Altruismus (neboli nesobeckost) je starost o blaho druhých. Skutečně altruistický čin je takový, který je vykonán zcela ve prospěch druhého, bez ohledu na vlastní prospěch. Obvykle zahrnuje obětování něčeho (času, úsilí nebo majetku) bez očekávání, že za to něco obdržíme (včetně uznání za akt darování). V mnoha kulturách je považováno za ctnost a je základním aspektem většiny náboženství. Je opakem sobectví.
Altruismus se liší od jednání z odpovědnosti, loajality nebo morální povinnosti vůči konkrétnímu člověku (např. bohu, králi nebo vládě). O tom, zda je možný "čistý" altruismus, vedou učenci debaty již tisíce let. Jedna z teorií říká, že žádný čin dávání, pomáhání nebo obětování nelze označit za skutečně nezištný, protože člověk z něj získá osobní uspokojení (tj. pocit uspokojení, že udělal něco dobrého pro druhého). Zda je tato teorie správná, závisí na tom, zda se takové pocity dají považovat za "odměnu" nebo "prospěch".
Pojem altruismus je ve filozofii a etice již dlouho předmětem zkoumání. Tento termín původně použil v 19. století sociolog a filozof vědy Auguste Comte. Stal se důležitým tématem pro psychology (zejména ty, kteří se zabývají evoluční psychologií), evoluční biology a etology. Vědci z jednotlivých oborů si vytvořili různé představy o altruismu. Všichni se shodují na tom, že altruismus je péče o blaho druhých lidí a jednání, které jim pomáhá.
