Sarah Bernhardt (1844–1923): Život a dílo nejslavnější světové herečky
Sarah Bernhardt (1844–1923): život a dílo „Božské Sarah“ — oslnivá kariéra, skandály a trvalý umělecký odkaz nejslavnější herečky světa.
Sarah Bernhardtová (23. října 1844 - 26. března 1923) byla francouzská divadelní herečka, často označovaná za "nejslavnější herečku v dějinách světa". Bernhardtová se proslavila na evropských jevištích v 70. letech 19. století a brzy působila v Evropě i ve Spojených státech. Získala pověst seriózní herečky a dostala přezdívku "Božská Sarah".
Sarah Bernhardtová se stala symbolem herecké hvězdy nové doby: její talent, osobitý herecký projev a mediální image jí zaručily mezinárodní proslulost. Dobré herecké příležitosti hledala jak v klasickém repertoáru (tragédie a velké dramatické role), tak v soudobých hrách. Byla známá pro svůj výrazný hlas, rozsáhlou mimiku a gestikulaci, ale také pro extravagantní kostýmy a smysl pro publicitu.
Významné role a repertoár
Mezi role, které Bernhardtová proslavily, patří jak klasické tragédie, tak moderní dramatika. Mezi její nejznámější inscenace patřily:
- La Dame aux Camélias (Alexandre Dumas mladší) – role Margherity/Markéty, která jí přinesla ohromný ohlas u diváků i kritiků.
- Phèdre (Jean Racine) – klasická tragická role, v níž ukázala své schopnosti pro velkou tragiku.
- L'Aiglon (Edmond Rostand) – titulní postava z raného 20. století, kterou Rostand psal s ohledem na její osobnost a herecké možnosti.
- Hamlet (William Shakespeare) – Bernhardtová byla také proslulá tím, že přijímala a úspěšně ztvárňovala mužské role, čímž porušovala tehdejší divadelní zvyklosti.
Mezinárodní kariéra a filmy
Bernhardtová podnikala rozsáhlá turné po Evropě, Severní Americe i dalších kontinentech. Její zájezdy upevnily status moderní mezinárodní celebrity – publikum za ní cestovalo, kritici o jejích výkonech psali a její jméno se stalo značkou. Na přelomu 19. a 20. století rovněž přešla k nové technologii – objevila se v několika němých filmech, čímž patřila mezi průkopníky filmu mezi etablovanými divadelními osobnostmi.
Osobnost, život mimo jeviště a zdraví
Sarah Bernhardtová byla známá svým výrazným společenským životem: měla četná přátelství a kontakty v uměleckých i politických kruzích, proslavila se svým excentrickým vkusem v oblékání a sběratelskou vášní. Její osobní život byl bouřlivý a veřejně sledovaný, často provázený románky a skandály, které ještě zvyšovaly její popularitu.
Navzdory zdravotním problémům pokračovala Bernhardtová v práci i v pozdějším věku. Po těžších zdravotních komplikacích si udržela pracovní nasazení (mimo jiné i navzdory omezením pohybu) a na jevišti vystupovala až do svých pozdních let.
Smrt a odkaz
Sarah Bernhardtová zemřela v březnu 1923. Její odchod znamenal konec jedné éry herectví, ale její vliv přetrval: ovlivnila generace herců a hereček, změnila představu o herecké hvězdě a pomohla profesionalizovat a internacionalizovat divadelní kariéru. Je po ní pojmenováno divadlo v Paříži a jejím životem a osobností se zabývají stovky biografií, studií a uměleckých děl. Dodnes je považována za jednu z nejvlivnějších a nejikoničtějších postav v dějinách divadla.
Raný život
Narodila se v Paříži jako Marie Henriette Bernardtová, dcera Julie Bernardtové a nizozemského otce. Ke svému jménu a příjmení přidala písmeno "H" a jako jméno svého otce použila jméno Edouarda Bernardta, bratra své matky. Pravděpodobně tak učinila proto, aby zakryla skutečnost, že její otec byl neznámý.
Kariéra
Bernhardtová začala svou kariéru v roce 1862, kdy studovala na Comédie-Française. Nebyla tam příliš úspěšná a v roce 1865 odešla a stala se kurtizánou. V 70. letech 19. století se proslavila v Evropě a brzy byla žádaná po celé Evropě i v New Yorku. Byla možná nejslavnější herečkou 19. století. V hereckém umění vedla mnoho mladých žen, včetně Liane de Pougy.
Pozdní kariéra
V roce 1905 si Bernhardtová při představení v Riu de Janeiru poranila pravé koleno, když v závěrečné scéně skočila z vysoké zdi. Noha se nikdy pořádně nezahojila a jevila známky pohmoždění. V roce 1915 se u ní objevila gangréna a celá pravá noha jí byla amputována, což znamenalo, že byla několik měsíců na invalidním vozíku. Přesto pokračovala ve své kariéře. V roce 1915 absolvovala úspěšné turné po Americe a po návratu do Francie zemřela. Bernhardtová zemřela 26. března 1923 na urémii v důsledku selhání ledvin. Je pohřbena na hřbitově Père Lachaise v Paříži.
