Protesty George Floyda (2020): vznik, průběh a důsledky

Protesty George Floyda se konaly na jaře a začátkem léta 2020, krátce poté, co počet úmrtí na koronavirové onemocnění 2019 ve Spojených státech dosáhl 100 000. Pandemie COVID-19 již postihla černochy a další Američany jiné než bílé pleti více než bělochy. Odborníci uvedli, že protestující by mohli virus šířit mezi sebou.

Guvernér státu New York Andrew Cuomo v sobotu 30. května prohlásil: "Máte právo demonstrovat. Máte právo protestovat. Bůh žehnej Americe. Nemáte právo infikovat ostatní lidi. Nemáte právo jednat způsobem, který ohrozí veřejné zdraví. ... Můžete mít svůj názor, ale existují také fakta, a nemáte pravdu, když nenosíte masku."

Někteří odborníci tvrdí, že pandemie COVID-19 pomohla vyvolat protesty George Floyda a způsobila jejich rozšíření. Vědkyně Dr. Marcella Nunez-Smithová z Yale School of Medicine řekla: "Protestují proti policejní brutalitě a nepřiměřené síle, o tom není pochyb, ale protestují také za možnost žít svůj život naplno a plně a nenechat si ho zkrátit, ať už násilím nebo nemocemi, kterým se dá předcházet."

Odborníci se domnívali, že protesty George Floyda způsobí, že se COVID-19 nakazí více lidí. Ve Spojených státech se tak však od 1. července nestalo. Podle vědců to mohlo být způsobeno tím, že počet případů ve velkých městech, jako je New York, již klesal, že se protesty konaly venku, že protestující většinou nosili masky nebo že se protestující obvykle pohybovali pěšky nebo pochodovali. Jiní odborníci uvedli, že vzhledem k tomu, že většina protestujících byli mladí, zdraví dospělí lidé, možná se skutečně nakazili COVID-19 a nevšimli si toho.

Sesterské protesty se konaly ve všech padesáti státech USA a v hlavním městě Washingtonu, D.C. Některé z protestů byly pokojné, jiné se vyznačovaly násilím a rabováním. Národní garda se přesunula do více než 25 z 50 států.

Mnoho prvních protestů bylo pokojných, ale některé se zvrhly v násilnosti. Někde policie zachovala klid, jinde použila sílu, slzný plyn a gumové projektily. Ve Washingtonu jeden muž nechal více než 50 protestujících vstoupit do svého domu, aby mohli utéct před policií, která je pronásledovala. Po dvou týdnech protestů bylo ve Spojených státech zatčeno 9300 lidí, z toho 1500 v New Yorku a 2700 v Los Angeles.

V Newarku ve státě New Jersey protestovalo o víkendu 31. května 12 000 lidí, ale nikdo nepoškodil žádný obchod a nikdo nebyl zatčen. Na prevenci násilností se podílela organizace Newark Community Street Team, která vznikla v roce 2014. Vedení města Newark uvedlo, že mladí Američané černé pleti mezi protestujícími byli důvodem, proč protest zůstal klidný. Klidné protesty se konaly také v Camdenu ve státě New Jersey a ve Flintu ve státě Michigan.

Protestující před Bílým domem, budovou ve Washingtonu, D.C., kde prezident bydlí, vyzvali prezidenta Trumpa k rezignaci. Někteří házeli lahve. Tajná služba Spojených států odvedla prezidenta Trumpa do bunkru v Bílém domě. V pondělí 1. června použila tajná služba proti pokojným demonstrantům před Bílým domem slzný plyn, aby se prezident Donald Trump mohl projít do kostela svatého Jana a vyfotit se s Biblí.

O víkendu 6. a 7. června byly protesty ve Spojených státech ještě větší, ale podle deníku The New York Times většinou pokojné a protestující byli jednotnější v tom, co chtěli: reformu policie. Ve velkých městech, jako je New York a Seattle, se sešly desetitisíce protestujících a protestovalo se i v menších městech, jako je Marion v Ohiu a Vidor v Texasu. Newyorský starosta Bill de Blasio v neděli ráno oznámil, že město New York ruší zákaz vycházení ve 20:00 hodin.

