Johannes Rau
Johannes Rau (16. ledna 1931, Wuppertal - 27. ledna 2006, Berlín) byl německý politik SPD. Od 1. července 1999 do 30. června 2004 byl osmým prezidentem Spolkové republiky Německo a v letech 1978-1998 ministerským předsedou Severního Porýní-Vestfálska.
Vzdělání a práce
Narodil se v Barmenu ve Wuppertalu. Jeho rodina byla protestantská a on sám působil ve Vyznávající církvi, části německé protestantské církve, která byla proti nacismu.
Rau opustil školu v roce 1949 a pracoval jako novinář a vydavatel.
Politický životopis
Rau byl členem Všeněmecké lidové strany (GVP), kterou založil Gustav Heinemann, jenž se stal i prezidentem Německa. Tato strana existovala pouze v letech 1952 až 1957.
V roce 1958 vstoupil Rau a Heinemann do Sociálnědemokratické strany Německa (SDP), kde působil ve wuppertalské pobočce. Působil v městské radě (1964-1978), kde byl předsedou skupiny SDP (1964-1967) a později starostou (1969-1970).
V roce 1958 byl Rau zvolen poslancem zemského sněmu Severního Porýní-Vestfálska. V roce 1967 se stal předsedou skupiny SPD v zemském sněmu a v roce 1970 ministrem vědy a školství ve vládě ministerského předsedy Heinze Kühna. V 70. letech založil v Severním Porýní-Vestfálsku pět univerzit. Založil také první německou univerzitu dálkového studia v Hagenu (po vzoru britské Open University).
V roce 1978 se Rau stal ministerským předsedou Severního Porýní-Vestfálska, kde setrval až do roku 1998, a čtyřikrát vyhrál volby za SPD, která se pokaždé stala největší stranou v zemském sněmu a třikrát získala absolutní většinu - v letech 1980, 1985, 1990 a nakonec 1995. Od roku 1995 vedl Rau v Severním Porýní-Vestfálsku koalici SPD a Zelených.
V roce 1987 se Rau pokusil stát se německým kancléřem za SPD, ale prohrál s křesťanskými demokraty (CDU) Helmuta Kohla. V roce 1994 se Rau poprvé pokusil stát spolkovým prezidentem, ale prohrál s Romanem Herzogem.
V letech 1982/83 a 1994/95 byl Rau dvakrát předsedou Spolkového sněmu a náměstkem spolkového prezidenta. V roce 1998 Rau odstoupil z funkce předsedy SPD a ministerského předsedy a 23. května 1999 byl Spolkovým shromážděním Německa zvolen spolkovým prezidentem po Romanu Herzogovi (CDU). Dne 1. července 2004 jej vystřídal Horst Köhler.
V roce 2000 byl Rau první německou hlavou státu od dob holocaustu, která promluvila v němčině v izraelském parlamentu Knesetu. Někteří izraelští delegáti vystoupili, ale izraelský prezident Moše Kacav ho podpořil a pochválil za překlenutí propasti mezi oběma státy.
Několik dní po svých 75. narozeninách zemřel po dlouhém onemocnění srdce.
Rauova hrobu v den jeho pohřbu.
Johannes Rau na zámku Bellevue v roce 2002.
Soukromý život
Johannes Rau byl praktikující křesťan.[] Někdy se mu říkalo německy Bruder Johannes, "bratr Jan", aby si dělal legraci z jeho silné křesťanské víry; ale někdy toto označení používal i on sám.
Dne 9. srpna 1982 se oženil s politoložkou Christinou Deliusovou (nar. 1956). Christina Rau je vnučkou Gustava Heinemanna, bývalého německého prezidenta. Manželé měli tři děti: Anna Christina, narozená v roce 1983, Philip Immanuel, narozený v roce 1985, a Laura Helene, narozená v roce 1986.
Po odchodu z úřadu žil Rau s rodinou ve spolkovém hlavním městě Berlíně. Měli však také dům ve Wuppertalu.
