Pakt Molotov–Ribbentrop (1939): definice, průběh a důsledky

Pakt Molotov–Ribbentrop (1939): podrobná definice, průběh a důsledky — tajný protokol, rozdělení Polska, spolupráce SSSR a Německa a dopady na začátek 2. světové války.

Autor: Leandro Alegsa

Pakt Molotov-Ribbentrop (jinak známý jako nacisticko-sovětský pakt) podepsali 23. srpna 1939 Vjačeslav Molotov (sovětský ministr zahraničí pracující pro Stalina) a Joachim von Ribbentrop (nacistický ministr zahraničí pracující pro Hitlera). Veřejně šlo o smlouvu o neútočení: pakt sliboval, že ani Sovětský svaz, ani nacistické Německo nenapadnou jeden druhého. Součástí dohody však byla i tajná část, která stanovila zájmové sféry vlivu východní Evropy – rozdělení Polska a sféru vlivu nad pobaltskými státy, Finskem a částmi Rumunska – a která se později přetavila v reálné hranice při vzájemných anexích.

Obsah a povaha tajného protokolu

Tajný protokol nebyl součástí veřejného textu dohody, ale jasně rozdělil oblasti, které měly připadnout oběma mocnostem v případě „přeskupení“ východní Evropy. Praktické důsledky protokolu se projevily rychle: obě strany plánovaly a následně provedly vpády a obsazení významných území bez vzájemného odporu. Důvodem německo‑sovětského paktu byla pro Německo dočasná eliminace dvoufrontové hrozby a pro Sovětský svaz získání časového prostoru a teritoriálních zisků.

Invaze do Polska a bezprostřední následky

1. září 1939 začala invaze nacistického Německa do Polska. Sovětská invaze do Polska začala 17. září téhož roku. Výsledkem bylo rychlé rozdělení Polska mezi obě mocnosti podle dohodnutých sfér. V bojích a po nich bylo mnoho vojáků zajato a internováno: asi 250 000 až 454 700 polských vojáků a policistů bylo zajato a internováno sovětskými úřady. V táborech NKVD jich bylo uvězněno 125 000. Němcům bylo předáno 43 000 vojáků narozených v západním Polsku, které bylo v té době pod německou kontrolou; Sověti zase od Němců obdrželi 13 575 polských zajatců. Tyto přesuny a výměny svědčí o reálné a úzké spolupráci mezi nacisty a Sověty v počáteční fázi konfliktu.

Reakce Západu a začátek druhé světové války

Francie a Velká Británie brzy vyhlásily válku, protože obě země se ve smlouvách zavázaly bránit Polsko, pokud bude napadeno. Kvůli logistickým i politickým omezením však nebyly schopny Polsku efektivně vojensky pomoci v prvních týdnech. Následovalo období známé jako „sedělá válka“ (Phoney War), kdy otevřený pozemní konflikt na západní frontě chyběl až do jara 1940. Ve skutečnosti však druhá světová válka již byla v plném proudu.

Anexe, represe a zločiny

Po rozdělení Polska a dalších územních úpravách Sovětský svaz postupně anektoval pobaltské státy a připojil části Rumunska (Besarabii a severní Bukovinu). Obsazená území byla podrobena sovětské reorganizaci: kolektivizaci, sovětizaci správy, zatýkáním místních elit a deportacím obyvatelstva do vnitrozemí SSSR. Mezi nejzávažnější zločiny patří tzv. Katyňský masakr: na jaře 1940 bylo zadrženo a následně hromadně popraveno celkem přibližně 22 000 polských důstojníků, policistů a příslušníků inteligence. Sovětská odpovědnost za tyto popravy byla dlouho popírána, oficiální uznání přišlo až dekády poté.

Porušení paktu a jeho konec

Pakt však byl dobový nástroj, ne trvalý závazek. Později Hitler pakt porušil — v červnu 1941 nacistické Německo zahájilo operace Barbarossa) a napadlo Sovětský svaz. Tím pakt skončil a obě dříve spolupracující totalitní mocnosti se ocitly v otevřeném vojenském konfliktu, jehož důsledkem byla jedna z nejkrvavějších etap druhé světové války.

Dlouhodobé důsledky a historické hodnocení

Pakt Molotov‑Ribbentrop měl zásadní dopad na průběh války i na poválečné uspořádání Evropy. Umožnil Německu soustředit se na západní frontu, přinesl Sovětskému svazu čas a teritoria, ale také stál za rozsáhlými represemi a strátami civilního obyvatelstva. Tajný protokol byl po válce předmětem rozsáhlého historického a politického sporu; sovětské vedení jeho existenci dlouho popíralo a plné přiznání a uvolnění dokumentů proběhlo až v souvislosti s politikou otevřenosti koncem 20. století.

Historici pakt hodnotí jako jednu z klíčových událostí, které umožnily vypuknutí a počáteční průběh druhé světové války v Evropě, a zároveň jako odstrašující příklad cynické (a dočasné) spolupráce dvou totalitních režimů na úkor suverenity menších států a lidských životů.

Molotov (vlevo) a von Ribbentrop (vpravo) si po podpisu smlouvy podávají ruce.Zoom
Molotov (vlevo) a von Ribbentrop (vpravo) si po podpisu smlouvy podávají ruce.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co byl pakt Ribbentrop-Molotov?


A: Pakt Molotov-Ribbentrop, známý také jako nacisticko-sovětský pakt, byla dohoda mezi Vjačeslavem Molotovem (Stalinovým sovětským ministrem zahraničí) a Joachimem von Ribbentropem (Hitlerovým německým ministrem zahraničí) podepsaná 23. srpna 1939. Slibovala, že Sovětský svaz ani nacistické Německo na sebe navzájem nezaútočí.

Otázka: Co stanovila tajná část paktu?


Odpověď: Tajná část paktu stanovila sféry zájmů ve východní Evropě a hranici mezi oběma zeměmi poté, co napadly a rozdělily si Polsko.

Otázka: Kdy Německo napadlo Polsko?


Odpověď: Německo napadlo Polsko 1. září 1939, pouhých devět dní po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop.

Otázka: Kolik polských vojáků a policistů bylo zajato sovětskými úřady?


Odpověď: Sovětské úřady zajaly a internovaly přibližně 250 000 až 454 700 polských vojáků a policistů.

Otázka: Kdy Francie a Velká Británie vyhlásily Německu válku?


Odpověď: Francie a Velká Británie vyhlásily Německu válku 3. září 1939 kvůli slibu, že budou bránit Polsko, pokud bude napadeno.

Otázka: Kdo porušil pakt v roce 1941? Odpověď: Hitler porušil pakt v červnu 1941 napadením Sovětského svazu v rámci operace Barbarossa.

Otázka: Kdy skončila druhá světová válka? Odpověď: Druhá světová válka skončila vítězstvím Sovětů v roce 1945.


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3