Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka byla válkou mezi Francií a Pruskem. Zapojili se do ní i někteří němečtí spojenci Pruska. Tuto válku vyprovokoval pruský kancléř Otto von Bismarck. Chtěl sjednotit Němce tím, že je přiměl bojovat společně proti společnému nepříteli. Bismarck toho dosáhl tím, že podráždil francouzského císaře Ludvíka Napoleona Bonaparta (Napoleona III.). Válka začala, když Francie 19. července 1870 vyhlásila válku. Skončila 10. května 1871. Prusko zvítězilo.
Příčiny
Příčiny prusko-francouzské války spočívají především v obavách Francie z protestantské země na jejích hranicích. Francie pomohla Prusku porazit Rakousko v prusko-rakouské válce (1866), ale nechtěla dopustit sjednocení Severoněmeckého spolku a jihoněmeckých států. V roce 1869 byl španělský trůn nabídnut princi z katolické větve pruského královského rodu Hohenzollernů.
Francie se o nabídce dozvěděla a požadovala, aby ji Prusko odmítlo, protože Francie nechtěla být obklopena Hohenzollerny. Kníže řekl ne, ale Francouzi chtěli, aby Prusko řeklo také ne. Pruský král Vilém I. poslal do Emsu telegram, v němž ujistil francouzského císaře Napoleona III. že se princ nestane španělským králem. Otto von Bismarck, pruský kancléř, veřejně zveřejnil verzi, kterou upravil nebo zfalšoval tak, aby to vypadalo, že jeho král urazil císařova velvyslance. Jednalo se o součást jeho plánu na sjednocení německých států. Obě strany si vyměnily zlostná slova, Francie vyhlásila válku a 19. července 1870 válka začala. Prusko bylo plně podporováno jihoněmeckými státy.
Výsledky
Díky německým spojencům a všeobecné branné povinnosti bylo Prusko schopno shromáždit větší armádu než Francouzi. Pruská armáda měla také lepší zbraně, výcvik a velení. Například pruský generální štáb byl velmi dobře organizován. Armáda měla sice staromódní vybavení, jako například Dreyseho jehlovku, ale její Kruppovo mobilní dělostřelectvo (těžká děla) bylo mnohem lepší než staré francouzské pušky. Mezi významná vítězství patří Sedan, Mars-la-Tour, Gravellote a Metz. V Metách zajali Napoleona. Francouzští republikáni svrhli druhé francouzské císařství a několik měsíců pokračovali ve válce. Poté, co Němci dobyli Paříž, uzavřeli mír.
Po této válce musela Francie předat Prusku některé převážně německy mluvící oblasti, které byly dříve pod francouzskou kontrolou. Jednalo se o provincie Alsasko a Lotrinsko. Prusko podniklo kroky ke sjednocení nezávislých německých států do jednoho státu, Německého císařství. Historický termín pro tento krok je sjednocení Německa.
Němci postavili tuto sochu v roce 1883 jako varování Francouzům.