Aktivistická skupina Black Lives Matter zažalovala v úterý 9. června policejní oddělení v Seattlu ve státě Washington. Toho večera protestující obsadili na zhruba hodinu seattleskou radnici. Protestující opustili radnici sami, nikdo je nevyháněl. Protestující obsadili část centra Seattlu a nazvali ji autonomní zónou Capitol Hill. Někdy v červnu došlo v autonomní zóně Capitol Hill ke čtyřem přestřelkám. Dne 1. července vyslali městští úředníci policii, aby protestující vyklidila. Zatkli 13 lidí.

Organizace NAACP v Georgii naplánovala na 15. června pochod na Georgii. Tisíce lidí pochodovaly k budově státního kapitolu Georgie, aby zastavily policejní brutalitu. Účastníci pochodu také uvedli, že pochodují proto, že Georgia ztížila černochům možnost volit, protože uzavřela tolik volebních místností, že v těch zbývajících byly velmi dlouhé fronty, a proto, že si myslí, že gruzínské zákony o zatýkání občanů jsou nespravedlivé, a kvůli zabití Raysharda Brookse, Breonny Taylorové a Ahmauda Arberyho.

V New Yorku zorganizovala skupina Street Riders NYC jízdu na kolech městem a skandovala "Čí jsou ulice? Naše ulice", "Řekněte jeho jméno: George Floyd" a další hesla. Protestů na kolech se mohly účastnit tisíce lidí, kteří často projížděli částmi města, kam protestující obvykle nejezdí. Jeden ze zakladatelů Street Riders NYC Peter Kerre řekl deníku New York Times: "Vydali jsme se hluboko, hluboko do hoodu, do míst, kudy tito lidé nikdy neviděli projíždět pochod, a najednou vidí 6 000 kol. Reakce byla prostě k nezaplacení, lidé křičeli vděčností, vycházeli ven a říkali 'Děkujeme'."

Koncem června přišli protestující do City Hall Parku v New Yorku a vybudovali zde tábor s uvítacím pultem, knihovnou, čajovou chýší a kuchyní. Vedla je skupina Vocal-NY. Požadovali, aby město odebralo 1 miliardu USD z šestimiliardového rozpočtu městské policie a vynaložilo ji na vzdělávání a další věci. Město New York rozhoduje o svém ročním rozpočtu 1. července.

Novináři

Od 4. června byli novináři pokrývající protesty napadeni více než 300krát, z toho 192krát policií, z toho 69krát fyzicky. Zatčeno bylo 49 novinářů.

Ráno 28. května zatkli bělošští policisté v Minneapolisu reportéra CNN Omara Jimeneze a jeho štáb, když natáčeli protesty. Jiminez je černoch. Policistům řekl, že on a jeho štáb jsou novináři, a nabídl jim, aby se vzdálili, ale policisté je přesto zatkli. Později toho dne byli propuštěni. Walz se CNN omluvil a veřejně prohlásil, že Jiminez a jeho štáb pouze dělali svou práci a jednali v rámci svých práv. Bílý reportér CNN, který pracoval o blok dál od Jimineze, poznamenal, že ho policie neobtěžovala, pouze se ho ptala, kdo je.

Jen v Minneapolisu oslepla na jedno oko Linda Tirado z deníku The Guardian. Ali Velshi z MSNBC byl postřelen do nohy. Ve Washingtonu byli Amelia Braceová a Tim Myers z australského zpravodajství 7News mezi protestujícími, kteří byli odstrčeni, aby Donald Trump mohl dojít ke kostelu sv.

Někdy protestující napadali novináře. Ve Washingtonu D.C. házeli protestující věci na novináře z Fox News. V Atlantě někdo zaútočil na sídlo CNN.

