Pretoriánská garda
Pretoriánská garda byla tělesná stráž římských císařů. Název byl poprvé použit pro stráže generálů v Římské republice. Jejich velitel, pretoriánský prefekt, byl často důležitou postavou v politickém plánování v Římě. Činnost gardy ukončil a rozpustil císař Konstantin I. ve čtvrtém století našeho letopočtu.
Římská socha pretoriánské gardy
V kostýmu pretoriánské gardy z 1. století n. l.
Historie
Termín pretorián pochází ze stanu velícího generála nebo pretora římské armády v poli, známého jako praetorium. Bylo zvykem mnoha římských generálů vybírat si z řad vojáků soukromou jednotku, která působila jako strážce jejich osoby. Tuto elitní skupinu římských občanů tvořila pěchota i jízda. Časem se tato kohorta začala nazývat cohors praetoria a jednu z těchto strážních skupin měly různé významné osobnosti, včetně Julia Caesara, Marka Antonia a Augusta (Octaviana).
Jak Caesar zjistil u 10. legie Equestris, silná jízdní jednotka byla v poli žádoucí. Když se Augustus stal v roce 27 př. n. l. prvním vládcem Římské říše, rozhodl se, že taková formace je užitečná nejen na bojišti, ale i v politice. Z řad legií v jednotlivých provinciích tak Augustus rekrutoval pretoriánskou gardu.
Vstup do politiky
Díky lsti ambiciózního prefekta Sejana se garda dostala z italských kasáren do samotného Říma. V roce 23 n. l. Seanus přesvědčil Tiberia, aby nechal postavit pretoriánskou pevnost přímo u Říma. Jedna z kohort držela denní stráž v císařském paláci. Od této chvíle byla celá garda k dispozici císařům, ale panovníci byli nyní stejně vydáni na milost a nemilost pretoriánům. Skutečnost se ukázala v roce 31 n. l., kdy byl Tiberius nucen spoléhat na vlastní kohorty praetorií proti Seianovým partyzánům. Přestože se pretoriánská garda ukázala být stárnoucímu Tiberiovi věrná, jejich potenciální politická moc se projevila jasně.
Během tažení se pretoriáni vyrovnali všem formacím římské armády. V počátcích vlády byli používáni jen zřídka, ale v roce 69 n. l. už byli poměrně aktivní. Za Domiciána a Trajána se garda účastnila válek od Dácie po Mezopotámii, zatímco za Marka Aurelia strávila léta na dunajské hranici. Po celé 3. století pomáhali pretoriáni císařům při různých taženích.
Vztah mezi gardou a císařem byl vždy citlivý. Podplácení gardy bylo v císařských dějinách častým tématem. Sejanus se málem ujal vedení říše, než ho Tiberius přemohl a později popravil. Řada římských císařů byla zavražděna nebo jinak sesazena gardou nebo s jejím vědomím. Prvním z nich byl Caligula.
