Secese je mezinárodní umělecký směr a umělecký styl založený na organických formách a dekorativních křivkách. Projevovala se ve výtvarném umění, grafice, architektuře a užitém umění – v dekoracích, špercích, keramice, skle i nábytku. Secese dosáhla největší popularity v období fin de siècle na přelomu 19. a 20. století (přibližně 1890–1905) a její vliv přetrvával až do období první světové války. p7

Charakteristické rysy

Secese vznikla jako reakce na akademické umění 19. století a kladla důraz na jednotu uměleckého záměru a řemeslné provední. Mezi základní znaky patří:

  • dominance květinových a rostlinných motivů, inspirovaných přírodou;
  • převaha plynulých, asymetrických a volně vinoucích se křivek;
  • stylizace organických tvarů do ornamentu a dekoru;
  • ideál „umění pro život“ – snaha propojovat architekturu po nábytek tak, aby celé prostředí bylo esteticky jednotné;
  • experimenty s novými materiály a technikami (tavené sklo, litografie, techniky zdobení kovů apod.).

Secese není jednotným stylem, ale souborem blízkých proudů a místních variant, které sdílely obecný estetický záměr: prolínání umění a každodenního života prostřednictvím dekorativních forem. s3-36

Vznik a rozšíření

Významný impuls dal tomuto směru český umělec Alfons Mucha. Mucha vytvořil litografovaný plakát jako reklamu na hru Victoriena Sardoua Gismonda se Sarah Bernhardtovou v hlavní roli. Plakát, poprvé umístěný 1. ledna 1895 v pařížských ulicích, se přes noc stal senzací a široké veřejnosti představil nový vizuální jazyk i jeho autora. Původně se mu říkalo styl Mucha, ale brzy se rozšířilo označení secese. Muchova práce ukázala, jak může grafika a plakátová tvorba ovlivnit vkus i trh.

Regionální varianty a hlavní představitelé

Patnáctileté „vrcholné“ období secese se nejvíce projevilo v Evropě – od Glasgow přes Moskvu až po Madrid, ale její vliv byl celosvětový. Ve Francii se secesní výraz výrazně projevil v Paříži – například v návrzích vstupů do metra od Hectora Guimarda (pařížskou) – a v Nancy se soustředila myšlenková škola kolem Emila Gallého. Victor Horta měl zásadní vliv na secesní architekturu v Belgii. str. 37

Další významné proudy a jména:

  • německý Jugendstil (časopisy jako Jugend) se prosadil především v grafickém designu a knižní ilustraci;
  • vídeňštísecesionisté ovlivnili malbu, sochařství a architekturu v rámci Rakouska-Uherska;
  • osobnosti jako Gustav Klimt, Charles Rennie Mackintosh, Alphonse Mucha, René Lalique, Antoni Gaudí a Louis Comfort Tiffany interpretovaly secesi každá svým jedinečným způsobem – od bohatě ozdobné malby po organicky tvarované stavby a inovativní užité předměty. str. 34

Architektura a design

V architektuře se secesní styl projevil v organickém tvarosloví fasád, oblých liniích, bohaté ornamentice, práci s kovaným železem, barevným sklem a mozaikami. Fasády často připomínají rostlinné tvary, s plynulými přechody mezi strukturou a dekorem. Interiéry byly navrhovány jako celek – od dispozice prostoru přes osvětlení až po nábytek a textilie – což je patrné zejména u vil a městských domů z přelomu století.

Užité umění a techniky

Secese silně ovlivnila užité umění: výrobu šperků, skleněných váz a lustrů, kovových a dřevěných doplňků, keramiky i textilií. Umělci a řemeslníci experimentovali s technikami jako patinování kovů, tavené a vrstvené sklo, jemná filigránová práce v špercích nebo nové tiskové postupy v litografii. Hnutí zdůrazňovalo kvalitu řemeslné práce a spojení estetiky s funkcí předmětu.

Dědictví a ochrana

Přestože secese s nástupem modernistických stylů 20. století postupně ustoupila, dnes je považována za důležitý most mezi neoklasicismem a modernismem. Její vliv je patrný v přístupu k celistvému designu a v obnoveném zájmu o řemeslné techniky.

Secesní památky získaly mezinárodní uznání a mnohé z nich jsou chráněné jako kulturní dědictví. Například historické centrum lotyšské Rigy s „nejkvalitnější sbírkou secesních staveb v Evropě“ bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO jako významný příspěvek k evropské architektuře (1997). V roce 2000 byly na seznam zařazeny čtyři bruselské městské domy od Victora Horty jako „díla lidského tvůrčího génia“, která jsou vynikajícím příkladem secesní architektury a ilustrují přechod z 19. do 20. století v umění, myšlení a společnosti.

Význam dnes

Dnešní zájem o secesi zahrnuje obnovu a restaurování historických objektů, kurátorské výstavy, studia designu a popularizaci v knižních i digitálních médiích. Secesní estetiky se opakovaně inspirují současní designéři i architekti, kteří přetvářejí její organické formy a důraz na kvalitní řemeslo do moderního kontextu.