Suzanne Nosselová ze skupiny pro lidská práva PEN America obvinila prezidenta Trumpa, který se o novinářích vyjadřoval špatně už před svým zvolením. Právník zabývající se lidskými právy Tendai Biti řekl, že mu to připomíná diktatury v Africe.

Násilí

Podle zprávy, kterou vypracovaly organizace U.S. Crisis Monitor, Armed Conflict Location and Event Data Project (ACLED) a Bridging Divides Initiative Princetonské univerzity, bylo téměř 95 % protestů pokojných. Zkoumali 10 600 protestů od konce května do konce srpna a zjistili, že na 10 100 z nich nedošlo k žádnému násilí. Pouze na 570 protestech došlo k násilným činům. Ve městech, kde k některým protestům násilným došlo, se tak dělo spíše na jednom nebo několika málo místech, nikoliv v celém městě. Ze všech protestů spojených s hnutím Black Lives Matter nedošlo k žádnému násilí v 93 % případů.

Mezinárodní protesty

Protesty se konaly i mimo Spojené státy, v Londýně, Torontu, Pekingu, Berlíně, Addis Abebě a na dalších místech. Někteří z těchto mezinárodních protestujících uvedli, že chtějí podpořit George Floyda, ale také si všímají rasistických akcí policie ve svých zemích. V Torontu si protestující připomněli smrt Regis Korchinski-Paquetové, černošky, která vypadla z balkonu, když v jejím bytě byla policie. Londýňané protestovali před budovou Grenfell Tower, kde při požáru zemřelo mnoho černochů a Arabů. Pařížané vzpomínali na Adamu Traorého, který zemřel po zatčení francouzskou policií. Australané plánovali protesty připomínající Davida Dungaye, australského domorodce, který zemřel po zatčení. Dungay také dvanáctkrát řekl "Nemohu dýchat". Někteří protestující sdělili svým vlastním představitelům, že chtějí nové zákony proti rasismu.

Podvodníci

Přinejmenším jedna bělošská supremacistická skupina, Identity Evropa, se na Twitteru vydávala za stranu protestujících. Tvrdili, že jsou součástí antify, a protestujícím vzkazovali, aby rabovali bělošské čtvrti. Byli přistiženi a Twitter jejich příspěvky stáhl pro porušení svých pravidel o násilí, spamu a falešných účtech.

Srážky s automobily

Od prvního červencového týdne najeli řidiči jen ve Spojených státech 66krát autem do skupiny protestujících. Sedm z těchto řidičů byli policisté. Nejméně dva lidé zemřeli. Z trestných činů bylo obviněno 24 řidičů.

Zatčení federálními agenty

V polovině července v Portlandu ve státě Oregon začali federální agenti zatýkat protestující tak, že je zatáhli do vozidel, která neměla policejní označení. Protestujícím neřekli, proč je přesně zatýkají. Někteří protestující byli později obviněni z trestných činů, jiní byli propuštěni.

Tito agenti byli z federální vlády. Někteří z nich byli ze Skupiny speciálních operací a z BORTACu Celní a pohraniční ochrany. Podle zákona mohou federální agenti zatýkat pouze osoby podezřelé z federálních trestných činů. Oficiálně mají chránit pouze majetek, který patří federální vládě USA, ale zatýkali i lidi, kteří se nenacházeli v blízkosti federálního majetku. Nežádali stát Oregon ani město Portland o povolení zatýkat lidi v Portlandu. Starosta Portlandu Ted Wheeler řekl, že federální agenty ve městě nechce. Guvernérka státu Oregon Kate Brownová uvedla, že se jedná o "politické divadlo prezidenta Trumpa, které nemá nic společného s veřejnou bezpečností", a "do očí bijící zneužití moci federální vládou".

