Aspirace
Aspirace je v jazycích vlastnost, při níž se při vyslovení souhlásky vydechne vzduch. Pokud si například před ústa dáte list papíru, uvidíte, že se při vyslovení aspirované nebo dechové souhlásky pohne. Pokud se papír nepohne, jedná se o neaspirovanou nebo nedýchavou souhlásku. V angličtině jsou aspirované bezzvučné stopky a frikativy, které se vyskytují na začátku slova, což jsou hlásky "p", "t", "k" a "ch" (které se v IPA zapisují ve stejném pořadí jako /p/, /t/, /k/, /t͡ʃ/). V IPA lze aspirované hlásky zapsat se symbolem ʰ, jako například /pʰ/, /tʰ/, /kʰ/ a /t͡ʃʰ/. Například první hláska ve slovech "pick", "tick", "kick" a "chick" je aspirovaná. V IPA se zapisují jako /pʰɪk/, /tʰɪk/, /kʰɪk/ a /t͡ʃʰɪk/ ve stejném pořadí. Bezzvučné stopky a frikativy, které se objevují po první znělce, jsou však neaspirované. Například zatímco /p/ ve slově "pit" je aspirované, /p/ ve slově "spit" a /p/ ve slově "tip" aspirované nejsou, takže by se po nich neoznačovaly symbolem ʰ. Níže jsou uvedeny další příklady aspirace.
Angličtina nemá aspirované hlásky, ale hindština ano. Obvykle se píší s písmenem "h" za souhláskou. Příkladem může být jméno Bhattacharya, ve kterém je "bh" aspirovaná hláska "b", takže by se v IPA zapsalo jako /bʱ/.
V mandarínské čínštině neexistují žádné znělé stopky, frikativy ani afrikáty, takže jediným způsobem, jak je rozlišit, je aspirace. V pinyinu se aspirované hlásky zapisují stejně jako v češtině hlásky bez hlásek, takže hlásky /pʰ/, /tʰ/ a /kʰ/ se zapisují jako "p", "t" a "k" ve stejném pořadí, ale neaspirované hlásky se zapisují jako v češtině hlásky bez hlásek, takže hlásky /p/, /t/ a /k/ se zapisují jako "b", "d" a "g". Například slovo "Gaokao" by se v IPA zapsalo jako /kau̯.kʰau̯/. V pravopisu Wade-Giles se aspirované zarážky, frikativy nebo afrikáty píší s apostrofem za písmenem místo použití jiného písmene jako v Pinyin, takže "Gaokao" by se ve Wade-Giles psalo jako "Kaok'ao".
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to aspirace?
A: Aspirace je v jazycích vlastnost, při níž vyslovení souhlásky způsobí vydechnutí vzduchu.
Otázka: Jak poznáte, zda je hláska aspirovaná nebo neaspirovaná?
Odpověď: Aspiraci nebo neaspiraci poznáte tak, že si před ústa dáte kousek papíru a sledujete, zda se při vyslovení souhlásky pohne. Pokud se papír pohybuje, jedná se o aspirovanou nebo dýchavičnou souhlásku. Pokud se papír nepohne, jedná se o neaspirovanou nebo nedýchavou souhlásku.
Otázka: Jaké jsou příklady aspirovaných hlásek v angličtině?
Odpověď: V angličtině jsou aspirovanými hláskami bezhlasé záporky a frikativy, které se vyskytují na začátku slova, což jsou hlásky "p", "t", "k" a "ch" (které se v IPA zapisují ve stejném pořadí jako /p/, /t/, /k/, /t͡ʃ/).
Otázka: Jak se píše aspirovaný zvuk pomocí IPA?
Odpověď: Aspirovaný zvuk lze pomocí IPA zapsat se symbolem ʰ; například /pʰ/, /tʰ/, /kʰ/ a /t͡ʃʰ/.
Otázka: Existují v angličtině nějaké aspirované hlásky?
Odpověď: Ne, v angličtině nejsou žádné aspirované hlásky.
Otázka: Má hindština nějaké aspirované hlásky?
Odpověď: Ano, hindština má některé znělé hlásky, které se obvykle píší s písmenem "h" za souhláskou. Například "Bhattacharya" by se podle IPA zapsalo jako "/bʱ/".
Otázka: Jak se v čínštině projevuje aspirace jinak než v jiných jazycích?
Odpověď: V mandarínské čínštině neexistují žádné znělé stopky, frikativy ani afrikáty, takže se místo toho rozlišují pomocí aspirace. V pinyinu je píší jako bezhlasé hlásky v češtině, zatímco neaspirované jako hlásky znělé; například "Gaokao" by se pomocí IPA zapsalo jako "/kau̯.kʰau̯/" a pomocí Wade-Gilesova pravopisu jako "Kaok'ao".
