Přehled
Polokřídlí, odborně označované jako Hemiptera, tvoří velký řád hmyzu zahrnující desetitisíce druhů. Celkový počet popsaných druhů se odhaduje na řádově statisíce, jejich rozmanitost se projevuje v tvarech těla, způsobu získávání potravy i biotopech. Název polokřídlí odkazuje na charakteristické přední křídlo nazývané hemelytron u části skupiny, tedy „polokřídlo“.
Hlavní znaky a stavba těla
Typickým znakem řádu jsou bodavě-sací ústní orgány — ústní ústrojí, které mnoho druhů využívá k vysávání rostlinných šťáv. Přední pár křídel je u heteropter (pravých ploštic) často částečně zpevněný a částečně membránovitý (odtud pojmenování), zadní křídla jsou převážně membránová. Velikost jednotlivých druhů se pohybuje od menších než 1 mm až po několik centimetrů; některé cikády mohou mít i rozpětí přes 10 cm.
Rozdělení a příklady skupin
- Sternorrhyncha — zahrnuje mšice, mery a molice, často parazitické vůči rostlinám.
- Auchenorrhyncha — skupina zahrnující cikády a skákavé druhy jako svilušky a třásněnky.
- Heteroptera — tzv. pravé ploštice, mezi které patří ploštice a štítovky, mnoho druhů je dravých nebo zápachových obranných.
Životní cyklus a ekologie
Polokřídlí procházejí nedokonalou proměnou (hemimetabolie): vajíčko → nymfa → dospělec. Nymfy připomínají dospělce, liší se především absencí vyvinutých křídel. Ekologicky jsou skupiny různorodé: převládají rostlinožravé druhy, které sají šťávy z rostlin a mohou být vektorovými přenašeči rostlinných patogenů, dále jsou přítomni dravci i paraziti některých živočichů. Některé druhy, například krvající druhy, sají krev obratlovců.
Význam pro člověka
Polokřídlí mají velký ekonomický i ekologický význam. Mšice a některé ploštice patří mezi hlavní škůdce zemědělských plodin, často přenášejí viry a další patogeny prostřednictvím sání rostlinných šťáv (rostlinná šťáva). Na druhé straně někteří heteropterové predátoři pomáhají omezovat škůdce. Vlnu pozornosti přitahují i cikády svými hlasovými projevy v době rozmnožování.
Rozlišující poznámky a zajímavosti
Pojem „polokřídlí“ odráží jeden z morfologických znaků, ale ne všechny skupiny Hemiptera mají jejich zpevněnou formu; proto je užitečné rozlišovat podřády podle způsobu stavby křídel a ústního ústrojí. Fossilní záznam ukazuje, že skupina je starobylá a v průběhu evoluce se silně diverzifikovala. Pro další podrobnosti a taxonomii lze nahlédnout do specializovaných zdrojů a databází (velikostní údaje, největší druhy, řád, terminologie, počet druhů, ústní struktury, potrava, štítovky, ploštice, mšice, cikády).