18. července se o zatčení dozvěděl 53letý veterán námořnictva Christopher David a vydal se do centra Portlandu, aby si s agenty promluvil. Federální agenti přísahali, že budou bránit ústavu Spojených států. David se chtěl agentů zeptat, jak mohou zatýkat lidi a přitom bránit ústavu. Místo odpovědi ho postříkali pepřovým sprejem a udeřili obušky. Zlomili mu nohu. Událost byla zachycena na videu.

V noci z 22. na 23. července přišli protestující v Portlandu k federální budově a házeli přes plot pyrotechniku. Federální agenti použili proti davu slzný plyn. Slzným plynem zasáhli také portlandského starostu Teda Wheelera, který si s protestujícími přišel promluvit.

Další události

V newyorském Brooklynu bylo na videu zachyceno, jak policista strká do sedmdesátiletého muže. Muž upadl a krvácel z hlavy. Oba byli běloši. Policista Vincent D'Andraia zranil i další protestující. Byl suspendován a obviněn z napadení. D'Andraia byl prvním newyorským policistou obviněným z trestného činu kvůli věcem, kterých se dopustil během protestů proti Georgi Floydovi.

V Seattlu ve státě Washington najel 31letý Nikolas Fernandez autem do skupiny protestujících a jednoho muže zastřelil. Uvedl, že se bál o svůj život, protože se ho protestující snažili chytit přes okno. Postřeleného Fernandeze odvezli hasiči do nemocnice.

V neděli 7. června v Richmondu ve Virginii najel Harry H. Rogers autem do skupiny protestujících. Šestatřicetiletý Rogers je členem Ku Klux Klanu, bělošské supremacistické skupiny. Úřady Rogerse obvinily z pokusu o zákeřné zranění, trestného činu vandalismu a napadení a ublížení na zdraví a státní zástupkyně uvedla, že zváží obvinění z trestného činu z nenávisti.

V Chicagu ve státě Illinois v pondělí 10. srpna lidé rozbíjeli okna a kradli věci na MagnificentMile, což je hlavní nákupní oblast Chicaga. Dva lidé byli postřeleni. Třináct policistů bylo zraněno. Více než 100 osob bylo zatčeno. Město zvedlo mosty vedoucí k Magnificent Mile a zastavilo veřejnou dopravu, aby tam už nikdo nemohl. Starostka Chicaga Lori Lightfootová prohlásila, že Chicago federální agenty nepotřebuje.

Lidé darovali peníze politickým skupinám vedeným černochy, zejména na kauci. Fondy kaucí poskytují peníze na pomoc zatčeným lidem, aby se dostali z vězení ještě před soudním procesem. Národní síť kauciových fondů získala za dva týdny 75 milionů dolarů. Minnesotský fond svobody získal 20 milionů dolarů za čtyři dny. Bail Project získal více než 15 milionů dolarů. Bylo toho tolik, že některé skupiny to ani nedokázaly všechno spočítat. Organizace Black Lives Matter získala 5 milionů dolarů jen z jedné petice. Některé skupiny dostaly tolik peněz, že víc nepotřebovaly a řekly dárcům, aby šli k jiným skupinám.

Od 9. června 2020 zemřelo v důsledku protestů devatenáct lidí:

