Sarah Bernhardtová (23. října 1844 - 26. března 1923) byla francouzská divadelní herečka, často označovaná za "nejslavnější herečku v dějinách světa". Bernhardtová se proslavila na evropských jevištích v 70. letech 19. století a brzy působila v Evropě i ve Spojených státech. Získala pověst seriózní herečky a dostala přezdívku "Božská Sarah".

 

Sarah Bernhardtová se stala symbolem herecké hvězdy nové doby: její talent, osobitý herecký projev a mediální image jí zaručily mezinárodní proslulost. Dobré herecké příležitosti hledala jak v klasickém repertoáru (tragédie a velké dramatické role), tak v soudobých hrách. Byla známá pro svůj výrazný hlas, rozsáhlou mimiku a gestikulaci, ale také pro extravagantní kostýmy a smysl pro publicitu.

Významné role a repertoár

Mezi role, které Bernhardtová proslavily, patří jak klasické tragédie, tak moderní dramatika. Mezi její nejznámější inscenace patřily:

  • La Dame aux Camélias (Alexandre Dumas mladší) – role Margherity/Markéty, která jí přinesla ohromný ohlas u diváků i kritiků.
  • Phèdre (Jean Racine) – klasická tragická role, v níž ukázala své schopnosti pro velkou tragiku.
  • L'Aiglon (Edmond Rostand) – titulní postava z raného 20. století, kterou Rostand psal s ohledem na její osobnost a herecké možnosti.
  • Hamlet (William Shakespeare) – Bernhardtová byla také proslulá tím, že přijímala a úspěšně ztvárňovala mužské role, čímž porušovala tehdejší divadelní zvyklosti.

Mezinárodní kariéra a filmy

Bernhardtová podnikala rozsáhlá turné po Evropě, Severní Americe i dalších kontinentech. Její zájezdy upevnily status moderní mezinárodní celebrity – publikum za ní cestovalo, kritici o jejích výkonech psali a její jméno se stalo značkou. Na přelomu 19. a 20. století rovněž přešla k nové technologii – objevila se v několika němých filmech, čímž patřila mezi průkopníky filmu mezi etablovanými divadelními osobnostmi.

Osobnost, život mimo jeviště a zdraví

Sarah Bernhardtová byla známá svým výrazným společenským životem: měla četná přátelství a kontakty v uměleckých i politických kruzích, proslavila se svým excentrickým vkusem v oblékání a sběratelskou vášní. Její osobní život byl bouřlivý a veřejně sledovaný, často provázený románky a skandály, které ještě zvyšovaly její popularitu.

Navzdory zdravotním problémům pokračovala Bernhardtová v práci i v pozdějším věku. Po těžších zdravotních komplikacích si udržela pracovní nasazení (mimo jiné i navzdory omezením pohybu) a na jevišti vystupovala až do svých pozdních let.

Smrt a odkaz

Sarah Bernhardtová zemřela v březnu 1923. Její odchod znamenal konec jedné éry herectví, ale její vliv přetrval: ovlivnila generace herců a hereček, změnila představu o herecké hvězdě a pomohla profesionalizovat a internacionalizovat divadelní kariéru. Je po ní pojmenováno divadlo v Paříži a jejím životem a osobností se zabývají stovky biografií, studií a uměleckých děl. Dodnes je považována za jednu z nejvlivnějších a nejikoničtějších postav v dějinách divadla.