Tyranosaurus

Velikost

Odhadovaná velikost tohoto dinosaura se mnohokrát změnila. Packard a jeho kolegové testovali výpočty hmotnosti dinosaurů na slonech. Usoudili, že odhady dinosaurů jsou chybné a dávají příliš vysoké výsledky. Hmotnost tyranosaura tak mohla být mnohem nižší, než se obvykle odhaduje.

Ačkoli ostatní teropodi svou velikostí soupeřili s Tyranosaurem rex nebo ho převyšovali, byl to největší známý tyranosaurid a jeden z největších známých suchozemských predátorů. Na délku měřil až 12,3 m (40 stop), v bocích byl vysoký až 4 m a jeho hmotnost dosahovala až 6,8 metrických tun (7,5 krátkých tun). Tyrannosaurus rex byl zdaleka největším masožravcem ve svém prostředí, byl vrcholovým predátorem, který pravděpodobně lovil hadrosaury a ceratopsie, a/nebo mrchožroutem. Debata o tom, zda byl tyranosaurus vrcholový predátor, nebo mrchožrout, patří v paleontologii k nejdéle trvajícím.

Tyranosaurus byl dlouhou dobu největším známým masožravým dinosaurem. Nedávno byly nalezeny kostry dalších, o něco větších masožravců, jako jsou giganotosaurus, spinosaurus a karcharodontosaurus. Kostry tyranosaura byly nalezeny na severoamerickém kontinentu, ale jeho příbuzní, například tarbosaurus, byli nalezeni v Asii.

Lebka

Největší známé lebky Tyrannosaura rexe měří na délku až 5 stop (1,5 m). Velké otvory ("fenestry") v lebce snižovaly hmotnost a poskytovaly místa pro uchycení svalů, stejně jako u všech masožravých teropodů. V ostatních ohledech se však tyranosaurus od velkých netyranosauridních teropodů výrazně lišil. V zadní části byla extrémně široká, ale měla úzký čenich. To umožňovalo dobré binokulární vidění. Kosti lebky byly mohutné. Některé kosti byly srostlé, což bránilo pohybu mezi nimi, ale mnohé byly pneumatizované, s "voštinou" drobných vzduchových prostor. Díky tomu mohly být kosti pružnější a také lehčí. Tyto rysy jsou součástí tendence tyranosauridů ke stále silnějšímu skusu. Jeho skus snadno překonával skus všech netyranosauridů.

Špička horní čelisti měla tvar písmene U (většina netyranosauroidních masožravců měla horní čelist ve tvaru písmene V), což zvyšovalo množství tkáně a kostí, které mohl tyranosaurus vyrvat jedním kousnutím, ale také zvyšovalo namáhání předních zubů.

První nález

První kostry tyranosaura byly nalezeny v roce 1902 Barnumem Brownem. Henry Fairfield Osborn, prezident Amerického přírodovědného muzea, pojmenoval tento druh v roce 1905 Tyrannosaurus rex (což znamená "král tyranských ještěrů"). Nejkompletnější kostra byla nalezena v roce 1990 v Jižní Dakotě a pojmenována "Sue" podle své nálezkyně Susan Hendricksonové.

Tyranosaurus se stal dobře známým. Objevil se v mnoha filmech a televizních pořadech, například v Jurském parku. Jeho kostry jsou oblíbenými exponáty v mnoha muzeích.

Tyranosaurus vyhynul v období křídy a třetihor, které vyhubilo polovinu všech druhů na Zemi.

Jane

Jane je fosilní exemplář malého tyranosaurida. Je to buď nanotyrannus, nebo mladý tyranosaurus. Kostra byla nalezena v roce 2001 ve formaci Hell Creek v jižní Montaně.

Po čtyřech letech příprav byla Jane vystavena v Rockfordu ve státě Illinois v Burpeeho přírodovědném muzeu. Někteří paleontologové se domnívají, že Jane byla v době své smrti mladá, asi jedenáctiletá. Její plně zrestaurovaná kostra měřila na délku 6,5 metru (21,5 stopy), což je asi o polovinu méně než největší známý kompletní exemplář T. rexe, který měří na délku 13 metrů (42,6 stopy). Hmotnost exempláře za života byla pravděpodobně téměř 680 kg. Jeho velká chodidla a dlouhé nohy naznačují, že byl stavěn na rychlost a mohl pravděpodobně běžet rychlostí až 20-30 mil za hodinu. Jeho spodní čelist měla 17 zakřivených, zubatých zubů.

Přestože má Jane typicky ženské jméno, její pohlaví není známo - exemplář byl pojmenován po mecenášce Burpeeho muzea Jane Solemové.

Janeův exemplář se stal ústředním bodem debaty o platnosti navrhovaného tyranosauridního rodu Nanotyrannus. Janeova lebka je téměř identická s lebkou původního exempláře rodu Nanotyrannus, což potvrzuje, že patří ke stejnému druhu. V roce 2005 se v Burpeeho muzeu konala konference, během níž paleontologové diskutovali o tom, zda tito "trpasličí tyrani" představují dospělé exempláře malého druhu, nebo juvenilní exempláře tyranosaura rexe. I když se našlo několik nesouhlasících, většina paleontologů na konferenci se rozhodla pro druhou možnost, tedy že Jane i Nanotyrannus jsou mladí jedinci T. rex. Materiál Jane však vědci dosud řádně neprostudovali a nepopsali. Na tomto výzkumu v současné době pracují Robert Bakker a jeho kolegové Peter Larson a Phil Currie.

"Jane" v Burpeeho muzeu v Rockfordu, Illinois

Scotty

V srpnu 1991 byl Robert Gebhardt ředitelem střední školy. Připojil se k paleontologům Královského muzea Saskatchewan na průzkumné expedici. Vydali se do odkrytého skalního podloží podél údolí řeky Frenchman v jihozápadním Saskatchewanu v Kanadě. Gebhardt objevil základnu opotřebovaného zubu a obratel z ocasu. Obojí vypadalo, že patří T. rexovi.

V červnu 1994 zahájili paleontologové RSM vykopávky T. rexe. Kostra stará 66 milionů let byla první kostrou T. rexe nalezenou v Saskatchewanu a jednou z pouhých 12 tehdy známých na světě. Scotty je jednou z největších a nejkompletnějších koster, nalezeno bylo téměř 70 % kostry. Kompletní kloubový odlitek kostry byl nakonec dokončen v roce 2012 a nyní je vystaven ve svém stálém domově v T.rex Discovery Centre v Eastendu v kanadském Saskatchewanu.

Scottyho lebka má jizvu od očního důlku k nosní dírce. Tu pravděpodobně způsobil jiný T. rex nebo velká šelma, která Scottyho lebku sevřela v čelistech. Pracovníci muzea se domnívají, že se jedná o největší nalezený exemplář T. rexe. Vážil asi 8 870 kg (8,87 tuny). Scottymu bylo v době smrti možná kolem třiceti let a včetně ocasu byl dlouhý 13 m (43 stop).

Scotty vystavoval v Japonsku

Související stránky

• Sue (dinosaurus)
• Theropod
• Tyrannosauridae