Paraneoptera je monofyletický nadřád hmyzu, tedy skupina sesterská k ostatním velkým větvím Neoptera. Je vymezena na základě molekulárních i morfologických dat a zahrnuje různé malé až středně velké řády s širokou škálou způsobů života.

Zahrnuje čtyři řády: kůrovce, pravé vši, třásněnky a hemipterany. Tyto skupiny zahrnují například drobné kůrní a moučné druhy, různé druhy vší žijících jako paraziti obratlovců, třásněnky napadající rostliny a široce rozšířené ploštice — nikoli brouky (Coleoptera), ale „pravé ploštice“ s příbuznou skupinou Hemiptera.

Znaky a morfologie

Paraneoptera jsou většinou drobní až středně velcí hmyzi s následujícími obecnými rysy (existují výjimky mezi jednotlivými řády):

  • Ústní ústrojí je často více nebo méně přizpůsobeno sajícímu způsobu příjmu potravy — u pokročilejších skupin (zejména Hemiptera a Thysanoptera) jsou části čelistí přeměněny ve styletovitý aparát schopný propíchnout rostlinné nebo živočišné tkáně.
  • Tělní stavba bývá jednoduchá, s relativně málo článkovanými tykadly a často redukovanými tykadlovými nebo makilárními palpy v porovnání s jinými skupinami.
  • Vývoj většiny skupin je hemimetabolní (neúplná proměna), tj. larvy (nymfy) se podobají dospělcům. Třásněnky mají ale modifikované larvální a předpupalní fáze odlišné od typické hemimetaboly.
  • Končetiny a nožky mohou mít redukovaný počet článků nártů (tarse), což je jedna z variací mezi zástupci této větve.

Ekologie a způsob života

Vnitřní rozmanitost Paraneoptera je značná:

  • Některé původní skupiny (např. mnoho druhů u tzv. kůrovců) se živí mikroorganismy, houbami, řasami a detritem na povrchu kůry a listů.
  • Pravé vši jsou typicky obligátní ektoparazité obratlovců (ptáků a savců) a mnoho druhů má významný hygienický a zdravotní dopad na hostitele.
  • Třásněnky (Thysanoptera) napadají rostliny, sají jejich pletiva a mnohé druhy jsou zemědělskými škůdci; některé druhy jsou predátoři. Třásněnky mohou přenášet virová onemocnění rostlin.
  • Hemipterany (Hemiptera) jsou velmi rozmanilé: zahrnují mšice, štítenky, cikády, ploštice a další. Většina saje rostlinné šťávy nebo krev (u některých druhů) a mnoho z nich je ekonomicky významných jako škůdci nebo přenašeči patogenů rostlin.

Význam pro člověka a šíření

Paraneoptera obsahuje jak druhy užitečné (predátoři působící jako přirození regulátoři škůdců), tak i škůdce a parazity důležité v zemědělství, lesnictví a veterinární medicíně. Některé druhy vší napadají domácí zvířata i lidi, hemipterí škůdci přenášejí rostlinné viry a třásněnky způsobují mechanické i virové poškození kultur.

Původ a rozmanitost

Skupina má starobylý původ a vzkvétala v průběhu mezozoika; fosilní nálezy naznačují, že předkové paraneopter se diverzifikovali již v permu a triasu. Dnes tvoří významnou větev hmyzí fauny s tisíci popsanými druhy a mnoha ekologickými specializacemi.

Celkově je Paraneoptera klíčovou skupinou pro porozumění evoluci sajícího ústního ústrojí u hmyzu, vztahům mezi parazity a hostiteli a ekologickým interakcím v suchozemských ekosystémech.