Coracle

Struktura

Corricles mají oválný tvar a vypadají jako polovina ořechové skořápky. Vyrábějí se z kostry z rozštípnutých vrbových větví, které jsou zkroucené a svázané vrbovou kůrou. Vnější vrstvu původně tvořila zvířecí kůže z koně nebo býka. Tyto kůže byly pokryty tenkou vrstvou dehtu, aby nepropouštěly vodu. Dnes se koráby vyrábějí z kalikového nebo plátěného materiálu pokrytého dehtem nebo jednoduše ze skelných vláken. Asijské koráby se vyrábějí jinak. Používá se bambus a voda se do něj nepropouští pomocí vrstvy pryskyřice a kokosového oleje. Koráb nemá kýl. Ploché dno umožňuje rovnoměrné rozložení hmotnosti lodi a jejího nákladu. Díky tomu nepotřebuje k nadnášení mnoho vody - jen několik centimetrů, což je ideální pro použití na řekách.

Koráby mají různé konstrukce, protože jsou navrženy pro podmínky řeky, kde jsou postaveny a používány. Koráb Teifi má ploché dno, protože je určen pro použití v mělkých peřejích, které jsou na řece v létě běžné. Koráb z Carmarthenu je kulatější a hlubší, protože se používá v přílivových vodách řeky Tywi, kde nejsou peřeje. Koráby Teifi se vyrábějí z místního dřeva. Na tělo lodi se používá vrba, které se říká lats. Na horní část lodi, které se velšsky říká Y bleth, se používá líska. Koráby Tywi se již dlouho vyrábějí z řezaného jasanu. V dnešní době se pracovní čluny vyrábějí ze sklolaminátu. Na koráby Teifi se nepoužívají hřebíky. Díky zkroucení latí jsou pevné. Koráby z Carmarthenu používají měděné hřebíky a nejsou zkroucené dohromady.

Koráby jsou vhodné pro rybolov, protože neruší vodu ani ryby. Lze je snadno ovládat jednou rukou, zatímco druhá ruka řídí síť; dvě koráby na jednu síť. Koráby se pohybují pomocí pádla se širokou lopatkou. Ty mají také různé konstrukce mezi jednotlivými řekami. Používá se při lovu korábem. Lopatka vytváří ve vodě osmičkový obrazec. Pádlo se používá směrem k přední části korábu a táhne loď dopředu, přičemž pádlující je otočen ve směru jízdy.

Velšský koráb může nést člověk na zádech. "Llwyth dyn ei gorwgl" - náklad člověka je jeho koráb. (velšské přísloví).

Historie

Koráb byl navržen pro použití v rychle tekoucích tocích Walesu a některých dalších částech Británie a Irska. Koráby jsou velmi staré, Julius Caesar je v Británii viděl již v 1. století př. n. l. Archeologové se domnívají, že objevili pozůstatky korábu v hrobě z doby bronzové na farmě Barns Farm nedaleko Dalgety Bay. Další byly objeveny v Corbridge a poblíž Ferriby.

Koráby jsou tak lehké, že je rybář může snadno nést na ramenou. Lov korábů provádějí dva kormidelníci. Síť je natažena přes řeku mezi oběma koráby. Na nich se pádluje jednou rukou a druhou rukou se síť táhne po řece. Když je ulovena ryba, každý rybář zvedne konec sítě, dokud se oba koráby nedotknou, a ryba je uchopena a vložena do člunu.

Dnes

Koráby se v dnešní době příliš nepoužívají. K vidění jsou v turistických oblastech západního Walesu a někdy i v hrabství Shropshire na řece Severn. Ve městě Sundorne v Shrewsbury je veřejný dům s názvem "The Coracle". Je na něm vyobrazen muž používající koráb na řece. Velšské řeky Teifi a Tywi jsou nejlepšími místy, kde lze ve Walesu najít koráby. Na řece Teifi jsou obvykle k vidění mezi Cenarthem, Cilgerranem a Llechrydem.

