Krátký parlament v anglických dějinách trval od 13. dubna do 5. května 1640. Krátký se mu říká proto, že trval pouze tři týdny.
Anglický král Karel I., který byl zároveň skotským králem, měl problémy se skotskou církví a znovu s ní začal válčit. Karel posledních 11 let vládl přímo, aniž by byť jen jednou svolal parlament. Dělal to proto, že neměl příliš velký smysl pro volené zástupce, kteří se snažili rozhodovat o politice. Nyní však Karel kvůli problémům se Skoty potřeboval peníze na zaplacení války. Získat více peněz na válku znamenalo, že musel svolat parlament, aby o tom mohl hlasovat.
Problém byl v tom, že členové parlamentu byli nespokojeni s věcmi, které dělal od roku 1629, kdy vládl bez nich. Chtěli o těchto věcech mluvit, místo aby králi dávali jeho peníze. John Pym, člen za Tavistock, pronášel plamenné projevy, v nichž odmítal dát peníze, pokud se o zneužívání nebude mluvit. Karel na to reagoval tím, že parlament zavřel a poslal je opět domů, a snažil se bojovat proti Skotům bez peněz. Když to však nevyšlo a v důsledku své porážky musel souhlasit s vyplacením Skotů, byl nucen znovu svolat parlament. Ten se stal známým jako Dlouhý parlament a ústavní krize, která následovala, vedla ke krvavé anglické občanské válce.