Kapilára (kapilára) je základní typ krevní cévy, která zprostředkovává lokální výměnu látek mezi krví a okolními strukturami v těle.
Stavba a velikost
Stěna kapiláry je tvořena převážně jednou vrstvou endoteliálních buněk — lze ji popsat jako jednobuněčnou stěnu. Na rozdíl od větších cév kapiláry nemají svalovou ani pružnou tkáň a proto nemohou aktivně měnit svůj průměr stejným způsobem jako tepny či žíly.
Kapiláry jsou velmi úzké — běžně mají průměr kolem 5–10 μm, tedy jsou menší než ostatní krevní cévy.
Funkce a role v organismu
Hlavní funkcí kapilár je výměna látek mezi krví a okolními buňkami. Kapiláry spojují menší větve tepen a žil a umožňují přesun:
Dále kapiláry umožňují odstranění metabolických látek, například transport odpadních látek pryč z tkání. Tyto procesy napomáhají výměně látek skrze celý organismus.
Mechanismy výměny látek
- Difúze — jednoduchý přesun rozpuštěných látek podél koncentračního gradientu (např. O2, CO2).
- Filtrace a osmotické procesy — ovlivněné tlakem krve a koncentrací proteinů v krvi.
- Transcytóza — transport větších molekul přes endoteliální buňky pomocí vezikul.
Typy kapilár
- Kontinuální — spojení buněk je relativně těsné; typické pro svalstvo, mozek a kůži.
- Fenestrované — obsahují póry (fenestry), uplatňují se v orgánech s intenzivní výměnou (např. ledviny, střevní sliznice).
- Sinusoidální — širší a více propustné, vyskytují se v játreu, slezině a kostní dřeni.
Význam pro zdraví a patologie
- Poruchy kapilární propustnosti mohou vést k otokům nebo selhání okolních orgánů.
- Zánět zvyšuje permeabilitu kapilár, což usnadňuje průnik imunitních buněk, ale může vyvolat nadměrné hromadění tekutin.
- V některých onemocněních (např. diabetes mellitus) dochází ke strukturálním změnám kapilár s dlouhodobými důsledky pro zásobení tkání kyslíkem a živinami.
