Mykény
Mykény (řecky Μυκῆναι Mykēnai nebo Μυκήνη Mykēnē), je archeologická lokalita v Řecku. Nachází se asi 90 km jihozápadně od Atén, na severovýchodě Peloponésu.
Ve druhém tisíciletí př. n. l. byly Mykény jedním z nejdůležitějších center rané řecké civilizace se silnou armádou. Období řeckých dějin od roku 1600 př. n. l. do roku 1100 př. n. l. se nazývá mykénské Řecko.
Lví brána v Mykénách
Mykénské meče a poháry
Lidé
Mykéňané v Řecku se naučili mnoho věcí z jiných zemí. V roce 1400 př. n. l. byli známí svým uměním, literaturou a filozofií. Jejich nejvýznamnější město Mykény (mi see' née) se nacházelo severně od pozdějšího Korintu.
V roce 1300 př. n. l. postavil král zeď širokou 23 stop a vysokou 60 stop. Použité kamenné bloky byly velmi velké. Byla použita valená klenba, kdy každý kámen visel o kousek dál než ten pod ním. K jejímu podepření byl použit také trojúhelník. Lví brána, hlavní brána hradby a příklad korbelového oblouku, je dodnes obdivována.
Obyčejní lidé se v době nebezpečí vydávali za zdi paláce, ale jindy žili ve vlastních domech. Jejich domy měly tvar hlubokého obdélníku s plochou střechou a přední verandou. Lidé pracovali v mnoha různých zaměstnáních. Byli to kuchaři, lékaři, tesaři, krejčí, dřevorubci a výrobci textilií. Mykéňané pěstovali mnoho plodin a chovali zvířata, například voly, ovce, prasata a kozy. Stavěli také dobré cesty a mosty. Jejich armáda byla silná. Byla nalezena kopí a oštěpy a také mnoho mečů, velkých i malých. Používalo se jejich ostří a hrot.
Úpadek a kolaps
V roce 1200 př. n. l. moc Mykén upadala. Konečné zničení Mykén bylo součástí celkového úpadku doby bronzové na řecké pevnině i mimo ni. Během krátké doby byly vypáleny všechny paláce v jižním Řecku, včetně toho v Mykénách. Příčina nebo příčiny úpadku doby bronzové nejsou s jistotou známy.
Náboženství
Pro uctívání bohů si tito lidé zřizovali svatyně. Poseidon byl uctíván jako hlavní božstvo a "ochráncem oblohy" byl Zeus. Uctívali také Apollóna, Artemidu, Héru a mnoho dalších představitelů řeckého náboženství.
