Paraneoptera - nadřád hmyzu: kůrovci, vši, třásněnky a ploštice
Paraneoptera – přehled monofyletického nadřádu hmyzu: kůrovci, vši, třásněnky a ploštice. Evoluce, ústní ústrojí a potravní strategie v přehledném článku.
Paraneoptera je monofyletický nadřád hmyzu, tedy skupina sesterská k ostatním velkým větvím Neoptera. Je vymezena na základě molekulárních i morfologických dat a zahrnuje různé malé až středně velké řády s širokou škálou způsobů života.
Zahrnuje čtyři řády: kůrovce, pravé vši, třásněnky a hemipterany. Tyto skupiny zahrnují například drobné kůrní a moučné druhy, různé druhy vší žijících jako paraziti obratlovců, třásněnky napadající rostliny a široce rozšířené ploštice — nikoli brouky (Coleoptera), ale „pravé ploštice“ s příbuznou skupinou Hemiptera.
Znaky a morfologie
Paraneoptera jsou většinou drobní až středně velcí hmyzi s následujícími obecnými rysy (existují výjimky mezi jednotlivými řády):
- Ústní ústrojí je často více nebo méně přizpůsobeno sajícímu způsobu příjmu potravy — u pokročilejších skupin (zejména Hemiptera a Thysanoptera) jsou části čelistí přeměněny ve styletovitý aparát schopný propíchnout rostlinné nebo živočišné tkáně.
- Tělní stavba bývá jednoduchá, s relativně málo článkovanými tykadly a často redukovanými tykadlovými nebo makilárními palpy v porovnání s jinými skupinami.
- Vývoj většiny skupin je hemimetabolní (neúplná proměna), tj. larvy (nymfy) se podobají dospělcům. Třásněnky mají ale modifikované larvální a předpupalní fáze odlišné od typické hemimetaboly.
- Končetiny a nožky mohou mít redukovaný počet článků nártů (tarse), což je jedna z variací mezi zástupci této větve.
Ekologie a způsob života
Vnitřní rozmanitost Paraneoptera je značná:
- Některé původní skupiny (např. mnoho druhů u tzv. kůrovců) se živí mikroorganismy, houbami, řasami a detritem na povrchu kůry a listů.
- Pravé vši jsou typicky obligátní ektoparazité obratlovců (ptáků a savců) a mnoho druhů má významný hygienický a zdravotní dopad na hostitele.
- Třásněnky (Thysanoptera) napadají rostliny, sají jejich pletiva a mnohé druhy jsou zemědělskými škůdci; některé druhy jsou predátoři. Třásněnky mohou přenášet virová onemocnění rostlin.
- Hemipterany (Hemiptera) jsou velmi rozmanilé: zahrnují mšice, štítenky, cikády, ploštice a další. Většina saje rostlinné šťávy nebo krev (u některých druhů) a mnoho z nich je ekonomicky významných jako škůdci nebo přenašeči patogenů rostlin.
Význam pro člověka a šíření
Paraneoptera obsahuje jak druhy užitečné (predátoři působící jako přirození regulátoři škůdců), tak i škůdce a parazity důležité v zemědělství, lesnictví a veterinární medicíně. Některé druhy vší napadají domácí zvířata i lidi, hemipterí škůdci přenášejí rostlinné viry a třásněnky způsobují mechanické i virové poškození kultur.
Původ a rozmanitost
Skupina má starobylý původ a vzkvétala v průběhu mezozoika; fosilní nálezy naznačují, že předkové paraneopter se diverzifikovali již v permu a triasu. Dnes tvoří významnou větev hmyzí fauny s tisíci popsanými druhy a mnoha ekologickými specializacemi.
Celkově je Paraneoptera klíčovou skupinou pro porozumění evoluci sajícího ústního ústrojí u hmyzu, vztahům mezi parazity a hostiteli a ekologickým interakcím v suchozemských ekosystémech.
Hemiptera
Polokřídlí (Hemiptera) je řád hmyzu často označovaný jako praví brouci. Patří sem asi 50 000-80 000 druhů cikád, mšic, ploštic, listonohů, štítovek a dalších. Jejich velikost se pohybuje od 1 milimetru (0,039 palce) do přibližně 15 centimetrů (5,9 palce) a mají společné uspořádání sacích ústních orgánů.
Psocoptera
Vši kůrovcové (Psocoptera) zahrnují 4 400 popsaných druhů rozdělených do 3 podřádů. Existuje 50 čeledí kůrovců s více než 200 rody. Jedná se o první řád hmyzu, u něhož se projevují počátky přechodu na sací ústní ústrojí. Je to sesterská skupina k rodu Phthiraptera. Kůrovcové vši se vyskytují na listech, pod kůrou nebo v listovém opadu.
Phthiraptera
Vši (Phthiraptera) zahrnují 5 000 popsaných druhů rozdělených do 4 podřádů.
Tělo vši je dorzoventrálně zploštělé a oči chybí nebo téměř chybí. Nohy jsou silné, aby se udržely na srsti nebo peří hostitele. Všechny druhy vší jsou parazitické. Vši parazitují na všech řádech ptáků a na většině savců.
Thrips
Řád Thysanoptera zahrnuje 5 500 druhů rozdělených do dvou podřádů. Tento hmyz se nazývá třásněnky.
Ústa mají podobu asymetrického ústního kužele, který se skládá z pronikavých stydkých pysků. Třásněnky se běžně vyskytují na květech a v květech. Většina druhů je fytofágní, živí se květy.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Paraneoptera - nadřád hmyzu: kůrovci, vši, třásněnky a ploštice Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/74579
Zdroje
- books.google.com : Evolution of the insects

