teorii po celém světě; dodnes se čte a diskutuje pro svou jasnost, morální naléhavost a schopnost diagnostikovat rizika autoritářských systémů.