Severoněmecký svaz (Norddeutscher Bund): historie, vznik a význam

Severoněmecký svaz (Norddeutscher Bund): podrobná historie, vznik, klíčové události a význam pro sjednocení Německa. Srozumitelně a kronologicky.

Autor: Leandro Alegsa

19-02-2026 21:33

Severoněmecký svaz (německy Norddeutscher Bund) byl nejprve vojenským svazem 22 států severního Německa a později spolkovým státem. Předcházel mu Zollverein, celní unie, která umožňovala volný obchod mezi většinou německých států. Svaz vznikl v srpnu 1866 a vedoucím státem bylo Pruské království. Severoněmecká ústava z něj 1. července 1867 učinila spolkový stát.

Historické pozadí a vznik

Rakousko-pruské soupeření, které začalo v roce 1700, vyvrcholilo prusko-rakouskou válkou na přelomu července a srpna 1866. Bezprostřední příčinou konfliktu byla nevyřešená otázka Šlesvicka-Holštýnska (které chtělo Prusko anektovat) a reforma Německého spolku. Po prusko-rakouském vítězství v létě 1866 umožnily dohody s Rakouskem a dalšími mocnostmi Prusku přetvořit politickou krajinu v severním Německu (zhruba severně od řeky Mohan).

Dne 18. srpna 1866 podepsalo Prusko a většina severoněmeckých států tzv. srpnovou dohodu. Dohodly se na vojenském spojenectví a vyhlásily záměr vytvořit spolkový stát. (Některé další státy se brzy připojily.) Vůdčím pruským politikem byl ministerský předseda Otto von Bismarck, sloužící za krále Viléma I. Bismarckův cíl byl jasný: sjednotit německé státy pod pruským vedením a vyloučit rakouský vliv z německých záležitostí.

Ústava a instituce Severoněmeckého svazu

Severoněmecká ústava (přijatá 1. července 1867) vytvořila moderní federální orgány, které posílily centralizaci politiky a správy v severním Německu. Základní prvky byly:

Bundespräsidium – formální hlava spolku, kterou zastával král pruský (měl silný vliv na zahraniční politiku a armádu).
Spolkový kancléř – výkonný představitel (funkci v praxi vykonával Bismarck jako kancléř), odpovědný za řízení federální správy.
Bundesrat – sněm zástupců jednotlivých států, kde větší státy (zejména Prusko) měly větší hlasovací váhu.
Reichstag – volený zákonodárný sbor, do nějž se volilo podle univerzálního mužského volebního práva; to byl významný krok směrem k parlamentarismu v německých zemích.

Federální orgány měly pravomoci v oblasti zahraniční politiky, obrany, cel a některých hospodářských regulací. Armáda byla do značné míry integrována pod pruské velení; v míru i v čase války platily sjednocené vojenské předpisy a velení.

Členství a organizace

Severoněmecký svaz sdružoval 22 států severního Německa – od velkých (především Pruska) až po menší knížectví a svobodná města (např. Hamburk, Brémy, Lübeck). Svaz nebyl absolutně jednotným státem v moderním smyslu: pod federální úrovní nadále existovaly relativně silné lokální vlády jednotlivých členských států, které si zachovaly široké pravomoci ve vnitřních záležitostech.

Praktická integrace zahrnovala i pokračování hospodářské spolupráce vybudované Zollverein – jednotné měnové a celní režimy, koordinaci železniční sítě a poštovních služeb. Tyto prvky usnadnily hospodářskou integraci a vytvořily základ pro silnější politické sjednocení.

Význam a přeměna v Německé císařství

Severoněmecký svaz se stal rozhodujícím mezikrokem k úplnému sjednocení Německa. Po vítězství v prusko-francouzské válce (1870–1871) a po navázání spojenectví se státy jižního Německa dostala pruská hegemonie téměř celé německé oblasti konsolidovaný právní rámec. Instituce Severoněmeckého svazu byly v podstatě přeneseny do nového státního útvaru – Německé říše, které bylo vyhlášeno 18. ledna 1871 ve Versailles. Ústava Říše vycházela do značné míry z ústavy Severoněmeckého svazu, přičemž pozice pruského panovníka se transformovala v postavu německého císaře (Kaisera).

Dědictví

Hlavní dědictví Severoněmeckého svazu spočívá v tom, že vytvořil funkční federální struktury, zavedl moderní parlamentní volby (univerzální mužské volební právo) a poskytl právní i administrativní rámec pro vznik Německé říše. Svaz rovněž výrazně prohloubil hospodářskou integraci severoněmeckých zemí a upevnil pruskou dominanci v německých záležitostech. Jeho existence tedy představuje klíčový mezník v procesu německého sjednocení v 19. století.

Union

Spojenecké vlády v čele s Bismarckem předložily návrh severoněmecké ústavy. Byl zvolen orgán zastupující obyvatele severního Německa, konstituierender Reichstag. Volby se konaly v únoru 1867. Po určitých úpravách návrhu přijaly zemské vlády a parlamenty konečný návrh. Dne 1. července vstoupila ústava v platnost.