Johannes Rau zemřel 27. ledna 2006 v Berlíně na srdeční chorobu.
· v · t · e Prezidenti Německa | ||
Výmarská republika (1919-1933) | Friedrich Ebert - Kanzler Hans Luther (herec) - Soudce Walter Simons (herec) - Paul von Hindenburg |
|
Nacistické Německo (1933-1945) | Paul von Hindenburg - Adolf Hitler (jako vůdce a říšský kancléř) - Karl Dönitz |
Německo (od roku 1949) | Spolkový prezident Karl Arnold (jednatel) - Theodor Heuss1 - Heinrich Lübke - Gustav Heinemann - Walter Scheel - Karl Carstens - Richard von Weizsäcker2 - Roman Herzog - Johannes Rau - Horst Köhler - Jens Böhrnsen (jednatel) - Christian Wulff - Joachim Gauck - Frank-Walter Steinmeier |
1 Prezident v době sjednocení se Sárskem2 Prezident v době sjednocení s východním Německem |
· v · t · e | |
Karl Arnold - Hans Ehard - Hinrich Wilhelm Kopf - Reinhold Maier - Georg August Zinn - Peter Altmeier - Kai-Uwe von Hassel - Kurt Sieveking - Willy Brandt - Wilhelm Kaisen - Franz-Josef Röder - Franz Meyers - Hans Ehard - Kurt Georg Kiesinger - Georg Diederichs - Georg August Zinn - Peter Altmeier - Helmut Lemke - Klaus Schütz - Herbert Weichmann - Franz-Josef Röder - Hans Koschnick - Heinz Kühn - Alfons Goppel - Hans Filbinger - Alfred Kubel - Albert Osswald - Bernhard Vogel - Gerhard Stoltenberg - Dietrich Stobbe - Hans-Ulrich Klose - Werner Zeyer - Hans Koschnick - Johannes Rau - Franz Josef Strauß - Lothar Späth - Ernst Albrecht - Holger Börner - Walter Wallmann - Bernhard Vogel - Björn Engholm - Walter Momper - Henning Voscherau - Alfred Gomolka - Berndt Seite - Oskar Lafontaine - Klaus Wedemeier - Johannes Rau - Edmund Stoiber - Erwin Teufel - Gerhard Schröder - Hans Eichel - Roland Koch - Kurt Biedenkopf - Kurt Beck - Klaus Wowereit - Wolfgang Böhmer - Dieter Althaus - Matthias Platzeck - Peter Harry Carstensen - Harald Ringstorff - Ole von Beust - Peter Müller - Jens Böhrnsen - Hannelore Kraft - Horst Seehofer - Winfried Kretschmann - Stephan Weil - Volker Bouffier - Stanislaw Tillich - Malu Dreyer - Michael Müller - Daniel Günther - Dietmar Woidke |
|
· v · t · e Předsedové Sociálně demokratické strany Německa | ||
SPD (1890-1933) | Paul Singer/Alwin Gerisch - August Bebel/Paul Singer - August Bebel/Hugo Haase - Hugo Haase/Friedrich Ebert - Friedrich Ebert - Friedrich Ebert/Philipp Scheidemann - Otto Wels/Herman Müller - Arthur Crispien/Otto Wels/Herman Müller - Arthur Crispien/Otto Wels - Arthur Crispien/Otto Wels/Hans Vogel |
|
Exilová SPD (SoPaDe) (1933-1945) | Otto Wels/Hans Vogel - Hans Vogel | |
SPD (od roku 1946) | Kurt Schumacher - Erich Ollenhauer - Willy Brandt - Hans-Jochen Vogel - Björn Engholm - Johannes Rau - Rudolf Scharping - Oskar Lafontaine - Gerhard Schröder - Franz Müntefering - Matthias Platzeck - Kurt Beck - Franz Müntefering - Sigmar Gabriel |