Sarah Bernhardtová má hvězdu na hollywoodském chodníku slávy na adrese 1751 Vine Street.
Bernhardtův hrob
Knihy
- Dans les Nuages, Impressions d'une Chaise Charpentier (1878)
- L'Aveu, drama en un acte en prose (1888)
- Adrienne Lecouvreur, drama o šesti dějstvích (1907)
- Ma Double Vie (1907), & jako My Double Life:Memoirs of Sarah Bernhardt, (1907) William Heinemann
- Un Coeur d'Homme, pièce en quatre actes (1911)
- Petite Idole (1920; jako The Idol of Paris, 1921)
- L'Art du Théâtre: la voix, le geste, la prononciation etc. (1923; jako Divadelní umění, 1924)
- Sarah Bernhardt Moje babička (1940)
Role
- 1862: Racinova Ifigénie v titulní roli, její debut.
- 1862: Valérie Eugèna Scribea
- 1862: Molièrovy Les Femmes Savantes
- 1864: , Un Mari qui Lance sa Femme.
- 1866: T & H Cognard's La Biche aux Bois
- 1866: Racinova Phèdre (jako Aricie)
- 1866: Pierre de Marivaux: Le Jeu de l'Amour et du Hasard (jako Silvia)
- 1867: (jako Armande)
- 1867: Markýz de Villemer George Sandové
- 1867: François le Champi (jako Mariette) od Georgese Sand.
- 1868: Dumas père Kean (jako Anna Damby)
- 1869: V Coppéeho hře La Passant se představila jako mužský trubadúr (Zanetto).
- 1870: L'Autre George Sandové
- 1871: Theurietova Jeanne-Marie
- 1871: Coppéeho Fais ce que Dois
- 1871: Foussier a Edmond La Baronne
- 1872: Bouilhetova Mademoiselle Aïssé
- 1872: (jako Doña Maira de Neubourg, španělská královna)
- 1872: Dumas père Mademoiselle de Belle-Isle (jako Gabrielle)
- 1872: Racinův Britannicus (jako Junie)
- 1872: Beaumarchaisova Figarova svatba
- 1872: Sandeauova Mademoiselle de la Seiglière
- 1873: (jako princezna Falconieri)
- 1873: Ferrier's Chez l'Avocat
- 1873: Racinův Andromaque
- 1873: (jako Aricie)
- 1873: Feuilletova Sfinga
- 1874: Voltairův Zair
- 1874: (jako Phèdre)
- 1875: Bornierova La Fille de Roland
- Dumas fils' L'Étrangère (jako paní Clarksonová)
- Parodi's Rome Vaincue
- 1877: Hernani (jako Doña Sol)
- 1879: (jako Phèdre)
- 1880: L'Aventurière Émila Augiera
- 1880: Adrienne Lecouvreur z Legouvé & Scribe
- 1880: Meilhac & Halévy's Froufrou
- 1880: Dumas fils: La Dame aux Camélias (jako Maguerite)
- 1882: Sardouova Fédora
- Sardouova Théodora (jako Theodora, byzantská císařovna)
- 1887 : La Tosca de Victorien Sardou
- Dumas fils: La Princesse Georges
- 1890: Sardou v Cléopâtre, jako Kleopatra
- 1893: Lemaîtreho Les Rois
- 1894: Sardouova Gismonda
- 1895: Molièrův Amfytrion
- 1895: Magda(překlad Sudermannova Heimatu)
- 1896: La Dame aux Camélias
- 1896: Mussetův Lorenzaccio (jako Lorenzino de' Medici)
- 1897: Sardouův Spiritisme
- 1897: Rostandova La Samaritaine
- 1898: Catulle Mendès Medée
- 1898: (jako Marguerite Gautier)
- Barbierova Jeanne d'Arc (jako Johanka z Arku)
- Morand & Sylvestre's Izéïl (jako Izéïl)
- Shakespearův Král Lear (jako Cordelie)
- 1899: Shakespearův Hamlet (jako Hamlet)
- Shakespearův Antonius a Kleopatra (jako Kleopatra)
- Shakespearův Macbeth (jako Lady Macbeth) (francouzsky)
- Richepinův vrah Pierrot (jako Pierrot)
- 1900: Rostandův L'Aiglon jako L'Aiglon
- 1903: Sardouova hra La Sorcière
- 1904: Maeterlinckův Pelléas a Mélisanda (jako Pelléas)
- 1906: Ibsenova Dáma od moře
- 1906: (jako Svatá Tereza)
- 1911: Moreauova královna Alžběta (jako královna Alžběta)
- 1913: Bernardova Jeanne Doré (jako Jeanne Doré)
Sarah Bernhardtová - 1899 Jako Hamlet
Sarah Bernhardtová na portrétu, 90. léta 19. století.
Vyhledávání