Podle ústavy bylo zákonodárství záležitostí dvou orgánů. Říšský sněm byl parlament, který volili všichni muži starší 25 let. Spolková rada byla orgánem zastupujícím vlády jednotlivých spolkových zemí. Držitelem Spolkového předsednictva byl pruský král ("republikánskému" termínu "prezident" jsme se záměrně vyhnuli). Držitel Bundespräsidium dosazoval spolkového kancléře. Ne podle jména, ale fakticky to byl (jediný) spolkový ministr, hlava výkonné moci.

V roce 1870, během prusko-francouzské války, se jihoněmecké země připojily k Severoněmeckému spolku. Nová ústava z 1. ledna 1871 přejmenovala zemi ze "Severoněmeckého spolku" na "Německou říši". Držitel spolkového trůnu získal navíc titul císaře. Politický systém popsaný v ústavě i vlajka zůstaly stejné. (Konečná podoba ústavy říše pochází z dubna/května 1871; v důsledku toho byly téměř všechny pojmy, které obsahovaly slovo "spolková", změněny na "říšská").

Moderní národní stát Německo je jako mezinárodní subjekt a právní subjekt totožný se Severoněmeckým spolkem. Právo a mezinárodní smlouvy z let 1867-1870 jsou v zásadě stále platné. V rámci konzervativně-liberální spolupráce trvající v letech 1867-1878 došlo v Německu k pozoruhodné modernizaci a sjednocení. Severoněmecká konfederace zavedla metrický systém, moderní trestní zákoník (Strafgesetzbuch), stejná práva pro všechna vyznání, poštovní unii atd.

Poštovní známky

Po 1. lednu 1868 federace vyřizovala poštu a vydávala poštovní známky. Federace však nevydávala vlastní peníze, a proto musely být vydávány jiné známky. Na severu se používaly známky v hodnotě grošů, v jižním distriktu známky v krejcarech. Všechny tyto známky byly označeny NORDDEUTSCHER POSTBEZIRK (Severoněmecká poštovní oblast).

Třetí sada známek byla vytištěna pro Hamburk. Ty byly rovněž označeny STADTPOSTBRIEF HAMBURG.

Seznam členských států

Stát		Hlavní město
Království (Königreiche)
	Prusko (Preußen) (včetně Lauenburgu)	Berlín
	Sasko (Sachsen)	Drážďany
Velkovévodství (Großherzogtümer)
	Hesensko (Hessen) (pouze Horní Hesensko, provincie severně od řeky Mohan)	Giessen
	Meklenbursko-Schwerin	Schwerin
	Mecklenburg-Strelitz	Neustrelitz
	Oldenburg	Oldenburg
	Sasko-Výmar-Eisenach (Sachsen-Weimar-Eisenach)	Výmar
Vévodství (Herzogtümer)
	Anhalt	Dessau
	Brunswick (Braunschweig)	Braunschweig
	Sasko-Altenbursko (Sachsen-Altenburg)	Altenburg
	Sasko-Kobursko a Gotha (Sachsen-Coburg und Gotha)	Coburg
	Sasko-Meiningensko (Sachsen-Meiningen)	Meiningen
Knížectví (Fürstentümer)
	Lippe	Detmold
	Reuss, juniorská linie	Gera
	Reuss, senior line	Greiz
	Schaumburg-Lippe	Bückeburg
	Schwarzburg-Rudolstadt	Rudolstadt
	Schwarzburg-Sondershausen	Sondershausen
	Waldeck-Pyrmont	Arolsen
Svobodná hanzovní města (Freie Hansestädte)
	Brémy
	Hamburk
	Lübeck

Otázky a odpovědi

Otázka: Co byl Severoněmecký svaz?

Odpověď: Severoněmecký svaz byl vojenský svaz 22 států v severním Německu, který se později stal spolkovým státem.

Otázka: Co předcházelo Severoněmeckému spolku?

Odpověď: Severoněmecké konfederaci předcházel Zollverein, což byla celní unie, která umožňovala volný obchod mezi většinou německých států.

Otázka: Kdy vstoupila v platnost Severoněmecká ústava?

Odpověď: Severoněmecká ústava vstoupila v platnost 1. července 1867.

Otázka: Co vedlo k prusko-rakouské válce v roce 1866?

Odpověď: Rakousko-pruské soupeření, které trvalo již od roku 1700, vedlo k prusko-rakouské válce na přelomu července a srpna 1866. Bezprostřední příčiny této války se týkaly Šlesvicka-Holštýnska (které chtělo Prusko anektovat) a reformy Německého spolku.

Otázka: Kdo stál v tomto období v čele Pruska?

Odpověď: V čele Pruska stál v tomto období ministerský předseda Otto von Bismarck, který sloužil pod králem Vilémem I.

Otázka: Kdy Prusko a většina severoněmeckých států podepsaly dohodu?

Odpověď: Dne 18. srpna 1866 podepsalo Prusko a většina severoněmeckých států dohodu známou jako srpnová smlouva. Tato smlouva zakládala vojenské spojenectví a deklarovala záměr vytvořit spolkový stát.

Otázka: Jak se spolkový stát liší od jiných forem vlády?

Odpověď: Spolkový stát se liší od aliance, protože má vlastní federální vládu a legislativu, ale liší se také od unitárního státu, protože pod federální úrovní stále existují silné státy.

Vyhledávání