Zelená kniha (Muammar Kaddáfí)

Zelená kniha (arabsky: الكتاب الأخضر al-Kitāb al-Aḫḍar) je kniha napsaná Muammarem Kaddáfím, který byl do roku 2011 vůdcem Libye. Vysvětluje jeho sociální a politickou filozofii. Chtěl, aby si knihu přečetl každý, protože věřil, že jeho filozofie může učinit svět lepším místem. Poprvé byla vydána v roce 1975.

 

Důležitost

Libye

Zelená kniha byla v Libyi velmi důležitá. Školáci se o ní učili dvě hodiny týdně.

Jinde

V roce 1993 se na vysokých školách po celém světě konaly přednášky a semináře o Zelené knize.

 

Obsah

Kniha má 110 stran. Je rozdělena do 3 částí:

  • Řešení problému demokracie: Autorita lidu (vydáno koncem roku 1975)
  • Řešení ekonomického problému: socialismus (vydáno počátkem roku 1977)
  • Sociální základ teorie Třetí internacionály (vydáno v září 1981)

Kniha je namířena proti kapitalismu i komunismu. Kaddáfí byl proti komunismu, protože si myslel, že nerespektuje náboženství. Místo toho prosazoval islámský socialismus.

Odmítá také zastupitelskou demokracii.

 

Souhrn

V následující tabulce je uveden přehled knihy po jednotlivých kapitolách:

Část

Kapitola

Název

Souhrn

I

1

Nástroj vlády

V této kapitole je položena otázka "jaká forma vlády by měla být zavedena?". Takovou vládou by měla být přímá demokracie, ale obvykle se vyskytují zastupitelské demokracie, které nereprezentují vůli obyvatel, kteří stávající vlády nevolili. Kaddáfí odsuzuje volební systémy, v nichž vítězí kandidát s největším počtem hlasů.

2

Parlamenty

Základním znakem zastupitelské demokracie je parlament neboli shromáždění. Jakmile jsou poslanci zvoleni, zneužívají během svého funkčního období autoritu svých voličů.

3

Večírek

Politické strany samy zneužívají pravomoc, kterou jim lidé svěřili, protože se zaměřují na udržení moci, místo aby zlepšovaly společnost pro všechny. A co hůř, politické strany jsou náchylné ke korupci.

4

Třída

Společnost je rozdělena na třídy: některé z nich jsou politické, sociální a kmenové. Třída, která získá politickou moc, dědí také společnost, v níž tuto moc získala. Bývalá dělnická třída se nakonec stává novou vládnoucí třídou. Problém plurality nebo menšiny vládnoucí celé společnosti přetrvává.

5

Plebiscity

Plebiscity a referenda nejsou vhodným řešením politického problému. Politický názor nelze redukovat na hlasování "ano" nebo "ne".

6

Lidové konference a lidové výbory

Řešením problému demokracie je zřízení řady lidových konferencí (nebo kongresů) a lidových výborů, které se skládají z celé společnosti a všech jejích sektorů. Tyto skupiny, které spolupracují, spravují vládu za účasti všech. Tyto skupiny rovněž nejsou parlamenty, v nichž se deleguje moc.

7

Právo společnosti

Základem práva jsou zvyky a náboženství, které jsou skutečným zdrojem společenských pravidel, a nikoli psané ústavy. Samotná skutečnost, že ústavy jsou pravidelně měněny, je důkazem toho, že jsou slabé a nejsou trvalé, a proto nejsou dobrým nástrojem vlády.

8

Kdo dohlíží na chování společnosti?

Stejně jako by politická moc neměla být delegována na zástupce, neměla by být ani policejní moc delegována na společnost. Řešením je opět struktura konferencí a výborů. Celek je zákonodárným orgánem pro celek a celek je orgánem vymáhání práva pro celek.

9

Jak může společnost změnit svůj směr, když dojde k odchylkám od jejích zákonů?

Pokud vládu řídí menšina, může se jiná iniciativní menšina chopit moci revolucí, přičemž konečný výsledek je stejný: vláda menšiny. Řešením tohoto cyklu je opět systém konferencí a výborů: celá společnost si vládne sama. Když k tomu dojde, existuje pouze celek, a tedy žádný vnější nepřítel, s nímž by bylo třeba bojovat.

10

Tisk

Zatímco jednotlivci a společnosti mají právo vyjadřovat se soukromě, "tisk" jako prostředek vyjadřování společnosti musí být pod kontrolou konferencí a výborů. V opačném případě by jednotlivci opět odebírali moc ostatním v oblasti myšlenek.

