Kakadu bělolící (Cacatua alba) – popis, výskyt a chování

Kakadu bělolící (Cacatua alba) – kompletní popis, přirozený výskyt, chování a péče: zjistěte vše o vzhledu, hlasu a životním stylu tohoto bílého kakadu.

Kakadu bělolící, Cacatua alba, je pták. Nazývá se také kakadu bílý a kakadu deštníkový. Patří do větší skupiny ptáků z čeledi kakaduovitých. Kakadu je druh papouška.

Ačkoliv mnoho zástupců rodu žije v Austrálii a na ostrovech severně od Austrálie, Cacatua alba se vyskytuje převážně v Indonésii, zejména na ostrovech Severního Maluka (např. Halmahera, Bacan, Ternate, Tidore). Dřívější zmínky o výskytu na Filipínách jsou méně pravděpodobné nebo vycházejí z chybných záznamů či introdukcí.

Popis

Kakadu bělolící je středně velký až velký kakadu s převážně bílým peřím. Charakteristickým znakem je vyklenutý, samostatně zvedatelný hřebenovitý chochol (tzv. deštníkový chochol), který dokáže papoušek rozšířit do oblouku. Mezi další znaky patří tmavý zobák a jemně nažloutlé až krémové zabarvení spodní strany křídel a ocasu, které je viditelné při letu. Délka těla se pohybuje kolem 40–45 cm. Mladí jedinci mohou mít tmavší oči než dospělí.

Výskyt a stanoviště

Cacatua alba obývá primárně tropické lesy, lesní okraje a zemědělské krajiny v oblasti Severního Maluka. Preferuje oblasti s dostatkem starých stromů, které poskytují dutiny vhodné pro hnízdění. Mimo přirozené oblasti se místy vyskytuje i v parcích nebo zahradách poblíž lidských sídel.

Chování a sociální struktura

• Kakadu bělolící jsou společenské ptáky a často je lze vidět v malých hejnech nebo párech.
• Vyznačují se hlasitým, pronikavým hlasem, kterým komunikují a varují ostatní před nebezpečím.
• Mají vysoce rozvinutou inteligenci; jsou zvídaví, aktivní a potřebují možnost hrát si a okusovat předměty.

Potrava

V přírodě se živí především semenami, ořechy, plody, pupeny, květy a příležitostně i hmyzem či larvami. Dokážou oloupat tvrdší plody a ořechy silným zobákem. V oblastech s lidskou přítomností přistupují i k zemědělským plodinám.

Rozmnožování

Kakadu využívají pro hnízdění dutiny ve starých stromech. Samice snáší obvykle 1–3 vejce; inkubace trvá přibližně 25 dní. Mláďata po vylíhnutí několik týdnů zůstávají v hnízdě a po vylétnutí ještě delší dobu zůstávají pod dohledem rodičů, než se plně osamostatní.

V chovu

V zajetí jsou kakadu bělolící oblíbení díky své inteligenci a schopnosti napodobovat zvuky a řeč. Vyžadují však hodně pozornosti, stimulace a prostoru. Nuda a nedostatek podnětů často vedou k nežádoucímu chování, jako je vytrhávání peří. Před pořízením je důležité zvážit dlouhodobou péči – tito papoušci se dožívají vysokého věku.

Délka života

V přírodě i v zajetí se mohou dožívat desítek let; běžné odhady uvádějí 40–60 let, při dobré péči i více. To činí z kakadua dlouhodobý závazek pro chovatele.

Ochrana a ohrožení

Hlavními hrozbami pro populace kakadua bělolící jsou ztráta přirozeného prostředí (odlesňování) a nelegální obchod s volně žijícími zvířaty. Proti ilegálnímu odchytu a obchodu existují mezinárodní i národní opatření, zároveň probíhají programy na ochranu stanovišť a zlepšení podmínek pro přežití těchto ptáků v přirozeném prostředí.

Pro podrobnější informace o skupině a příbuzných druzích navštivte odkazy uvedené výše.

Hledání podle dopisu