• 27. května byl v Minneapolisu v Minnesotě během protestu zastřelen Calvin Horton Jr. Místní majitel obchodu byl zatčen a policie uvedla, že podezřelý střílel poté, co viděl rabování.
• 29. května byl v Detroitu ve státě Michigan nedaleko protestů zastřelen muž.
• 30. května byl v kalifornském Oaklandu před budovou federálního soudu zastřelen příslušník Federální ochranné služby David Patrick Underwood. Další strážný byl rovněž zraněn. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti označilo střelbu za akt domácího terorismu. FBI vede vyšetřování, ale motiv ani podezřelého zatím neurčila.
• 30. května zemřel v St. Louis ve státě Missouri muž, kterého srazil kamion společnosti FedEx ujíždějící před výtržníky.
• 30. května byl v Omaze ve státě Nebraska před barem zastřelen protestující James Scurlock. Ze střelby je podezřelý majitel baru.
• 30. května byl v Chicagu ve státě Illinois zabit jeden člověk a pět dalších bylo zraněno při mnoha různých událostech v blízkosti protestujících.
• 31. května byli v Indianapolisu ve státě Indiana v blízkosti protestů zastřeleni dva lidé.
• 1. června byl v Louisville v Kentucky zabit muž, když policie a Národní garda státu Kentucky začaly střílet do davu. Tyto orgány uvedly, že palbu opětovaly poté, co na ně byla vypálena střelba. Zabitý muž se však protestů neúčastnil. Vyšetřování úmrtí probíhá.
• 1. června byli v Davenportu ve státě Iowa v noci, kdy se odehrály četné výtržnosti, zastřeleni dva lidé. Při střelbě byl zraněn také jeden policista.

Podle agentury Pew Research považují dvě třetiny dospělých Američanů protesty za dobré: 60 % dospělých bělochů, 86 % dospělých černochů, 75 % dospělých Asiatů a 77 % dospělých Hispánců.

Někteří říkali, že protesty na Floydu ukazují, že Amerika ztrácí své místo jako vůdce ostatních zemí. Francouzský novinář Pierre Haski 1. června řekl: "Peking si nemohl přát lepší dárek. Země, která označuje Čínu za viníka všeho zla, se městskými nepokoji dostává na titulní stránky novin po celém světě."

Reakce Tima Walze

Guvernér státu Minnesota Tim Walz chtěl změnu: "Je čas na přestavbu. Přestavět město, přestavět náš justiční systém a obnovit vztah mezi orgány činnými v trestním řízení a těmi, které mají za úkol chránit. Smrt George Floyda by měla vést ke spravedlnosti a systémovým změnám, ne k další smrti a ničení."

2. června 2020 guvernér Walz prohlásil, že minnesotské oddělení pro lidská práva bude vyšetřovat minneapoliské policejní oddělení. Guvernér Walz uvedl: "Vyšetřování prověří zásady, postupy a praktiky MPD za posledních 10 let, aby zjistilo, zda oddělení využívalo systémové diskriminační praktiky vůči lidem jiné barvy pleti."

Komisařka pro lidská práva Rebecca Lucero uvedla, že ministerstvo by mohlo mít výsledky své zprávy k dispozici "za několik měsíců".

Reakce Donalda Trumpa

Prezident Donald Trump vyjádřil soucit s Georgem Floydem a jeho rodinou, ale také označil protestující za "zločince" a řekl, že "když začne rabování, začne se střílet". Twitter příspěvek skryl, protože porušoval jeho pravidla o prezentaci násilí jako dobra. Trump z protestů obvinil "slabé" demokratické starosty a guvernéry a antifašistické hnutí antifa s tím, že ho prohlásí za teroristickou organizaci.

Senátor Tim Scott z Jižní Karolíny, který je černoch a republikán (stejně jako Trump), označil Trumpovy tweety za "nekonstruktivní".

1. června Trump vzkázal městům a státům, v nichž se protestovalo, že musí potíže zastavit, jinak na ně pošle armádu. Zákon, který to Trumpovi umožňuje, Insurrection Act z roku 1807, byl naposledy použit v roce 1992 při nepokojích Rodneyho Kinga v Los Angeles.

Také 1. června, krátce před 19:00, kdy bylo lidem nařízeno, aby nevstupovali do ulic, policie a tajná služba střílely na demonstranty poblíž Bílého domu zábleskové granáty a slzný plyn. Udělali to proto, aby přiměli protestující opustit kostel sv. Poté prezident Trump přišel ke kostelu svatého Jana, držel v ruce Bibli a nechal se vyfotografovat. Biskup Mariann E. Budde, biskupský duchovní vůdce pro Washington D.C., uvedl, že Trump nepronesl žádnou modlitbu ani nemluvil o Georgi Floydovi. Následující den několik demokratů a dva republikáni uvedli, že Trump se takto mýlil. Republikánský senátor za stát Nebraska Ben Sasse řekl: ,,Všichni jsme si mysleli, že je to pravda. "Ale existuje základní - ústavní - právo na protest a já jsem proti tomu, aby se pokojný protest vyklízel kvůli fotografování, které zachází s Božím slovem jako s politickou rekvizitou."

