Flintlock (křemenný zámek): princip, použití a historický vývoj

První forma flinty se objevila v roce 1570 a nazývala se snaphaunce. Kolem roku 1630 vytvořil Francouz Marin le Bourgeoys první "pravý" flintičkový zámek, nazývaný také "francouzský zámek". Bourgeoys byl ve službách francouzského krále Ludvíka XIII, pro kterého vytvořil flintu. Francouzský zámek zjednodušil konstrukci Snaphaunce tím, že vytvořil jednodílný frizén ve tvaru písmene "L". Tento styl je dnes k vidění na většině flintiček.

Stejně jako dřívější konstrukce, například zápalkové zámky, se i flinty používaly pro dlouhé zbraně s hladkým vývrtem nebo muškety. Brzy se však začala používat i pro brokovnice a pistole. Důstojníci na plachetnicích a armádní důstojníci používali také pistole s křesadlovým zámkem.

Dlouhé zbraně

• Britská mušketa Land Pattern, lidově nazývaná "Brown Bess", se vyráběla v letech 1725 až 1838, přičemž všechny verze Land Pattern byly muškety s hladkým vývrtem ráže .75. Byly to standardní zbraně pro všechny pozemní jednotky v britském impériu. Po roce 1838 byly nahrazeny perkusními mušketami s hladkým vývrtem. Jejich účinný dostřel byl přibližně 100 yardů (91 m), ale ve většině bojových situací byla vzdálenost mezi jednotkami jen asi 50 yardů (46 m). Ani na tuto vzdálenost nebyla zbraň nijak zvlášť přesná. Britská taktika spočívala v palbě salvami s následným útokem bajonetem.

• Pušky Pennsylvania, po začátku 80. let 19. století nazývané "Kentucky rifle" - Pušky Pennsylvania se vyvinuly z dřívějších a mnohem těžších pušek Jaeger, které do amerických kolonií přivezli němečtí puškaři. Během americké revoluční války vytvářely roty pensylvánských střelců nepokoje za britskými liniemi. Daleko mimo dostřel britských mušket Brown Bess mohli domobranci a odstřelovači s puškami Pennsylvania rifled zaměřovat jednotlivé vojáky a důstojníky na velkou vzdálenost.

• Mušketa Springfield Model 1795 - podle vzoru francouzské muškety Charleville byla první americkou mušketou s křesadlovým zámkem, která byla vyrobena ve Springfieldské zbrojovce. Navrhl ji Eli Whitney a byla to první zbraň, která používala vyměnitelné díly. Vyráběla se rovněž ve zbrojovce Harpers Ferry a asi 10 000 kusů bylo dodáno americké armádě pro použití ve válce v roce 1812.

• Fusil de chasse (francouzsky "lovecká zbraň") - v polovině 18. století se lehká mušketa na flintu, kterou nosil důstojník, nazývala fusil (zkomolenina italského fucile, což znamená křemen). Francouzi i Britové měli své verze důstojnických fuseklí. Z tohoto názvu vznikl termín fusilier. Britští pěší důstojníci byli původně vyzbrojeni houfnicí, ale později byla tyčová zbraň nahrazena důstojnickým fusilem. Velmi podobnou, ale levnější verzí byla "fusil de traite" (obchodní zbraň). Důstojnický fusil je vybaven závěsem a pažba je o 4 palce (100 mm) kratší než hlaveň, aby se do ní vešel bajonet. Důstojnický fusil byl mnohem lépe vyroben. Při ráži 20 mm (ráže .62) byl fusak považován také za kulovnici (raný předchůdce brokovnice). Někteří američtí důstojníci v revoluční válce také nosili fusekle.

Pistole

• Kentucká pistole - Pistole zavedená na přelomu 17. a 18. století se v podstatě nezměnila. Pro nezkušené uživatele je poněkud nešikovná při nabíjení. Pistole Kentucky měla sklon k zavěšování výstřelu (nazývanému také misfire). Křemen udeří na frizetu a zapálí prach v pánvičce, ale občas hoří pomalu jako zápalná šňůra. Když se to stane, je velmi důležité udržet ji namířenou na cíl, dokud nevystřelí. Zbraň byla obvykle ráže .50 a měla osmihrannou hlaveň. Pažba byla typicky z kudrnatého javoru a obvykle měla dřevěnou beranidlo s mosaznou špičkou.

• Soubojové pistole - nejedná se o specifickou zbraň, ale o typ flintičky. Soubojové pistole se vyráběly v párech a obvykle byly v pouzdře. Často se jednalo o zdobené a velmi zdobené pistole určené k použití v souboji. Až do 19. století se většinou jednalo o jednoranové flintové pistole. Stejně jako u jiných flintiček je u nich patrná prodleva mezi stisknutím spouště a výstřelem.