Balady Frédérica Chopina jsou čtyři jednověté skladby pro sólový klavír. Zkomponoval je v letech 1835 až 1842. Říká se, že čtyři balady byly inspirovány polským básníkem Adamem Mickiewiczem. Přesná inspirace jednotlivých balad je však nejasná a není na ní shoda.
Balady vznikaly již před Chopinem, v literatuře a italské renesanční hudbě. Chopin však baladu jako abstraktní hudební formu vynalezl. Balada je samostatnou formou a nelze ji zařadit do jiné formy (např. sonáty). Po Chopinovi psali balady i další skladatelé, například Franz Liszt a Johannes Brahms.
Balady jsou považovány za nejlepší Chopinovy skladby a nejlepší díla romantické hudby. Balady jsou pro klavíristy obtížně hratelné, a to i poté, co si osvojí technickou náročnost not. Stále je třeba zvládnout tvůrčí projev.
Všechny čtyři balady mají délku od 8 do 12 minut. Jsou v trojdobém taktu (tři takty na takt) nebo v 6/4 či 6/8 taktu. Každá z nich je samostatným dílem a neměla by se hrát jako skupina na koncertě. Ani Chopin tak nečinil. Chtěl, aby si posluchači našli vlastní interpretaci hudby. Každá skladba má svou vlastní poezii, drama a příběh.
Čtyři Chopinovy balady jsou velmi oblíbené a často je slyšíme na koncertech po celém světě. Klasičtí klavíristé pořídili mnoho nahrávek těchto balad.