Pseudověda
Pseudověda ("falešná věda") je myšlenka, která se tváří jako věda, ale není jí. Pseudověda může selhávat v jedné nebo více částech vědy. Někdy jsou pseudovědou myšlenky, které jsou považovány za nesprávné, například vědecký rasismus.
Pseudověda je v podstatě jakákoli představa o fungování přírody, kterou většinová vědecká komunita obecně neuznává jako pravdivou. Myšlenka může být považována za pseudovědeckou z mnoha důvodů. Slovo pseudověda doslova znamená "falešná věda". Kreacionismus a astrologie jsou známé pseudovědy.
Pseudověda je vědci často považována za nemorální ne proto, že by její tvrzení nebyla prokázána, ale proto, že jsou někdy prezentována jako fakta a/nebo skutečnost. Průměrný člověk by nemusel rozpoznat rozdíly v důvěryhodnosti mezi televizním pořadem o jasnovidcích, kteří údajně čtou myšlenky lidí, a pořadem, který předkládá důkazy pro a proti globálnímu oteplování.
Franciszek Rychnowski vyvinul tento přístroj na počátku 20. století k měření "kosmické energie".
Rozdíly mezi pseudovědou a vědou
- Pseudovědecké myšlenky nejsou testovány nebo nemohou být testovány (tj. nejsou testovatelné). Vědecké myšlenky jsou testovány a jsou testovatelné.
- Pseudovědecké myšlenky se vědcům nedávají k přečtení předtím, než se dostanou do článku (tzv. "peer review"). Vědecké práce jsou recenzovány.
- Pseudovědecké myšlenky se nezakládají na faktech. Věda je založena na faktech a pozorování.
Typy pseudovědy
Představy (správněji "hypotézy") o fungování přírody lze z mnoha důvodů považovat za pseudovědecké. Někdy je hypotéza prostě chybná a lze ji prokázat. Příkladem je přesvědčení, že Země je placatá, nebo přesvědčení, že ženské kostry mají o jedno žebro více než mužské. Takové myšlenky jsou považovány za pseudovědecké, protože jsou prostě chybné.
Někdy se vědci shodnou na tom, že určitá myšlenka může být pravdivá, ale nikdy se nepodaří prokázat její pravdivost, a to ani v principu. Někteří lidé například věří, že Země a vesmír vznikly minulý čtvrtek. Jsou přesvědčeni, že když vesmír vznikl minulý čtvrtek, byl stvořen se zdáním, že je starý mnoho tisíc nebo dokonce milionů let. Podle těchto věřících jsou i naše vzpomínky na dobu před dvěma týdny vlastně jen falešné vzpomínky, které přišly spolu se stvořením vesmíru, k němuž došlo minulý čtvrtek. Takové přesvědčení je považováno za pseudovědecké, protože není falzifikovatelné - vědci si ani nedokážou představit experiment, který by mohl objasnit, zda je toto přesvědčení pravdivé, nebo nepravdivé.
Jiné typy pseudovědy jsou považovány za pseudovědecké, protože jsou založeny na podvodu, i když použitá myšlenka není nemožná. Příkladem jsou lidé, kteří tvrdí, že vyrobili zařízení pro cestování v čase, antigravitační zařízení nebo teleporty. Vědci jednoduše nemají technologii, aby takové věci v dnešní době sestrojili, i když se jim to možná jednou podaří.
Některé myšlenky jsou pravděpodobně pseudovědecké. To znamená, že někteří vědci hlavního proudu považují myšlenku za pseudovědeckou a někteří ne. Do této kategorie spadají některé představy o tom, jak se chová akciový trh.
Pseudověda není úplně totéž jako neobjektivní výzkum, kdy má vědec nějaký špatný motiv (např. osobní prospěch, slávu nebo finanční zisk) pro propagaci svých výsledků. Není to také totéž jako neověřená hypotéza, což je myšlenka, kterou vědci zatím nemohou ověřit, protože na to nemají peníze nebo technologie. Teorie kvantové gravitace jsou neověřené hypotézy: vědci si mohou snadno představit experimenty, které by je otestovaly, ale v současné době na to prostě nemají zcela dostatečnou technologii. []
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to pseudověda?
Odpověď: Pseudověda je cokoli, co se vydává za vědu, ale není jí. Nesplňuje jednu nebo více částí toho, že je vědecká, a nelze ji testovat bez ohledu na to, jaké důkazy proti ní existují.
Otázka: Jak se pseudověda liší od náboženství?
Odpověď: Astrologie je pseudověda, protože předstírá, že je založena na faktech, ale není. Náboženství vydávají tvrzení, která rozhodně nejsou vědecká a nemají jimi být. Pokud náboženství neuvádí žádná faktická tvrzení, nelze je vyvrátit. Pokud však činí faktická tvrzení, stává se zranitelným.
Otázka: Čím se věda liší od pseudovědy?
Odpověď: Základní rozdíl mezi vědou a pseudovědou spočívá v otevřenosti vědy vůči testování a opravám - i když byly myšlenky jednou považovány za pravdivé, mohou být na základě dalších důkazů prokázány jako mylné. Pseudověda tento druh testování nebo korekce neumožňuje bez ohledu na důkazy, které jsou proti ní předloženy.
Otázka: Jaký příklad ilustruje rozdíl mezi náboženstvím a pseudovědou?
Odpověď: Dobrým příkladem rozdílu mezi náboženstvím a pseudovědou může být rozhodnutí katolické církve bránit starověké myšlenky (Ptolemaios) proti novým myšlenkám (Galileo a Koperník). To ukazuje, že náboženství sice mohou vznášet faktická tvrzení, která se mohou stát zranitelnými, pokud jsou zpochybněna, ale nepředstírají, že jsou založena na faktech, jako to dělá astrologie se svým pseudovědeckým přístupem.
Otázka: Má věda vždy pravdu?
Odpověď: Ne, věda nemá vždy pravdu, ale zůstává otevřená korekci prostřednictvím testování, které jasně rozlišuje mezi vědou a pseudovědou.
Otázka: Přijímá mainstreamová vědecká komunita všechny teorie?
Odpověď: Ne, některé teorie mohou selhávat v jedné nebo více částech vědeckosti, takže nemusí být nutně přijaty hlavním proudem vědecké komunity, i když mohou mít v určitých souvislostech stále určitou platnost.
