Métisové (v angličtině se často vyslovuje „may-TEE“, ve francouzštině „may-TEES“), známí také jako Bois Brule, míšenci nebo Countryborn (Anglo-Métis), jsou podle kanadské vlády jedním ze tří oddílů původních obyvatel Kanady. Jejich domovské území sahá napříč provinciemi: Britská Kolumbie, Alberta, Saskatchewan, Manitoba, Ontario, Quebec, Nový Brunšvik, Nové Skotsko a také Severozápadní teritoria. Tradiční „domovina“ Métisů (často nazývaná Métis Homeland nebo Red River region v Manitobě) zahrnuje rovněž části severu Spojených států, konkrétně Montanu, Severní Dakotu a severozápadní Minnesotu).
Národ Métis je historicky potomkem sňatků mezi lesními indiány Cree, Ojibway, Saulteaux, Mi'kmaq a Menominee (původními Američany) a kanadskými a/nebo britskými osadníky. Jejich vznik je spojen s evropskou obchodní expanzí v 17.–19. století, zvláště s kožešinovým obchodem, kdy evropští obchodníci a osadníci žili a zakládali rodiny s místními ženami. Historicky mnoho západních Métisů mluvilo smíšeným jazykem zvaným michif. Michif je také místní výslovnost slova Métis. Dnes většina Métisů mluví převážně anglicky, druhým silným jazykem je francouzština a také zůstává řada rodných jazyků; používání a obnova michifu v posledních desetiletích opět roste díky práci provinčních a místních métských rad a jazykovým programům.
Slovo Métis pochází z francouzštiny a souvisí se španělským slovem mestizo. Znamená totéž: „smíšená krev“; oba názvy vycházejí z latinského slova mixtus, „smíšený“.
Historie
Métisové se formovali jako samostatný kulturní a politický národ v průběhu 18. a 19. století. Jádrem společnosti byly rodiny vzniklé mezi evropskými obchodníky (často francouzskými nebo skotskými) a domorodými ženami, které vytvořily nové společenství s vlastními zvyky, jazykem a ekonomickým životem. Red River Settlement (dnešní část Manitoby) se stalo centrem západních Métisů.
Klíčové momenty v dějinách Métisů zahrnují odpor a organizaci vedenou Louisem Rielem během Red River Rebellion (1869–1870) a později Northwest Resistance (1885). Riel se stal symbolem boje za práva Métsů a za samosprávu jejich komunit; po potlačení odporu v roce 1885 byl Riel popraven, což mělo dlouhodobé dopady na vztahy s kanadskou vládou a kolektivní paměť Métisů.
Kultura a tradice
Kultura Métisů kombinuje prvky evropské a domorodé tradice a má své charakteristické znaky:
- Hudba a tanec: fiddling (houslová hudba) a „Métis jig“ jsou velmi důležité; sólový i skupinový tanec odráží jejich jedinečný hudební styl.
- Vyrábění: typické jsou barevné výšivky, perleťové vzory a textilie, zejména známý pásek ceinture fléchée (šipkovaný pás), který je kulturním symbolem.
- Vlajka a symboly: tradiční vlajka Métisů nese nekonečný symbol (infinity) a existuje v několika barvách; symbol znázorňuje trvalý smíšený původ a kontinuitu národa.
- Ekonomika a tradice lovu: lov a lov bizona (historicky) formovaly životní styl a společenskou organizaci některých komunit; obchod a řemesla byly dalšími pilíři ekonomiky.
Jazyk Michif
Michif je unikátní jazyk, který vznikl spojením francouzských substantiv a anishinaabských/cree slovesných struktur. Není to „pouhý pidžin“ — jde o plnohodnotný jazyk s vlastní gramatikou. Po dlouhou dobu počet mluvčích klesal, ale v posledních dekádách probíhají programy jazykové obnovy a výuka michifu v komunitách i na školách.
Identita a právní postavení
Identita Métisů zahrnuje kombinaci předků, společné historie, kultury a uznání komunitou. Ne každý člověk s částečně „smíšeným“ původem je automaticky považován za Métise; mnoho komunit zdůrazňuje důležitost rodinných i komunitních vazeb a historického spojení s Métis Homeland.
Právně byli Métisové v Kanadě postupně uznáváni. Section 35 Ústavy Kanady (Constitution Act, 1982) chrání „aboriginální“ práva, která zahrnují také práva Métisů. Dále vyústila judikatura (např. rozhodnutí R. v. Powley v roce 2003) v konkrétní definici a ochraně některých tradičních práv Métisů, například na lov a rybolov v souvislosti s jejich historií a životním stylem.
Současnost a výzvy
Dnešní Métisové obnovují kulturní instituce, jazyky a politickou organizaci. Existují národní a provinční organizace, které zastupují zájmy Métisů a vyjednávají s vládou o právech, samosprávě, přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a ekonomickému rozvoji. Mezi hlavní výzvy patří:
- otázky ověřování identity a členství v organizacích,
- historické křivdy a nároky na půdu,
- revitalizace jazyka a kulturní praxe,
- nerovnoměrný přístup k sociálním a ekonomickým příležitostem v různých regionech.
V Kanadě se stovky tisíc lidí identifikují jako Métis; neznámý počet dalších v Kanadě i ve Spojených státech má předky Métis. Komunity pracují na tom, aby jejich historie, kultura a práva byly rozpoznány, zachovány a předány dalším generacím.