Reginald Punnett

Život a dílo

Reginald Punnett se narodil v roce 1875 ve městě Tonbridge v anglickém hrabství Kent. Během zotavování z dětského zánětu slepého střeva se Punnett seznámil s Jardinovou přírodovědnou knihovnou a začal se zajímat o přírodní dějiny.

Na univerzitě v Cambridgi získal Punnett v roce 1898 titul ze zoologie a v roce 1902 magisterský titul. Mezi těmito studiemi pracoval jako demonstrátor a lektor na částečný úvazek na přírodovědeckém oddělení univerzity v St Andrews. V roce 1902 se však Punnett vrátil do Cambridge a věnoval se zoologii, především studiu hlístic. V této době navázal s Williamem Batesonem několikaletou výzkumnou spolupráci.

V době, kdy Punnett studoval, byla práce Gregora Mendela o dědičnosti z velké části neznámá a vědci ji nedocenili. V roce 1900 však byla Mendelova práce znovu objevena. William Bateson se stal zastáncem mendelovské genetiky a nechal Mendelovo dílo přeložit do angličtiny. Právě s Batesonem pomohl Reginald Punnett založit novou vědu o genetice v Cambridgi. Spolu s Batesonem objevil genetickou vazbu na základě pokusů s kuřaty a rostlinami hrachu.

V roce 1908 Punnett nedokázal vysvětlit, jak se dominantní gen nemůže stát v populaci fixním a všudypřítomným, a tak se se svým problémem seznámil s matematikem G. H. Hardym, s nímž hrál kriket. Hardy následně formuloval zákon, který se stal známým jako Hardyho-Weinbergův zákon.

V roce 1910 se Punnett stal profesorem biologie v Cambridgi a po Batesonově odchodu v roce 1912 prvním profesorem genetiky Arthura Balfoura. Ve stejném roce byl Punnett zvolen členem Královské společnosti. V roce 1922 obdržel Darwinovu medaili této společnosti.

Během první světové války Punnett úspěšně uplatnil své odborné znalosti při řešení problému včasného určení pohlaví u kuřat. Vzhledem k tomu, že k produkci vajec se používaly pouze samice, umožnilo včasné určení samčích kuřat, která byla zničena nebo oddělena pro výkrm, efektivnější využití omezených zdrojů krmiva a dalších zdrojů. Punnettova práce v této oblasti byla shrnuta v knize Heredity in Poultry (1923).

Punnettovy čtverce

Punnettovy čtverce používají biologové k určení pravděpodobnosti, že potomci budou mít určitý genotyp.

		Mateřská stránka
		B	b
Otec	B	BB	Bb
	b	Bb	bb

Pokud B představuje alelu pro černé vlasy a b představuje alelu pro bílé vlasy, potomek dvou rodičů Bb bude mít 25% pravděpodobnost, že bude mít dvě alely pro bílé vlasy (bb), 50% pravděpodobnost, že bude mít jednu z nich (Bb), a 25% pravděpodobnost, že bude mít pouze alelu pro černé vlasy (BB). Fenotyp (v tomto případě vzhled) potomka by závisel na tom, zda a do jaké míry by byla jedna z alel dominantní.

Punnettův čtverec jednoho z Mendelových křížení mezi rodiči heterozygotními pro fialovou/bílou barevnou alelu. Fialová alela je dominantní.

Vybrané spisy

• Punnett R.C. (1905). Mendelism. Cambridge: Bowes & Bowes. - naskenovaná kopie druhého vydání je zde.

• Punnett, Reginald Crundall (1915). Mimikry u motýlů. Cambridge: Cambridge University Press. Získáno 2008-05-11.

• Dědičnost u drůbeže 1923