William Bateson
William Bateson (8. srpna 1861, Yorkshire - 8. února 1926) byl britský zoolog, člen St. John's College na univerzitě v Cambridge. Byl první osobou, která použila termín genetika pro popis studia dědičnosti, a hlavním popularizátorem myšlenek Gregora Mendela poté, co je v roce 1900 znovuobjevili Hugo de Vries a Carl Correns.
Kariéra
Bateson se proslavil jako mutacionista, který věřil, že evoluce probíhá skokem. Později Ronald Fisher a J. B. S. Haldane ukázali, že diskrétní mutace jsou slučitelné s postupnou evolucí: viz moderní evoluční syntéza.
Bateson jako první navrhl slovo "genetika" pro popis studia dědičnosti v dopise Adamu Sedgwickovi z 18. dubna 1905. Bateson poprvé veřejně použil termín "genetika" na třetí mezinárodní konferenci o hybridizaci rostlin v Londýně v roce 1906. Bylo to sice tři roky předtím, než Wilhelm Johannsen použil slovo "gen" pro označení jednotek dědičné informace, ale De Vries zavedl pro stejný pojem slovo "pangene" již v roce 1889 a etymologicky slovo genetika nachází svůj původ v Darwinově konceptu pangeneze.
Bateson spolu s Reginaldem Punnettem objevil genetické vazby a v roce 1910 spolu s Punnettem založili časopis Journal of Genetics. Bateson také vymyslel termín "epistáze" pro popis genetické interakce dvou nezávislých znaků. V letech 1900 až 1910 byl tak důležitý, že dalších deset let byl téměř stranou, protože odmítal uznat roli, kterou v genetice hrají chromozomy. Nakonec ho v roce 1921 přesvědčila návštěva v muší laboratoři T. H. Morgana, ale to už svůj vliv nedokázal obnovit.
Kresba pastelkami od D. G. Lillieho, 1909.
