Troy
Trója bylo město v severozápadní Malé Asii. Bylo centrem trojské války, o níž vypráví osm dlouhých epických básní, šest z Eposu a dvě Homérovy Iliady a Odysseje.
Dnes je to název archeologického naleziště, místa, kde se nacházela Homérova Trója, v Hisarliku v Anatolii, poblíž mořského pobřeží v dnešní provincii Çanakkale v severozápadním Turecku, jihozápadně od Dardanel.
UNESCO zařadilo archeologickou lokalitu Trója na seznam světového dědictví.
Legendární trojské hradby. Trója, o které psal Homér, se dnes nazývá Trója VII.
Hlavní fáze výstavby Tróje
Mapa Homérova Řecka.
Homérova Trója
Trója, jak ji vidíme v Homérově vyprávění, je pravděpodobně zčásti pravdivá. Je však nesprávné si myslet, že jeho vyprávění je historicky přesné. S tímto upozorněním se jedná o shrnutí událostí, které vedly k trojské válce, převážně odvozené z Iliady.
Trója byla mocným královstvím ve Středozemním moři a za dlouhé vlády krále Priama vzkvétala. Z trojského mýtu jsou nejznámější jeho mnozí synové, včetně udatného, silného a neporazitelného Hektora a Parise, tvůrčí postavy, která nebyla silným bojovníkem, ale vášnivým mužem.
V Řecku se rozkládalo království zvané Mykény, které patřilo mykénskému lidu, jemuž vládl král Agamemnon. Ten zahájil tažení s cílem vyvinout nátlak na řecká města či království, aby se k němu připojila a zaútočila na Tróju a zmocnila se jejího bohatství. Ithacký král Odysseus (nebo také Odysseus, jak se mu říkalo) spolu s krétským králem Idoménem a s dalšími až 22 královstvími a králi strávili útokem na Tróju deset let. Nakonec Trója padla po převratu, který Odysseus vymyslel a použil dřevěného trojského koně, v němž ukryl vojáky, aby je dostal za trojskou obrannou linii.
Před pádem Tróje, na úsvitu války, se král Priam snažil uzavřít spojenectví se silným královstvím Sparta v severním Řecku, aby mohl bránit Tróju, až válka začne. Král Aeneas neboli Helikaon, jak se mu říkalo, král Dardanosu, byl dobrým přítelem Hektora a krále Priama a ve válce se postavil na stranu Trójanů. Bohužel na zpáteční cestě, poté co Hektor a Paris uzavřeli ve Spartě spojenectví, si Paris vzal bez souhlasu spartského krále jeho ženu, princeznu Helenu, protože se do sebe zamilovali. Tím spojenectví skončilo a Sparta se nakonec přidala na stranu krále Agammenona.
