Obléhání pevnosti Zeelandia je název pro Koxingovu invazi na Tchaj-wan. Obléhání začalo v roce 1661 a skončilo v roce 1662. Ukončilo vládu Nizozemské východoindické společnosti nad Tchaj-wanem. Po obléhání vládlo na ostrově království Tungning. O této události se říká, že byla "válkou, která rozhodla o osudu Tchaj-wanu na čtyři sta let".

 

Pozadí

V 17. století ovládala část Tchaj-wanu Nizozemská východoindická společnost, která na ostrově udržovala pevnosti a obchodní základny (nejznámější z nich byla pevnost Zeelandia u dnešního Tchaj-nanu). Koxinga (Zheng Chenggong) byl čínský námořní velitel a loajální vůdce zbytků mingské odporu proti mandžuské dynastii, který si přál získat základnu mimo pevninskou Čínu. Tchaj-wan považoval za strategické místo vhodné pro obnovu mingské vlády i kontrolu námořního obchodu v Jihočínském moři.

Průběh obléhání

Obléhání pevnosti Zeelandia začalo na jaře 1661, kdy Koxingovy síly připluly na ostrov a postupně oblehly nizozemské pevnosti a osady. Hlavní nápor byl veden na pevnost Zeelandia — dobře opevněné nizozemské sídlo na pobřeží, které se stalo centrem odporu. Obléhání trvalo řadu měsíců a zahrnovalo námořní blokádu, střety u přístavu a opakované snahy o průnik zásobovacích tras.

Na nizozemské straně stál guvernér pevnosti se směsí profesionálních vojáků, osadníků a místních obránců; obránci se bránili z pevnostních zdí a využívali dělostřelectvo. Koxingovy síly kombinovaly blokádu, ostřelování a občasné nájezdy na okolní osady, aby odřízly pomoc a zásoby. Po vyčerpání zásob, nemocích a přesile Koxingových jednotek nakonec Nizozemci kapitulovali v únoru 1662.

Síly a ztráty

  • Koxinga: jeho vojsko tvořily tisíce vojáků a velká flotila menších i větších plavidel; podle různých odhadů se jednalo o desetitisíce mužů (údaje se liší podle pramenů).
  • Nizozemci: v pevnosti byla omezená posádka, která čelila dlouhému obléhání a nedostatku zásob a posil z kontinentální části Nizozemska; i oni utrpěli civilní i vojenské ztráty.
  • Oběti civilistů: obléhání a následné přesuny obyvatelstva měly výrazný dopad na místní populaci; nemocí a nedostatkem potravin utrpělo mnoho civilistů i vojáků.

Důsledky a význam

Kapitulace pevnosti Zeelandia v únoru 1662 znamenala konec přímé vlády Nizozemské východoindické společnosti nad částmi Tchaj-wanu a počátek čínské správy ostrova pod Koxingou a jeho následníky v rámci království Tungning. Událost měla několik dlouhodobých dopadů:

  • Demografická a kulturní proměna: na ostrov přišli čínští osadníci a správci, což urychlilo sinizaci některých oblastí.
  • Strategický přesun moci v regionu: Tchaj-wan se stal základnou mingských loajalistů, odkud Koxinga plánoval další akce proti mandžuské říši.
  • Obchod a politika: Nizozemské obchodní monopólium v oblasti bylo narušeno; mocenská rovnováha v Jihočínském moři se změnila.
  • Dějinný význam: převedení kontroly nad ostrovem je někdy označováno za moment, který rozhodl o osudu Tchaj-wanu na stovky let — ovlivnil další osídlení, správu a mezinárodní postavení ostrova.

Krátké pojetí následků

Koxinga krátce poté po obsazení pevnosti zemřel (v roce 1662) a jeho synové pokračovali v řízení království Tungning, které existovalo až do porážky a začlenění Tchaj-wanu do čínské říše pod dynastií Čching v roce 1683. Pád Zeelandie znamenal, že Tchaj-wan přestal být pouze evropskou obchodní základnou a stal se součástí širších čínských mocenských a migračních procesů.

Paměť a dědictví

Obléhání pevnosti Zeelandia je v historiografii i v místní paměti významnou událostí — připomíná se v historických pracích, v pamětních místech (např. pevnostních zříceninách v oblasti Tchaj-nanu) a v diskusích o formování moderního Tchaj-wanu. Pro některé představuje akt osvobození od evropské kolonizace, pro jiné počátek složité epochy čínského vlivu na ostrově.