Obsedantně-kompulzivní porucha

Příznaky

Obsese

Osoby s obsedantně-kompulzivní poruchou mají myšlenky, kterým se říká obsese. Myšlenka, která je obsesí, se objeví mnohokrát a je to myšlenka, kterou dotyčný nechce mít. Různí lidé budou mít různé obsedantní myšlenky. Někteří lidé mají obsese o Bohu, ďáblu nebo jiné náboženské postavě, která ubližuje jim nebo někomu, koho mají rádi. Jiní lidé mají obsese týkající se sexu. Mohou myslet na věci, jako je líbání, sex nebo dotýkání se lidí v jejich okolí. Lidé s OCD se mohou obávat, že budou podle těchto myšlenek jednat.

Někteří lidé trpí obsedantně-kompulzivní poruchou bez nutkání. Taková porucha se nazývá "primárně obsedantní OCD" nebo "čistá O". Předpokládá se, že až polovina všech lidí s obsedantně-kompulzivní poruchou má primárně obsedantně-kompulzivní poruchu. Lidé s primárně obsedantní OCD mohou mít třetí typ obsese; tou jsou agresivní myšlenky. Lidé s agresivními myšlenkami mohou mít obsesi, že ublíží nebo zabijí sebe nebo lidi ve svém okolí. Lidé s primárně obsedantní OCD mohou namísto provádění kompulzí kompulze v duchu hrát nebo se vyhýbat věcem a místům, které tyto obsese vyvolávají.

Nutkání

Mnoho lidí s obsedantně-kompulzivní poruchou jedná určitým způsobem, aby zastavili obsedantní myšlenky. Tyto specifické činnosti se nazývají kompulze. Pro člověka s obsedantně-kompulzivní poruchou je provádění těchto kompulzí způsobem, jak zastavit obsedantní myšlenky. Mohou si také myslet, že provedením kompulze zabrání tomu, aby se jim nebo někomu, na kom jim záleží, stalo něco špatného.

Mnoho nutkání se podobá tělesným tikům a až 40 % lidí s obsedantně-kompulzivní poruchou má tikovou poruchu. Mezi příklady kompulzí patří např:

• Mytí rukou
• Uklízení sebe nebo věcí kolem sebe
• Provedení určité činnosti (např. zapnutí a vypnutí světel) určitý početkrát.
• Uspořádání objektů v určitém pořadí
• Mnohonásobné počítání do určitého čísla
• Kontrola, zda provedli nějakou akci, obvykle se kontroluje určitý početkrát.

Lidé s obsedantně-kompulzivní poruchou obvykle vědí, že jejich nutkání nemají smysl, ale přesto je provádějí, aby zastavili pocity paniky nebo úzkosti. Lidé s obsedantně-kompulzivní poruchou mohou své nutkavé myšlenky provádět i několik hodin denně. Jejich kompulze jim mohou také ublížit, například nutkavé mytí rukou způsobuje, že mají ruce červené a pořezané.

Příčiny

Příčina obsedantně-kompulzivní poruchy není známa. Existují důkazy, že na vzniku této poruchy se významně podílejí geny. Pokud porucha začne v dětství, je pravděpodobnější, že OCD budou mít i další členové rodiny, než když porucha začne v dospělosti. Předpokládá se, že obsedantně-kompulzivní porucha je důsledkem věcí, které lidé dělali v době, kdy se vyvíjeli.

Diagnóza

Pro obsedantně-kompulzivní poruchu existují čtyři diagnostická kritéria DSM:

1. Osoba musí mít obsese, kompulze nebo obojí. DSM definuje obsese jako myšlenky, které se opakovaně objevují a které člověk nechce. Osoba se musí snažit těchto myšlenek zbavit. DSM definuje kompulze jako činnosti, které se kvůli obsesi opakovaně provádějí. Tyto činnosti jsou prováděny za účelem snížení stresu způsobeného obsesí.
2. Obsese nebo kompulze zabírají hodně času nebo způsobují v životě člověka spoustu problémů.
3. Příznaky nejsou způsobeny drogou nebo jiným zdravotním problémem.
4. Problémy se neblíží problémům způsobeným jinými duševními poruchami, jako je úzkostná porucha nebo tělesná dysmorfická porucha.

Diferenciální diagnóza

Existuje ještě jedna duševní porucha podobná obsedantně-kompulzivní poruše, která se nazývá obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti neboli OCPD. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že lidé s obsedantně-kompulzivní poruchou vědí, že něco není v pořádku, a kvůli svým obsedantním myšlenkám se dostávají do stresu. Lidé s obsedantně-kompulzivní poruchou osobnosti nevědí, že něco není v pořádku, a mají své obsese a nutkání rádi.

Správa

Terapie

Na pomoc lidem s obsedantně-kompulzivní poruchou se používá behaviorální terapie a kognitivně-behaviorální terapie. Terapie funguje tak, že se lidé ocitají na místech, kde mají své obsedantní myšlenky. Poté jsou nuceni své nutkavé myšlenky nevykonávat. Postupem času si člověk zvykne na místo nebo věci, které u něj vyvolávají obsedantní myšlenky. Příkladem může být člověk, který se bojí špíny, když má špínu na rukou, aniž by si ji mohl smýt.

Léky

Obvykle používané léky se nazývají "selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu" neboli SSRI. Tyto léky působí tak, že zastavují činnost chemické látky v mozku zvané serotonin. To způsobuje, že se obsedantní myšlenky vyskytují méně. U dospělých se SSRI používají u lidí se středně závažnými nebo závažnými problémy. U dětí se SSRI používají po terapii nebo spolu s ní u lidí se závažnými problémy.

Pokud SSRI nezabírají, je možné, aby lékař podal člověku s obsedantně-kompulzivní poruchou antipsychotické léky. Lékaři mohou u osob s touto poruchou použít jak léky, tak poradenství, a zjišťují, že tento přístup funguje nejlépe.

Postupy

Chirurgický zákrok může být použit v případě, že jiná léčba nefunguje. Ve Spojených státech se chirurgický zákrok neprovádí, pokud léky a terapie nezabraly ani opakovaně. Ve Spojeném království se operace neprovádí, pokud nezabrala kognitivně-behaviorální terapie.

Děti

Ke zmírnění kompulzí u dětí a mladých dospělých lze použít terapii. Při léčbě dětí je velmi důležité zapojení rodiny. Rodina také může dítě pozitivně posilovat, aby nedělalo své kompulzivní chování.

Historie

V Evropě se ve 14. až 16. století věřilo, že lidé s obsedantními myšlenkami jsou posedlí. Tito lidé se léčili prováděním někdy nebezpečných exorcismů, které měly z člověka odstranit ďábla nebo zlého ducha. V 10. letech 19. století lékař Sigmund Freud tvrdil, že příčinou obsedantně-kompulzivní poruchy je boj v něčí hlavě. Tyto boje podle něj začínají už v dětství, kdy někdo získá "fobii z dotýkání", která bojuje s přirozenou touhou dotýkat se věcí.

Společnost a kultura

Existuje několik filmů a televizních pořadů, které ukazují lidi s obsedantně-kompulzivní poruchou. Film Letec ukazuje život Howarda Hughese. Hughes se bál bakterií a jeho obsese a kompulze se týkaly toho, aby se bakterií zbavil. Anglický fotbalista David Beckham hovořil o své obsedantně-kompulzivní poruše. O svých obsesích a nutkáních hovořili také televizní moderátoři Howie Mandel a Marc Summers.