Genety jsou savci Starého světa. Nejedná se o kočkovité (Felidae), ale patří do čeledi viverovitých (Viverridae) — tedy mezi viverridní šelmy příbuzné cibetkám. Jsou to štíhlí, převážně stromově žijící predátoři s charakteristickým skvrnitým nebo pruhovaným zbarvením.
Taxonomie a výskyt
Nejbližšími příbuznými genet jsou cibetky, linsangové, fosy a mangusty. Téměř všechny současné druhy patří do rodu Genetta. Jediným druhem z tohoto rodu žijícím přirozeně v Evropě je Ženetka obecná, Genetta genetta; ostatní druhy se vyskytují především v Africe. Fosilie rodu Genetta pocházejí z období pliocénu, což ukazuje na dlouhou evoluční historii skupiny.
Popis a morfologie
Genety mají štíhlé, pohyblivé tělo s dlouhýma nohama a výrazným dlouhým ocasem — ocas je obvykle asi jeden až jedenapůlkrát delší než tělo a slouží jako protiváha při pohybu v korunách stromů. Srst je obvykle čárkovaná, skvrnitá nebo pruhovaná, barva se liší podle druhu a lokality. Mají polozatažitelné drápy, které využívají především ke šplhání a k uchopení kořisti.
Chování a způsob života
Genety jsou převážně noční a soukromí živočichové — většinou žijí samotářsky a mají vymezené teritorium, které značkují pachovými žlázami. Jsou velmi mrštní, mají rychlé reflexy a vynikající šplhací schopnosti; dokáží chodit, klusat, běhat, šplhat po stromech i skákat mezi větvemi. Jako jedni z mála viverridů si občas umějí na krátkou chvíli stoupnout na dvě nohy, což jim může pomoci při pozorování okolí nebo při manipulaci s kořistí.
Potrava a lov
Genety jsou všežravci s převahou živočišné složky potravy. Často se živí drobnými savci, jako jsou hlodavci, kovaříci a netopýři, které chytají za hřbet a usmrcují kousnutím do hlavy; dále loví ptáky, sbírají ptačí vejce a loví různé bezobratlé, například stonožky, mnohonožky či štíry. Rády také konzumují různé plody, mezi oblíbené patří fíky a olivy, a tímto vystupují i jako rozšiřovači semen. Potrava se liší podle druhu geneta a dostupnosti zdrojů v prostředí — některé druhy jsou více specializované, jiné velmi oportunistické.
Rozmnožování a vývoj
Genety se obvykle rozmnožují jednou ročně; samice rodí v hnízdě v dutinách stromů, ve skalách nebo v řídkém porostu. Počet mláďat v jednom vrhu se pohybuje zpravidla od jednoho do několika kusů; mláďata zůstávají pod ochranou matky několik měsíců, než se stanou nezávislými. Mladí jedinci se učí lovit a šplhat postupně.
Habitat a vztah k člověku
Genety obývají široké spektrum biotopů — od suchých savan přes křovinaté oblasti až po lesy a i periferní zemědělské krajiny. Některé druhy se dobře přizpůsobily blízkosti lidských sídel a využívají zdroje potravy v okolí farem nebo skladišť. Vztahy s lidmi jsou smíšené: genety mohou pomoci regulovat populace hlodavců, na druhé straně jsou někde pronásledovány nebo loveny pro kožky či z jiných důvodů.
Ochrana
Stav ohrožení druhů rodu Genetta se liší — mnoho druhů není v současnosti vážně ohroženo a v Červené knize mezinárodní organizace IUCN jsou označeny jako méně ohrožené, avšak lokální populace mohou trpět ztrátou přirozeného prostředí, fragmentací krajiny nebo perzekucí. Ochrana zahrnuje zachování stanovišť a monitorování populací. Jako ekologičtí predátoři a zároveň šiřitelé semen mají genety důležitou roli v udržování rovnováhy ekosystémů.
Genety jsou zajímaví a přizpůsobiví tvorové s bohatým chováním a pestrou potravní strategií; jejich znalost a ochrana pomáhá chránit rozmanitost biotopů, ve kterých žijí.
