Kosovo

Kosovo, oficiálně Republika Kosovo (albánsky Kosova, srbsky Косово), je částečně uznaná republika na Balkáně. Jako nezávislou zemi ji uznává 97 ze 193 (50 %) zemí Organizace spojených národů. Někteří však považují sporný region za součást Srbska. Albánští politici vyhlásili nezávislost na Srbsku v roce 2008.

Kosovo bylo v dávných dobách součástí dardanské země. Poté byli Dardani dobyti a civilizováni Římskou říší, po pádu Říma se stali součástí Byzantské říše, kterou si sem a tam podrobovali, Bulharské říše i Srbské říše a brzy po srbské porážce v bitvě na Kosovu se stali součástí Osmanské říše. Po odchodu Turků z Balkánu se stalo součástí Srbského království. V první světové válce se na krátkou dobu dostalo do rukou Rakouska-Uherska. Za druhé světové války, po invazi Německa, Itálie a Bulharska, jej obsadilo loutkové Albánské království Italského císařství. Po válce se ve 20. století stalo součástí Jugoslávie. Po bombardování Jugoslávie NATO v roce 1999 přešlo území pod správu OSN (UNMIK).

Kosovské shromáždění, politické shromáždění převážně albánských politiků z Kosova, vyhlásilo nezávislost v únoru 2008. Srbsko tuto nezávislost zpochybňuje a neuznává ji. Srbsko stále považuje území za autonomní provincii Kosovo a Metohija.

Na sever a východ od Kosova se nachází Republika Srbsko. Na jih od Kosova leží Severní Makedonie. Na severozápadě leží Černá Hora a na jihozápadě Albánie. Hlavním městem je Priština. Priština je také největším městem Kosova. V Kosovu žije přibližně 1,8 milionu obyvatel. V roce 1948 se na kosovských školách vyučuje výhradně albánsky, i když v zemi stále žije několik Srbů.

Demografické údaje

Níže jsou uvedeny oficiální výsledky sčítání lidu v Kosovu týkající se etnických skupin a národnosti od doby po druhé světové válce do roku 1991. Počty Albánců při sčítání lidu v roce 1991 jsou pouze odhady na základě sčítání lidu v minulosti, protože většina Albánců se sčítání lidu v roce 1991 nezúčastnila. V současné době žijí v Kosovu převážně Albánci.

Etnická skupina

Sčítání lidu 1948

Sčítání lidu 1953

Sčítání lidu 1961

Sčítání lidu 1971

Sčítání lidu 1981

Sčítání lidu 1991

Číslo

%

Číslo

%

Číslo

%

Číslo

%

Číslo

%

Číslo

%

Albánci

498,244

68.5

524,559

64.9

646,605

67.1

916,168

73.7

1,226,736

77.4

1,596,072

81.6

Srbové

171,911

23.6

189,869

23.5

227,016

23.5

228,264

18.4

209,498

13.2

194,190

9.9

Muslimové

9,679

1.3

6,241

0.8

8,026

0.8

26,357

2.1

58,562

3.7

66,189

3.4

Černohorci

28,050

3.9

31,343

3.9

37,588

3.9

31,555

2.5

27,028

1.7

20,365

1.1

Chorvaté

5,290

0.7

6,201

0.8

7,251

0.8

8,264

0.7

8,718

0.6

8,062

0.4

Jugoslávci

5,206

0.5

920

0.1

2,676

0.2

3,457

0.2

Romani

11,230

1.5

11,904

1.5

3,202

0.3

14.593

1.2

34,126

2.2

45,760

2.3

Turci

1,315

0.2

34,583

4.3

25,764

2.7

12,244

1.0

12,513

0.8

10,445

0.5

Makedonci

526

0.1

972

0.1

1,142

0.1

1,048

0.1

1,056

0.1

Ostatní nebo neřekl

1,577

0.2

2,469

0.3

2,188

0.2

4,280

0.3

3,454

0.2

11,656

0.6

Celkem

727,820

808,141

963,988

1,243,693

1,584,441

1,956,196

Divize

Kosovo je rozděleno na 7 okresů. Tyto okresy zahrnují 38 obcí:

Ne.

Okres

Hlavní město

Rozloha (km²)

Obyvatelstvo

Obce

1

Okres Peja

Peja

1,365

174,235

Peja, Burim, Klina

2

Okres Mitrovica

Mitrovica

2,077

272,247

Leposaviq, Mitrovica, Severní Mitrovica, Skenderaj, Vushtrri, Zubin Potok, Zveçan

3

Okres Priština

Priština

2,470

477,312

Drenas, Graçanica, Fushë Kosovë, Lipjan, Artana, Kastriot, Podujevo, Prishtina

4

Okres Gjilan

Gjilan

1,206

180,783

Gjilan, Kamenica, Kllokot, Partesh, Ranillug, Vitia

5

Okres Gjakova

Gjakova

1,129

194,672

Deçan, Gjakova, Junik, Rahovec

6

Okres Prizren

Prizren

1,397

331,670

Dragash, Malisheva, Mamusha, Prizren, Suhareka

7

Okres Ferizaj

Ferizaj

1,030

185,806

Ferizaj, Hani i Elezit, Kaçanik, Shtime, Shtërpcë

Související stránky


AlegsaOnline.com - 2020 / 2022 - License CC3