Mykénská civilizace
Mykénská kultura (~1600-1100 př. n. l.) byla ranou řeckou kulturou v době bronzové na řecké pevnině a na Krétě.
Název Achájové pro ně použil Homér a vyskytuje se v Iliadě. Námi používaný termín je odvozen od Mykén, což je významné archeologické naleziště vzdálené asi 90 km od Athén. Další významná mykénská naleziště se nacházejí v Athénách, Thébách, Tyrynu a Pylosu. Homérovy epické básně Iliada a Odyssea jsou mykénského původu.
Dřívější Mínojci obchodovali, ale nedobývali. Mykéňané obchodovali a dobývali.
Hlavní mykénské lokality v Řecku (názvy lokalit ve francouzštině)
Dvě mykénské ženy na voze... Freska z Týrynu ~1200 př. n. l.
Příklad skriptu Linear B
Mapa Řecka popsaná v Homérově Iliadě. Předpokládá se, že zeměpisné údaje se vztahují především k Řecku doby bronzové, kdy se mluvilo mykénskou řečtinou.
Mykénský jazyk
Mykénština je nejstarší známou formou řeckého jazyka. Mluvilo se jí na řecké pevnině a na Krétě v mykénském období, v 16. až 12. století př. n. l. Jazyk je zapsán na hliněných tabulkách písmem zvaným lineární B. Většina těchto tabulek byla nalezena v Knóssu na střední Krétě a v Pylosu na jihozápadě Peloponésu. Další tabulky byly nalezeny v samotných Mykénách, Týře a Thébách a v Chanii na západní Krétě.
Dlouho nikdo nedokázal tabulky přeložit. Nakonec je v roce 1952 rozluštil Michael Ventris. Ukázal, že se jedná o ranou formu řečtiny.
Texty na tabulkách jsou většinou seznamy a soupisy. Neobsahují žádné příběhy, mýty ani poezii, ale dávají nám určitou představu o lidech, kteří je vytvořili.
Koncem 13. století př. n. l. se pevninské Řecko ocitlo ve vlně zkázy. Mykénská sídla upadala a lidé se stěhovali do útočištných osad. Nastalo tzv. řecké období temna; až do 8. století př. n. l. se nenachází téměř žádné písmo. O tomto a pozdějších obdobích viz Starověké Řecko.
Srovnání s chetitštinou
Stará chetitština a mykénská řečtina jsou indoevropské jazyky. Nejstarší chetitské texty jsou o něco starší než nejstarší mykénské texty, ale řečtina je nejstarším dochovaným indoevropským jazykem.
Identita
O něco mladší tabulky z lineární linie B naznačují, že lidé nazývaní Mykéňané mohli být Achajci. Žádný písemný pramen nalezený na mykénském nalezišti neprozrazuje, jak se nazývali. V Iliadě jsou obyvatelé Peloponésu a okolních ostrovů často nazýváni Achajci. V chetitských pramenech z pozdní doby bronzové se objevují zmínky o Achájcích, což samo o sobě naznačuje, že Mykéňané mohli být případně Achajci. List Tawagalawa, který napsal nejmenovaný chetitský král (14.-13. století př. n. l.) králi Ahhiyawy, s ním jedná jako s rovnocenným. Dopis naznačuje, že Miletus (Millawanda) byl pod jeho kontrolou, a odkazuje na dřívější "viluskou" epizodu" zahrnující nepřátelství ze strany Ahhiyawy. Ahhiya(wa) byla ztotožněna s Achájci z trojské války a město Wilusa s legendárním městem Trója. O přesném vztahu termínu Ahhiyawa k Achájcům však vědci vášnivě diskutují, a to i po zjištění, že mykénská lineární B je ranou formou řečtiny. Písemné formy obou jazyků se totiž značně liší.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to mykénská kultura?
Odpověď: Mykénská kultura byla raná řecká kultura v době bronzové na řecké pevnině a na Krétě.
Otázka: Jak Homér popsal Mykéňany?
Odpověď: Homér použil k popisu Mykéňanů název Achajové, který se vyskytuje v Iliadě.
Otázka: Kde se Mykény nacházejí?
Odpověď: Mykény jsou významnou archeologickou lokalitou, která se nachází asi 90 km od Athén.
Otázka: Jaká jsou další významná mykénská naleziště?
Odpověď: Mezi další významná mykénská naleziště patří Athény, Théby, Tiryns a Pylos.
Otázka: Jaký je původ pojmu "mykénský"?
Odpověď: Termín "mykénský" je odvozen od Mykén, což je významné archeologické naleziště vzdálené asi 90 km od Athén.
Otázka: Jaký je rozdíl mezi Mykéňany a Mínojci z hlediska obchodování a dobývání?
Odpověď: Mínojci obchodovali, ale nedobývali, zatímco Mykéňané obchodovali a dobývali.
Otázka: Co jsou Homérovy epické básně a jaký je jejich původ?
Odpověď: Homérovy epické básně, Iliada a Odyssea, jsou mykénského původu.