V roce 1974 přeplul Bernard Thomas z Llechrydu kanál La Manche do Francie za 13,5 hodiny na korábu. Cesta ukázala, jak mohly být býčí čluny indiánů kmene Mandan v Severní Dakotě okopírovány z korábů, které ve 12. století zavedl kníže Madog.

Dlouhá léta až do roku 1979 byl mezi fotbalovými fanoušky známý výrobce korábů ze Shrewsbury Fred Davies. Během domácích zápasů klubu Shrewsbury Town FC na hřišti Gay Meadow seděl ve svém korábu a sbíral míče, které dopadaly do řeky Severn. Ačkoli Davies zemřel v roce 1994, jeho legenda je s klubem spojena dodnes.

The Coracle Society

Coracle Society je organizace se sídlem ve Spojeném království, kterou v roce 1990 založil její předseda Sir Peter Badge. Společnost chtěla:

• Rozšířit znalosti o korábech, kurábech a podobných plavidlech, jejich výrobě a používání, studiu a sběru,
• Podporovat rybolov využívající koráby a podporovat pořádání regat a závodů na korábech,
• Tisk newsletteru,
• najít zásoby materiálu na stavbu korábů a
• Zvýšit počet ukázek, kurzů, výstav, diskusí a přednášek týkajících se korálů.

V celé zemi je mnoho členů Společnosti, kteří předvádějí koráby na různých akcích a/nebo pořádají kurzy stavění korábů. Terry Kenny, současný předseda Společnosti, pořádá každý rok několik kurzů v Green Wood Centre. Některé z letošních akcí jsou uvedeny na oficiálních internetových stránkách Coracle Society.

Společnost byla přítomna na festivalu Shrewsbury River Festival 2005, kde měla na řece Severn různé koráby. V Ironbridge se také každoročně koná v srpnu o svátečním pondělí Coracle Regatta. Pořádá ji Green Wood Centre. Akce se může zúčastnit každý, kdo má koráb. Každý rok přicházejí noví lidé s koráby, které vyrobili o víkendu o svátcích v Green Wood Centre s místním výrobcem korálů Terrym Kennym.

Třetí ročník závodu Coracle Challenge, který vybírá finanční prostředky na podporu organizace Macmillan Cancer Support, se konal 19. května 2009 ve Shrewsbury.

Bezpečnost

Koráb je nestabilní plavidlo. Protože se nachází "na" vodě, nikoliv v ní, může být plavidlo snadno unášeno proudy a větrem. Společnost Coracle Society sepsala příručku pro bezpečné používání korábů.

Podobná plavidla

Nejstarší návod na stavbu korábu se nachází na 4000 let staré hliněné tabulce s klínovým písmem. Tu nadiktoval mezopotámský bůh Enki Atra-Hasisovi, jak postavit kulatou "archu". Tabulka je asi o 2250 let starší než mýty o potopě, z nichž žádný takové podrobnosti neobsahuje. Nejstarší známý písemný doklad o lodi typu korábu (quffa), která se používá dodnes, je v Bibli, Exodus 2:3.

Irský curach (také currach nebo curragh) je podobná, ale větší nádoba, která se používá dodnes. Curachy se používaly také v západním Skotsku:

"Kurach nebo člun z kůže a proutí se moderním lidem může zdát jako velmi nebezpečné vozidlo, kterému se mohou svěřit do rukou bouřlivých moří, ale naši předkové se v těchto lehkých vozidlech nebojácně vydávali na milost a nemilost nejbouřlivějšímu počasí. Kdysi se hojně používaly na západních ostrovech Skotska a stále se vyskytují ve Walesu. Rám [v gaelštině] se nazývá crannghail, což je slovo, které se nyní na Uistu používá pro označení křehkého člunu."

Currachy na řece Spey byly velmi podobné velšským korábům. Mezi další příbuzná plavidla patří:

• Indie - parisal
• Irák - gufa, guffa nebo quffa
• Indiánské společnosti - Býčí loď
• Tibet - ku-dru a kowas
• Vietnam - thung-chai