II

11

Ekonomický základ třetí univerzální teorie

Odbory a minimální mzda nejsou dostatečným prostředkem k dosažení rovnosti všech pracovníků. Je třeba zrušit mzdové odměňování ve prospěch "partnerského" procesu jednotlivého pracovníka s daným odvětvím. Zisk musí být rovnoměrně rozdělen nejen mezi jednotlivce, ale mezi všechny složky výrobního procesu.

12

Potřebujete

Potřeba je ústředním ekonomickým problémem. Na potřebách některých se mohou přiživovat ti, kteří mají prostředky k jejich zajištění, a tak je vykořisťovat. Vláda by měla takové vykořisťování eliminovat.

13

Bydlení

Pronájem bydlení je vykořisťování a porušuje svobodu nájemce. V ideálním případě by měl mít každý pouze jeden dům, protože pokud má někdo více nemovitostí, bude mít tendenci je pronajímat, a tím vykořisťovat své nájemníky.

14

Příjmy

Individuální příjmy jsou pro ekonomiku zásadní. Takovým příjmem by opět neměla být mzda vyplácená vlastníkem, ale výsledek partnerství v odvětví.

15

Dopravní prostředky

Doprava by měla být dostupná všem. Neměla by být ve vlastnictví jedněch, kteří ji pronajímají druhým, jako je tomu v případě taxislužeb.

16

Země

Pozemky by měly být dostupné všem stejně. Obecně platí, že ekonomika je hra s nulovým součtem, a proto by složky ekonomiky měly být rozděleny rovnoměrně mezi všechny, aby se dosáhlo rovnosti výsledků. Nikdo nemá právo spořit si pro sebe nad rámec svých potřeb.

17

Domácí sluhové

Domácí sluhové jsou v podstatě otroci. Lze na ně aplikovat ekonomický model, o kterém již byla řeč v této části knihy.

III

18

Sociální základ třetí univerzální teorie

Jednotlivci, rodiny, kmeny a národy jsou sociálními jednotkami a jejich sociální vazby jsou hybnou silou dějin. Z nich je ústřední jednotkou národ, který drží pohromadě nacionalismus. Stejně jako by bez gravitace zaniklo slunce, zaniknou národy bez národní jednoty.

19

Rodina

Rodiny, jednotlivci a národy (zejména etnické národní státy) jsou přirozené lidské sociální kategorie. Moderní stát je opakem toho, co je národ.

20

Kmen

Druhou největší lidskou sociální jednotkou po rodině je kmen. Lidské společenské jednotky jsou pro lidi méně důležité, čím větší je jejich velikost.

21

Zásluhy kmene

Kmeny jsou zakořeněny v krvi a zajišťují sociální soudržnost. Díky své početnosti se mohou samy kontrolovat. Zajišťují také socializaci svých jedinců, vzdělání užitečnější než škola.

22

The Nation

Nacionalismus je opět ústřední společenskou kategorií, která je úzce spjata s jinými rozsáhlými společenskými kategoriemi: náboženstvími, státy a říšemi, ale zároveň se od nich liší. Důvodem, proč se státy a říše mění a padají, je to, že se nemohou vyrovnat síle skutečných národů.

23

Žena

Ženy a muži jsou si jako lidské bytosti rovni. Fyzické rozdíly však vedou ke vzniku genderových rolí, které jsou přirozené a přiměřené rozdílům mezi pohlavími. Svoboda spočívá v následování přirozenosti, konkrétně v tom, že ženy mají možnost založit rodinu, aniž by je společnost nutila hledat práci.

24

Menšiny

Menšiny jsou dvojího druhu: ty, které již mají svůj národ, a ty, které žádný národ nemají a chtějí si vytvořit svůj vlastní. V obou případech je třeba chránit jejich práva.

25

Černoši ve světě zvítězí

Černoši se stanou většinou, protože jejich kultura zahrnuje polygamii a vyhýbá se kontrole porodnosti a protože žijí v podnebí, které je "neustále horké", takže práce je pro ně méně důležitá než v jiných kulturách.

26

Vzdělávání

Školní vzdělávání je formou tyranie. Vzdělávání by mělo být dostupné jakýmkoli způsobem, který si lidé přejí.

27

Hudba a umění

Lidé by nakonec měli mluvit jedním jazykem. Umělecký a kulturní vkus je ovlivněn jazykovými rozdíly, které ovlivňují "geny" lidí.

28

Sport, jezdectví a jeviště

Sledování sportu a jiných forem zábavy je hloupé. Lidé by měli sportovat přímo, aby sami získali výhody sportování, a ne jen přihlížet a sledovat ostatní.

 

Příjem

Mnoho lidí si myslelo, že Gadaffi neodvedl při psaní knihy dobrou práci. Mysleli si, že kniha je spíše snůškou přísloví než něčím novým a jedinečným nebo silným argumentem.

 

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3