Popularizace vědy
Pokud se kniha nebo televizní pořad věnuje vědě a je podána tak, aby ji pochopil každý, jedná se o populárně-naučnou literaturu. Je populární, protože je určena pro celou populaci, nejen pro vědce. Příkladem populární vědy jsou přírodopisné dokumenty.
Populárně-naučná literatura je literatura faktu, takže není totéž co science fiction. Populární věda také není totéž co vědecká žurnalistika. Vědecká žurnalistika je to, co píší novináři, aby informovali o nejnovějších teoriích a objevech učiněných ve vědě, ale populární věda není vždy o tom, co je nejnovější.
Mezi známé osobnosti, které se věnují populární vědě, patří David Attenborough, Isaac Asimov, Jacob Bronowski, Arthur C. Clarke, Martin Gardner, J.B.S. Haldane, Stephen Hawking, Bill Nye a Carl Sagan.
Populárně-naučná a vědecká literatura
Když vědci píší o své práci, publikují nejprve ve vědeckých časopisech, jako jsou Nature a Science. Poté mohou psát knihy. Účelem populárně-vědecké literatury je ukázat vědeckou literaturu tak, aby jí snadno porozuměly různé typy vědců i lidé, kteří vědci nejsou. Když lidé převezmou myšlenku z vědecké literatury a změní ji na populárněvědeckou, mohou být důležité věci o této myšlence vynechány nebo přidány.
Populárně-naučná literatura je mostem mezi literaturou psanou pro vědce a oblastí populární literatury, kterou používají běžní lidé. Cílem tohoto žánru je zachytit metody a přesnost vědy a zároveň zpřístupnit její jazyk.
Populární věda má své problémy. Některé populárně-naučné publikace vytvářejí lidé, kteří danému tématu dobře nerozumějí. Některé jsou tvořeny lidmi, kteří jsou silně zaujatí. Některé jsou částečně vědecké a částečně pseudovědecké. Pro člověka, který není odborníkem, může být těžké určit, které populárně-vědecké práce jsou spolehlivé. Muzea, televizní pořady a webové stránky se také zabývají zprostředkováním vědy širší veřejnosti. Ne všechny z nich jsou spolehlivé. Nejstarší institucí, která se věnuje propojování vědy s veřejností, je možná Gresham College, která byla založena v roce 1597 v Londýně. Nebyla zcela zasvěcena vědě. Královský institut v Londýně má podobné cíle a věnuje se vědě. Byla založena v roce 1799. Obě tyto instituce vždy pořádaly přednášky odborníků pro širokou veřejnost.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to populární věda?
Odpověď: Populární věda je taková věda, která je podána jednoduše, aby ji mohl pochopit každý, a je zaměřena na celou populaci, nejen na vědce.
Otázka: Jak se populární věda liší od science fiction?
Odpověď: Populárně-naučná literatura je literatura faktu, zatímco science fiction je žánr spekulativní literatury, který se zabývá imaginativními a futuristickými koncepty.
Otázka: Lze vědeckou žurnalistiku považovat za populárně-vědeckou?
Odpověď: Vědecká žurnalistika není totéž co populárně-vědecká, protože se zaměřuje na informování o nejnovějších vědeckých teoriích a objevech, zatímco populárně-vědecká se neomezuje na nejnovější informace.
Otázka: Jaké jsou příklady populární vědy?
Odpověď: Příkladem populární vědy jsou přírodopisné dokumenty.
Otázka: Kdo jsou některé známé osobnosti, které tvoří populární vědu?
Odpověď: Mezi známé osobnosti, které tvoří populární vědu, patří David Attenborough, Isaac Asimov, Jacob Bronowski, Arthur C. Clarke, Martin Gardner, J. B. S. Haldane, Stephen Hawking, Bill Nye a Carl Sagan.
Otázka: Proč je populární věda důležitá?
Odpověď: Populární věda je důležitá, protože může přispět k lepšímu pochopení vědy a vědeckých konceptů veřejností.
Otázka: Jak se populární věda liší od vědy určené vědcům?
Odpověď: Populární věda je koncipována tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti, a není určena vědcům, zatímco vědecké práce jsou vysoce odborné a jsou psány pro ostatní vědce v daném oboru.
