Afrikáty (afrikátní souhlásky) – definice, výslovnost a příklady
Afrikáty (afrikátní souhlásky): přehled, výslovnost, typy (znělé/bezznělé, aspirace) a praktické příklady v angličtině a čínštině.
Znělost a další opoziční rysy
Afrikáty mohou být znělé (výdech vzduchu doprovázený vibrací hlasivek, např. /d͡ʒ/) nebo bezznělé (např. /t͡ʃ/). V některých jazycích se místo kontrastu znělosti používá kontrast aspirace (výdech / dech), případně palatalizace či retroflexe.Příklady v různých jazycích
- Angličtina: /t͡ʃ/ (často psáno "ch") jako v church, a /d͡ʒ/ (psáno "j" nebo "dg") jako v judge.
- Čeština: běžná afrikáta /t͡s/ je psána písmenem c (např. cena [tsena]); písmeno č označuje /t͡ʃ/ (např. čaj [t͡ʃaj]); zvuk /d͡ʒ/ se vyskytuje převážně v příponách a vázaných l-zech z cizích slov (např. džus [d͡ʒus]).
- Mandarínská čínština rozlišuje afrikáty podle aspirace (nikoli podle znělosti). Aspirované afrikáty (s dechem) jsou /t͡ɕʰ/ (v hanyu pinyin psáno "q"), /t͡sʰ/ ("c") a /ʈ͡ʂʰ/ ("ch"); neaspirované (bez dechu) jsou /t͡ɕ/ (psáno "j"), /t͡s/ ("z") a /ʈ͡ʂ/ ("zh"). Příklady pinyin: "ji" (/t͡ɕi/), "qi" (/t͡ɕʰi/), "zhi" (/ʈ͡ʂɨ/), "chi" (/ʈ͡ʂʰɨ/), "zi" (/t͡si/), "ci" (/t͡sʰɨ/).
- Jiné jazyky: v polštině, italštině nebo němčině se afrikáty vyskytují v různých podobách (např. italské /ts/ nebo /dz/ psané z nebo zz, německé případy v přejatých slovech jako "Tsch").
Rozdíl mezi afrikátou a dvojicí souhlásek
Afrikátu lze od skupiny dvou souhlásek rozlišit podle několika kritérií:- Fonetika: stopa a frikativa jsou stejným místem artikulace a plynule přecházejí bez krátké samohláskové vložky.
- Fonologie: afrikáta často funguje jako jeden foném (např. může tvořit jednu slabiku nebo se chovat jako jeden segment při asimilaci a přepisu).
- Distribuce: v některých jazycích se afrikáty nevyskytují na místech, kde by se očekávaly klasické shluky dvou souhlásek.
Jak na výslovnost (praktické tipy)
- Nejdříve vytvořte krátký uzávěr (jako pro /t/ nebo /d/). Poté uvolněním uzávěru pokračujte do třecího proudu vzduchu (jako pro /ʃ/ nebo /ʒ/) — celý pohyb by měl být plynulý.
- Dbejte na to, aby obě fáze byly homorganické (stejné místo artikulace): např. pro /t͡ʃ/ vytvořte alveolární uzávěr a následující postalveolární frikativ.
- V jazycích s aspirací (např. mandarínština) rozlišujte silnější výdech / „dech“ po uvolnění (aspirace) od neaspirované varianty.
Zápis v IPA a pravopis
V IPA se afrikáty zapisují často s tie-barem (např. /t͡ʃ/, /d͡ʒ/, /t͡s/), ale v praktických přepisech se běžně používá i bez něj (např. /tʃ/, /dʒ/). Pravidla pravopisu se v jednotlivých jazycích liší (angličtina: ch/j; čeština: c/č/dž; pinyin pro mandarínštinu: j/q/zh/ch/ z/c apod.). Shrnutí: Afrikáty jsou jedinečné souhlásky složené ze stopy následované frikativou, často se chovají jako jeden foném a v různých jazycích je důležitý rozdíl mezi znělostí, aspirací nebo místem artikulace.Otázky a odpovědi
Otázka: Co jsou to afrikáty?
Odpověď: Afrikáty jsou souhlásky, které se vyslovují se stopou a hned za ní následuje frikativa.
Otázka: Mohou existovat jak znělé, tak neznělé afrikáty?
Odpověď: Ano, existují jak znělé, tak neznělé afrikáty.
Otázka: Jaké jsou příklady znělých a neznělých afrikát v angličtině?
Odpověď: V angličtině jsou příklady znělých a bezznělých afrikát /d͡ʒ/ (zvuk "j"), respektive /t͡ʃ/ (zvuk "ch").
Otázka: Jak se v mandarínské čínštině rozlišují afrikáty?
Odpověď: Afrikáty se v mandarínské čínštině rozlišují podle aspirace nebo dechu, protože znělé afrikáty neexistují.
Otázka: Jaké jsou aspirované afrikáty v mandarínské čínštině?
Odpověď: Aspirované afrikáty v mandarínské čínštině jsou /t͡ɕʰ/ (v hanyu pinyin se píše jako 'q'), /t͡sʰ/ ('c') a /ʈ͡ʂʰ/ ('ch').
Otázka: Jaké jsou neaspirované afrikáty v mandarínské čínštině?
Odpověď: Neaspirované afrikáty v mandarínské čínštině jsou /t͡ɕ/ ('j'), /t͡s/ ('z') a /ʈ͡ʂ/ ('zh').
Otázka: Jak se v IPA píší hlásky "ch" a "j"?
Odpověď: Zvuk "ch" se v IPA zapisuje jako /t͡ʃ/ a zvuk "j" se v IPA zapisuje jako /d͡ʒ/.
Vyhledávání