Hypotéza
Hypotéza je navrhované vysvětlení nějaké události nebo problému. Vědecká metoda vyžaduje, aby bylo možné vědeckou hypotézu ověřit.
Kardinál Bellarmine uvedl známý příklad staršího smyslu slova ve svém varování Galileovi na počátku 17. století: že nesmí považovat pohyb Země za skutečnost, ale pouze za hypotézu.
Dnes se hypotézou rozumí myšlenka, kterou je třeba ověřit. Hypotéza vyžaduje další práci výzkumníka, aby ji mohl ověřit. Ověřená hypotéza, která se osvědčí, se může stát součástí teorie nebo se sama stane teorií. Testování by mělo být pokusem prokázat, že hypotéza je chybná. To znamená, že by měl existovat způsob, jak hypotézu alespoň v principu falzifikovat.
Lidé často nazývají hypotézu "kvalifikovaným odhadem".
"Když není jasné, pod který přírodní zákon daný účinek nebo třída účinků patří, snažíme se tuto mezeru zaplnit pomocí odhadu. Takové odhady dostaly název domněnky nebo hypotézy". Hans Christian Ørsted (1811)
"Obecně hledáme nový zákon následujícím postupem. Nejprve ho odhadneme. ..."
Experimentátoři mohou před vyřešením problému ověřit a zamítnout několik hypotéz.
"Pracovní hypotéza" je pouze hrubý druh hypotézy, která je předběžně přijata jako základ pro další výzkum. Doufá se, že bude vytvořena teorie, i když hypotéza nakonec selže.
Hypotézy jsou ve vědě obzvláště důležité. Několik filozofů tvrdí, že bez hypotéz by věda nemohla existovat. V posledních letech se filosofové vědy snaží integrovat různé přístupy k testování hypotéz a vědeckou metodu obecně do ucelenějšího systému. Jde o to, že hypotézy jsou navržené myšlenky, které se pak ověřují pomocí experimentů nebo pozorování.
Statistiky
Ve statistice se hovoří o korelaci: korelace je to, jak úzce spolu souvisí dvě události nebo jevy. Tvrzení (nebo hypotézu), že dvě události spolu souvisejí, nelze testovat stejným způsobem, jakým se testuje přírodní zákon. Příkladem může být zjištění, zda je nějaký lék účinný při léčbě daného zdravotního stavu. I kdyby existovala silná korelace, která by naznačovala, že tomu tak je, některé vzorky by stejně hypotéze neodpovídaly.
Ve statistických testech existují dvě hypotézy, které se nazývají nulová a alternativní hypotéza. Nulová hypotéza tvrdí, že mezi jevy neexistuje žádná souvislost. Alternativní hypotéza tvrdí, že nějaká souvislost existuje. Alternativní hypotéza může mít několik podob. Může být oboustranná (například: existuje nějaký vliv, zatím neznámým směrem) nebo jednostranná (směr předpokládaného vztahu, kladný nebo záporný, je předem stanoven).
Související stránky
- Falzifikovatelnost
- Logika
- Myšlenkový experiment
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to hypotéza?
Odpověď: Hypotéza je navrhované vysvětlení nějaké události nebo problému.
Otázka: Kdy se používá vědecká hypotéza?
Odpověď: Vědecká hypotéza se používá, když vědecká metoda vyžaduje, aby ji bylo možné ověřit.
Otázka: Co vědecká metoda vyžaduje pro vědeckou hypotézu?
Odpověď: Vědecká metoda vyžaduje, aby bylo možné vědeckou hypotézu testovat.
Otázka: Jak se vědecká hypotéza testuje?
Odpověď: Konkrétní způsob testování vědecké hypotézy závisí na povaze zkoumané události nebo problému a může zahrnovat experimenty, pozorování, simulace nebo jiné metody zkoumání.
Otázka: Existuje pouze jeden způsob, jak ověřit vědeckou hypotézu?
Odpověď: Ne, existuje více způsobů testování vědecké hypotézy v závislosti na povaze studované události nebo problému.
Otázka: Jaké důkazy podporují hypotézy?
Odpověď: Důkazy, které podporují hypotézy, zahrnují údaje z experimentů, pozorování, simulací a dalších metod zkoumání.
Otázka: Jsou všechny hypotézy přijímány jako pravdivé?
Odpověď: Ne, ne všechny hypotézy jsou přijímány jako pravdivé; aby mohly být přijaty jako platné vysvětlení události nebo problému, musí být testovány a podpořeny důkazy.
