Caligula (Gaius Julius Caesar Augustus Germanicus, 31. srpna 12 - 24. ledna 41) byl třetí římský císař. Vládl od roku 37 n. l. Po pouhých čtyřech letech byl zavražděn členy své tělesné stráže a římským senátem. Během jeho vlády bylo bez spravedlivého soudu zabito mnoho nevinných lidí. I přes to všechno byl ve své době u římské veřejnosti oblíbený.
Caligulův otec Germanicus byl synovcem a adoptivním synem císaře Tiberia. Byl to velmi úspěšný generál. Byl jednou z nejoblíbenějších veřejných osobností Říma.
Když Germanicus v roce 19 n. l. zemřel v Antiochii, jeho matka Agrippina Starší se vrátila do Říma se svými šesti dětmi. S Tiberiem vedla ostrý spor. To nakonec vedlo ke zničení její rodiny. Caligula byl jediným mužem, který přežil. V roce 31 se připojil k císaři na ostrově Capri. Tiberius tam odjel o pět let dříve. Když Tiberius v roce 37 zemřel, stal se Caligula císařem.
O Caligulově vládě se dochovalo jen málo pramenů. V prvních dvou letech své vlády je popisován jako vznešený a umírněný vládce. Poté se prameny zaměřují na jeho krutost, rozmařilost a sexuální zvrácenost a představují ho jako šíleného tyrana.
Caligula se snažil dát císaři větší pravomoci. Vynaložil mnoho úsilí na ambiciózní stavební projekty a luxusní obydlí pro sebe. V Římě zahájil stavbu dvou nových akvaduktů: Aqua Claudia a Anio Novus. Za jeho vlády císařství převzalo Mauretánské království a učinilo z něj provincii.
Na počátku roku 41 byl Caligula zavražděn. Do spiknutí byli zapojeni důstojníci pretoriánské gardy, členové římského senátu a členové císařského dvora. Po Caligulově smrti se spiklenci pokusili obnovit římskou republiku, ale neuspěli. Pretoriánská garda prohlásila za císaře Caligulova strýce Claudia.
Caligulovi předkové
| 16. Drusus Claudius Nero | |||||||||||||||||||
| 8. Tiberius Claudius Nero | |||||||||||||||||||
| 17. Claudia | |||||||||||||||||||
| 4. Nero Claudius Drusus | |||||||||||||||||||
| 18. Marcus Livius Drusus Claudianus | |||||||||||||||||||
| 9. Livia Drusilla | |||||||||||||||||||
| 19. Aufidia | |||||||||||||||||||
| 2. Germanicus | |||||||||||||||||||
| 20. Marcus Antonius Creticus | |||||||||||||||||||
| 10. Markus Antonius | |||||||||||||||||||
| 21. Julia Antonia | |||||||||||||||||||
| 5. Antonia Minor | |||||||||||||||||||
| 22. Gaius Octavius (=28) | |||||||||||||||||||
| 11. Octavia Minor | |||||||||||||||||||
| 23. Atia Balba Caesonia (=29) | |||||||||||||||||||
| 1.Caligula | |||||||||||||||||||
| 12. Lucius Vipsanius Agrippa | |||||||||||||||||||
| 3. Agrippina starší | |||||||||||||||||||
| 28. Gaius Octavius (=22) | |||||||||||||||||||
| 14. Augustus | |||||||||||||||||||
| 29. Atia Balba Caesonia (=23) | |||||||||||||||||||
| 7. Julie starší | |||||||||||||||||||
| 30. Lucius Scribonius Libo | |||||||||||||||||||
| 15. Scribonia | |||||||||||||||||||
| 31. Sentia | |||||||||||||||||||
O Caligulovi se vyprávějí příběhy, které ukazují krutost a šílenství. Byl obviněn, že zabíjel jen pro zábavu. Byl obviněn z incestu se svými sestrami a z jejich prostituce s jinými muži. Byl obviněn, že z paláce udělal nevěstinec.
Caligula se na veřejnosti objevoval oblečený jako různí bohové. Požadoval, aby byl uctíván jako bůh. Existovala legenda, že do kněžského stavu jmenoval koně.
O Caligulovi je těžké něco s jistotou říci. Z jeho doby se dochovaly pouze dva prameny. Jsou to díla Filóna a Seneky. Uvádějí převážně anekdoty. Svého času existovaly podrobné dějiny o Caligulovi. Nyní jsou ztraceny. Caligulova sestra Agrippina mladší napsala autobiografii, která jistě obsahuje mnoho informací o Caligulově vládě. Ta je rovněž ztracena. Žádný z dochovaných pramenů neukazuje Caligulu v příznivém světle. Není známo, zda byl Caligula šílený.
V roce 2017 byla v New Yorku objevena mozaika z jedné z Caligulových výletních lodí na jezeře Nemi.