Genetická vazba nastává, když se alely v různých lokusech nesegregují náhodně. Tím je porušen druhý Mendelův zákon.
Geny jsou propojeny, pokud se nacházejí na stejném chromozomu. Během meiózy pak mají tendenci zůstat pohromadě. Alely pro geny na různých chromozomech obvykle nejsou propojeny, protože dochází k nezávislé selekci chromozomů během meiózy.
Během meiózy dochází ke křížení DNA při segregaci chromozomů. Alely na stejném chromozomu se tedy mohou oddělit a přejít do různých dceřiných buněk. Je větší pravděpodobnost, že k tomu dojde, pokud jsou alely na chromozomu daleko od sebe, protože je pravděpodobnější, že mezi nimi dojde ke křížení. Relativní vzdálenost mezi dvěma geny lze vypočítat pomocí potomstva organismu vykazujícího dva spojené genetické znaky. Zaznamená se procento potomků, u nichž se oba znaky nesetkávají. Čím vyšší je procento potomků vykazujících oba znaky, tím blíže na chromozomu se oba geny nacházejí.
Jednalo se o první techniku použitou pro mapování genů na chromozomech. Zjištěním počtu rekombinantů lze získat míru vzdálenosti mezi geny. Tato vzdálenost se nazývá jednotka genetické mapy (m.j.) nebo centimorgan a je definována jako vzdálenost mezi geny, pro které je jeden produkt meiózy ze 100 rekombinantní. Frekvence rekombinantů (RF) 1 % odpovídá 1 m.u. Mapa vazeb se vytváří zjištěním mapových vzdáleností mezi řadou znaků, které se vyskytují na stejném chromozomu, přičemž je ideální vyhnout se výrazným mezerám mezi znaky, aby se zabránilo možnosti vícenásobného křížení.