Dokazování
Důkazní břemeno (latinsky: onus probandi) je úroveň důkazního břemene, které musí strana, jež se snaží prokázat určitou skutečnost, dosáhnout, aby byla soudem uznána. Latinské rčení zní "semper necessitas probandi incumbit ei qui agit". Znamená to: "Důkazní břemeno musí být prokázáno: "Důkazní povinnost leží vždy na tom, kdo vznáší obvinění."
V trestním řízení je důkazní břemeno na straně obžaloby. Obžalovaný není povinen prokazovat svou nevinu. Standardem, kterého musí obžaloba dosáhnout, je prokázání její verze skutkového stavu bez důvodných pochybností. V občanskoprávním řízení je důkazní břemeno na tom, kdo věc předkládá soudu, tzv. žalobci. V občanskoprávním řízení je důkazní břemeno na straně žalobce. Standard, který musí být splněn, je, že "převaha důkazů" (váha důkazů) je dostatečná k prokázání jejich případu.
Pozitivní obrana
Pokud chce žalovaný v občanskoprávním nebo trestním řízení předložit alternativní soubor skutečností k těm, které uvedla obžaloba nebo žalobce, nazývá se to "pozitivní obhajoba". Tím se důkazní břemeno přenáší na žalovaného, který musí prokázat svou verzi skutečností. Žalovaný by se snažil omluvit nebo ospravedlnit své jednání, které vedlo k podání žaloby. Mezi běžné pozitivní obhajoby patří polapení, sebeobrana, nečisté ruce, nepříčetnost a promlčení.
Převaha důkazů
Převaha důkazů, známá také jako "rovnováha pravděpodobnosti", je standardem vyžadovaným ve většině občanskoprávních případů. Používá se také u rodinných soudů při rozhodování, které se týká výhradně peněz, jako je výživné na děti podle zákona o normách pro výživné na děti.
Standard je splněn, pokud je pravděpodobnější, že tvrzení je pravdivé, než že není pravdivé. Norma je splněna, pokud je pravděpodobnost, že tvrzení je pravdivé, větší než padesát procent. Lord Denning ve věci Miller v. Minister of Pensions ji jednoduše popsal jako "pravděpodobnější než nepravděpodobná". Až do roku 1970 byl tento standard používán také u soudů pro mladistvé ve Spojených státech. Jedná se o mnohem nižší břemeno než "nade vší rozumnou pochybnost", což je hranice, kterou musí splnit státní zástupce v trestním řízení.
Bez důvodných pochybností
Jedná se o nejvyšší standard, který se v zemích commonlaw používá jako důkazní břemeno. Obvykle se uplatňuje pouze v trestním řízení. Pokud po pečlivém a nestranném zvážení všech důkazů (nebo nedostatku důkazů) v daném případě existují skutečné pochybnosti založené na rozumu a zdravém rozumu, pak úroveň důkazního břemene nebyla splněna. Pokud porota nebo soudce v soudním řízení nemá žádné pochybnosti o vině obžalovaného nebo pokud jsou jejich jediné pochybnosti neodůvodněné, pak státní zástupce prokázal vinu obžalovaného.
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaké je důkazní břemeno?
Odpověď: Důkazní břemeno je úroveň důkazů, které musí strana, jež se snaží prokázat určitou skutečnost, dosáhnout, aby byla přijata u soudu.
Otázka: Jaké je důkazní břemeno v trestním řízení?
Odpověď: V trestním řízení nese důkazní břemeno obžaloba.
Otázka: Musí obžalovaný v trestním řízení prokázat svou nevinu?
Odpověď: Ne, obviněný nemusí v trestním řízení prokazovat svou nevinu.
Otázka: Jakého důkazního standardu musí obžaloba v trestním řízení dosáhnout?
Odpověď: Obžaloba musí v trestním řízení dosáhnout důkazního standardu pro svou verzi skutkového stavu "bez důvodných pochybností".
Otázka: Jaké je důkazní břemeno v občanskoprávním řízení?
Odpověď: V občanskoprávním řízení nese důkazní břemeno ten, kdo případ předkládá soudu, tzv. žalobce.
Otázka: Jaký standard musí žalobce splnit v občanskoprávním řízení?
Odpověď: Standard, který musí být splněn v občanskoprávním řízení, je, že "převaha důkazů" (váha důkazů) je dostatečná k prokázání jejich případu.
Otázka: Mění se důkazní břemeno v závislosti na typu případu?
Odpověď: Ano, důkazní břemeno je v trestním řízení jiné než v občanskoprávním řízení. V trestním řízení je to obžaloba, zatímco v občanskoprávním řízení je to žalobce.
