Obléhání Leningradu, známé také jako blokáda Leningradu, bylo obléhání Leningradu během druhé světové války. Obléhání začalo 8. září 1941, kdy byla přerušena poslední cesta do města. Přestože se Sovětům podařilo 18. ledna 1943 otevřít úzkou cestu do města, obléhání bylo zastaveno až 27. ledna 1944, tedy 872 dní po jeho zahájení. Je považováno za jedno z nejničivějších obléhání vůbec. Bylo pravděpodobně nejtěžší z hlediska počtu obětí, zahynul při něm více než milion nevinných lidí. Kvůli obléhání se také do Leningradu nesměly dostat žádné potraviny, takže obyvatelé museli jíst např:

  • Kočky
  • Piliny
  • Koně
  • Vložení tapety
  • Lidské maso (např. děti)
  • Vše, co se dalo zachránit a bylo jedlé.

Kvůli německým operacím nesměli do města vstupovat ani z něj vyjíždět žádní lidé ani zásobovací vozy, takže obyvatelé byli často týdny až měsíce bez jídla.