Kokolity
Kokolity jsou mikroskopické destičky, které tvoří křídu. Jsou tvořeny jedním z nejdůležitějších eukaryotních fytoplanktonů. Jedná se o jednobuněčné protisty, jejichž celý název zní kokolithofory nebo kokolithofory. Kulovitá kostra kokolitů je kokosféra.
Křída tvoří většinu mořských vrstev v období svrchní křídy a je z 95 až 99 % tvořena kokolity, deskami uhličitanu vápenatého (CaCO3), které produkují kokolithoforidi.
Kokolity poprvé zkoumal Cristian Gottfried Ehrenberg (1795-1875), který je považoval za anorganické produkty. Pojmenoval je a identifikoval jako vytvořené živými organismy Thomas Henry Huxley, který si uvědomil, že jsou hlavní součástí horniny, kterou nazýváme křída. Příběh o tom, jak drobná buňka vytváří svou kokosféru, vypráví Westbroek:
"Drobná řasa vytvářející kokolity... je geologickým dynamitem, ohromnou silou, která pomáhá vést obrovské toky vápníku a uhličitanů směrem ke dnu oceánu."
Kokolithofory se významně podílejí na tvorbě uhličitanů v hlubokomořských sedimentech. V severovýchodním Atlantiku během posledního glaciálně-interglaciálního cyklu (doby ledové) tvořily kokolithofory 70-80 % celkového množství karbonátu v teplých obdobích a méně v dobách ledových.
Kokolity se poprvé objevily na konci triasu, tedy před 200 miliony let. Je zajímavé, že téměř ve stejné době se do fosilního záznamu dostává i další skupina drobných řas, diatomy. Kokolitový vrchol všech dob nastal v teplých vnitrozemských a kontinentálních šelfových mořích v období křídy. Dodnes mají obrovský ekologický a geologický význam.
Emiliana huxleyi, nejrozšířenější kokolit v mořích v současnosti
Emiliania huxleyi
Emiliania huxleyi (zkráceně Ehux) je jednou z nejdůležitějších planktonních řas na naší planetě. Je nejběžnějším kokolithoforem ve světových oceánech. Dominuje v severovýchodním Atlantiku, v severovýchodním Pacifiku a ve východním Středomoří. Její gigantické květy řas jsou snadno viditelné na satelitních snímcích. Tento kvetoucí způsob života začal před ~80 000 až 50 000 lety a ve fosilním záznamu označuje počátek tzv. zóny Ehux Acme.
Ehux se vyskytuje pouze v relativně mladých sedimentech a musel se vyvinout poměrně nedávno. První výskyt Ehuxu v sedimentu se používá jako biostratigrafický marker. Tento výskyt byl datován do doby před ~270 000 lety. Později jej Weaver datoval do doby před ~242-268 000 lety.
Světle modrá/zelenkavá barva je způsobena vysokou koncentrací Emiliania huxleyi.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co jsou to kokolity?
Odpověď: Kokolity jsou mikroskopické řasy, které tvoří křídu. Tvoří je jeden z nejdůležitějších eukaryotních fytoplanktonů a jejich kulovitá kostra se nazývá kokosféra.
Otázka: Kdo poprvé zkoumal kokolity?
Odpověď: Jako první zkoumal kokolity Cristian Gottfried Ehrenberg (1795-1875).
Otázka: Jak bylo zjištěno, že kokolity jsou tvořeny živými organismy?
Odpověď: Thomas Henry Huxley si uvědomil, že jsou hlavní součástí horniny, kterou nazýváme křída, a určil je jako vytvořené živými organismy.
Otázka: Kolik procent křídy tvoří kokolity?
Odpověď: Křída je z 95 % až 99 % tvořena kokolity.
Otázka: Kdy malá buňka vytvořila svou první kokosféru?
Odpověď: Drobná buňka vytvořila svou první kokosféru na konci triasu, před 200 miliony let.
Otázka: Která další skupina drobných řas se objevuje ve fosilním záznamu přibližně v této době?
Odpověď: Ve stejné době se do fosilního záznamu dostává další skupina drobných řas zvaných diatomy.
Otázka: Jak velký podíl mají kokolity na tvorbě karbonátů v hlubokomořských sedimentech v době ledové v severovýchodním Atlantiku?
Odpověď: Během glaciálů v severovýchodním Atlantiku se kokolitonofory podílejí na celkovém množství uhličitanů v hlubokomořských sedimentech méně než 70-80 %.