Reakce města Minneapolis

Úředníci z Minneapolisu 5. června oznámili, že policie již nesmí používat proti lidem škrtidla. Dne 7. června městská rada odhlasovala, že policejní oddělení rozebere a nahradí ho něčím jiným.

Reakce státu Minnesota

Zákonodárný sbor státu Minnesota se pokusil napsat nový zákon, který by nově upravil všechna policejní oddělení v Minnesotě. V roce 2020 je minnesotský státní zákonodárný sbor jediným ve Spojených státech, v němž jedna politická strana ovládá jednu komoru a druhá strana druhou. Ve Sněmovně reprezentantů státu Minnesota má většinu Demokratická strana Spojených států amerických a v Senátu státu Minnesota má většinu Republikánská strana Spojených států amerických. Demokraté chtěli v Minnesotě provést rozsáhlé změny v policejní práci, například umožnit generálnímu prokurátorovi státu vyšetřovat policejní vraždy a obnovit volební právo zločincům. Republikáni chtěli malé změny, například zavedení pravidla zakazujícího používání škrticích chvatů, jakým Chauvin zabil George Floyda. Demokraté uvedli, že se jim republikánský plán nelíbí, protože se většinou jedná o věci, které již policejní oddělení vyzkoušela. O půlnoci v pátek 19. června vypršel minnesotskému zákonodárnému sboru čas. Jejich zasedání skončilo a žádný z plánů se nestal zákonem.

Další reakce

Mnoho amerických měst a států odstranilo sochy vojáků a důstojníků Konfederace během protestů George Floyda. Někdy sochy strhli protestující, jindy o jejich odstranění rozhodly městské rady. Námořní pěchotaSpojených států 5. června oznámila, že na svých základnách nepovolí vlajky Konfederace. Konfederace byla v 19. století v americké občanské válce stranou podporující otroctví. Podle organizace Southern Poverty Law Center sochy a vlajky Konfederace podporují nadřazenost bílé rasy. Protestující také poškodili nebo strhli sochy Kryštofa Kolumba nejméně v sedmi městech, včetně Miami, Bostonu, Baltimoru, Marylandu, Richmondu ve Virginii a Columbusu v Ohiu.

Univerzity přejmenovaly budovy. Lékařskou fakultu Kolumbijské univerzity založil Samuel Bard, lékař, který se znal s Georgem Washingtonem. Ten také vlastnil otroky. V roce 1931 po něm Columbia pojmenovala budovu kolejí Bard Hall. Columbia's Teacher's College přejmenovala jednu budovu na Edward L. Thorndike. Thorndike nenáviděl Židy a podporoval sexismus a eugeniku. Princetonská univerzita přejmenovala Wilson College, protože muž, po němž byla pojmenována, prezident Woodrow Wilson, vedl rasistickou politiku.

V červnu Senát Spojených států nařídil armádě, aby změnila názvy všech vojenských základen pojmenovaných po Konfederaci, například Fort Bragg. Na výběr nových názvů mají tři roky.

V anglickém Bristolu dav strhl sochu obchodníka s otroky Edwarda Colstona a hodil ji do přístavu. Dne 15. července lidé postavili sochu Jen Riedové, protestující za hnutí Black Lives Matter. Druhý den vedení města sochu sundalo, protože nikdo nepožádal o povolení k jejímu umístění. Městští úředníci sochu odvezli do muzea. Socha se jmenuje "A Surge of Power (Jen Reid)" a jejím autorem je Marc Quinn.