Johannes Rau

Narodil se v Barmenu ve Wuppertalu. Jeho rodina byla protestantská a on sám působil ve Vyznávající církvi, části německé protestantské církve, která byla proti nacismu.

Rau opustil školu v roce 1949 a pracoval jako novinář a vydavatel.

Rau byl členem Všeněmecké lidové strany (GVP), kterou založil Gustav Heinemann, jenž se stal i prezidentem Německa. Tato strana existovala pouze v letech 1952 až 1957.

V roce 1958 vstoupil Rau a Heinemann do Sociálnědemokratické strany Německa (SDP), kde působil ve wuppertalské pobočce. Působil v městské radě (1964-1978), kde byl předsedou skupiny SDP (1964-1967) a později starostou (1969-1970).

V roce 1958 byl Rau zvolen poslancem zemského sněmu Severního Porýní-Vestfálska. V roce 1967 se stal předsedou skupiny SPD v zemském sněmu a v roce 1970 ministrem vědy a školství ve vládě ministerského předsedy Heinze Kühna. V 70. letech založil v Severním Porýní-Vestfálsku pět univerzit. Založil také první německou univerzitu dálkového studia v Hagenu (po vzoru britské Open University).

V roce 1978 se Rau stal ministerským předsedou Severního Porýní-Vestfálska, kde setrval až do roku 1998, a čtyřikrát vyhrál volby za SPD, která se pokaždé stala největší stranou v zemském sněmu a třikrát získala absolutní většinu - v letech 1980, 1985, 1990 a nakonec 1995. Od roku 1995 vedl Rau v Severním Porýní-Vestfálsku koalici SPD a Zelených.

V roce 1987 se Rau pokusil stát se německým kancléřem za SPD, ale prohrál s křesťanskými demokraty (CDU) Helmuta Kohla. V roce 1994 se Rau poprvé pokusil stát spolkovým prezidentem, ale prohrál s Romanem Herzogem.

V letech 1982/83 a 1994/95 byl Rau dvakrát předsedou Spolkového sněmu a náměstkem spolkového prezidenta. V roce 1998 Rau odstoupil z funkce předsedy SPD a ministerského předsedy a 23. května 1999 byl Spolkovým shromážděním Německa zvolen spolkovým prezidentem po Romanu Herzogovi (CDU). Dne 1. července 2004 jej vystřídal Horst Köhler.

V roce 2000 byl Rau první německou hlavou státu od dob holocaustu, která promluvila v němčině v izraelském parlamentu Knesetu. Někteří izraelští delegáti vystoupili, ale izraelský prezident Moše Kacav ho podpořil a pochválil za překlenutí propasti mezi oběma státy.

Několik dní po svých 75. narozeninách zemřel po dlouhém onemocnění srdce.

Johannes Rau byl praktikující křesťan.^[] Někdy se mu říkalo německy Bruder Johannes, "bratr Jan", aby si dělal legraci z jeho silné křesťanské víry; ale někdy toto označení používal i on sám.

Dne 9. srpna 1982 se oženil s politoložkou Christinou Deliusovou (nar. 1956). Christina Rau je vnučkou Gustava Heinemanna, bývalého německého prezidenta. Manželé měli tři děti: Anna Christina, narozená v roce 1983, Philip Immanuel, narozený v roce 1985, a Laura Helene, narozená v roce 1986.

Po odchodu z úřadu žil Rau s rodinou ve spolkovém hlavním městě Berlíně. Měli však také dům ve Wuppertalu.

Johannes Rau zemřel 27. ledna 2006 v Berlíně na srdeční chorobu.