Regionální jazyk je jazyk, kterým se mluví v oblasti, která je součástí většího národního státu.
V mezinárodním měřítku se podle Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků "regionálními nebo menšinovými jazyky" rozumí jazyky, které jsou:
- tradičně užívané na daném území státu státními příslušníky tohoto státu, kteří tvoří početně menší skupinu než ostatní obyvatelstvo státu, a
- odlišný od úředního jazyka (jazyků) tohoto státu.
Regionální jazyk se z hlediska politického statusu liší od úředního jazyka země, kde se jím mluví. Regionální jazyky jsou někdy uznávány a chráněny regionální vládou nebo státem: mnoho států na celém světě uznává regionální jazyky a přiznává jim status, jako je tomu například ve Valonsku, Španělsku, Itálii nebo Švýcarsku. V jiných případech stát neuděluje oficiální status úředního jazyka země; to je případ regionálních jazyků ve Francii, které se mohou studovat, ale nemohou být používány ve státní správě ani v žádné veřejné službě, kde je oficiální pouze francouzština.